Podaří se civilizacím zkrotit hvězdy? Kredit: L. Blaszkiewicz.

Od devadesátých let jsme přesvědčeni, že se vesmír rozpíná, a tohle rozpínání ještě ke všemu zrychluje. Podle astrofyziků za to může tajuplná temná energie, o které téměř nic nevíme. Jestli mají pravdu a vesmír se bude i nadále rozpínat stále větší rychlostí, tak se během příštích 100 miliard let nafoukne tak intenzivně, že veškeré objekty mimo Místní skupinu galaxií zmizí za obzorem pozorovatelného vesmíru.

Dan Hooper. Kredit: FNAL.

Pro obyvatele budoucího vesmíru to bude závažný problém. Okolní galaxie (a vše ostatní) nejen zmizí z dohledu, ale také se stanou fakticky nedostupnými. Pokud pokročilé civilizace nenajdou způsob, jak se dostat za kosmický horizont, tak by pak mohly mít problém s energií. Astrofyzik Dan Hooper z laboratoří Fermi National Accelerator Laboratory (FNAL), a také Chicagské univerzity navrhuje, jak by to dostatečně pokročilé civilizace přece jenom mohly zvládnout, a také to, jak bychom takové civilizace mohli odhalit.

Temná energie je něco jako zlostný duch, který vyplňuje prostor a popohání rozpínání vesmíru. Tohoto ducha poprvé vypustil Einstein v podobně kosmologické konstanty, se kterou se snažil přinutit vesmír, aby zůstal statický. Dnes už víme, že vesmír statický není. Vědci ale potřebovali vysvětlení pro pozorované zrychlování rozpínání vesmíru, a tak tohoto ducha vyvolali znovu.

Jaký bude osud vesmíru s temnou energií? Kredit: X-ray: NASA/CXC/Univ. of Alabama/A. Morandi et al; Optical: SDSS, NASA/STScI.

Podle Hoopera je nejsmutnější to, že pokud temná energie skutečně existuje a doopravdy pohání zrychlování rozpínání vesmíru, tak se vesmír nakonec dostane do okamžiku, kdy veškeré hvězdy budou navzájem tak vzdálené, že je případní inteligentní pozorovatelé ani neuvidí, natož aby je zkoumali. To bude pro budoucí civilizace nepříjemné.

Hooper ale dává budoucím civilizacím šanci a ve své studii předpovídá, co by taková civilizace mohla ve vesmíru roztaženém působením temné energie dělat. Řeč je o civilizaci, která na slavné Škále rozvoje civilizací Nikolaje Kardaševa odpovídá typu III, tedy civilizaci využívající energii celé galaxie. Taková civilizaci si může dovolit různé kousky, o jakých by se nám zatím ani nesnilo.

Dnešní modely vesmíru počítají s temnou energií. Kredit: Alex Mittelmann / Wikimedia Commons.

Podle Hoopera by bylo rozumnou reakcí takové civilizace na neblahý vývoj vesmíru kvůli temné energii rychle expandovat do okolního vesmíru, obsazovat hvězdy a transportovat je do centra civilizace, kde by takové polapené hvězdy byly k dispozici. Tento postup přitom vychází ze dvou předpokladů: 1. Pokročilá galaktická civilizace bude mít zájem shánět zdroje energie a 2. Naše chápání temné energie a její role ve vesmíru je v zásadě správné (i když zatím vůbec netušíme, co je zač).

Jestli by výše uvedené předpoklady platily, tak by galaktická civilizace mohla krotit hvězdy a těžit z nich energii pomocí sofistikovaných Dysonových sfér a podobných megastruktur, o nichž dnes sní inženýři v těch nejdivočejších snech. Civilizace by mohla postavit netradiční Dysonovu sféru, která by využívala energii hvězdy k jejímu pohonu na cestě do centra civilizace. Dysonovy sféry by měla zvládnout i civilizace typu II, pro galaktickou civilizaci to určitě bude rutina.

Jaké hvězdy by galaktická civilizace měla lovit? Masivní hvězdy jsou lákavé, ale mají jednu podstatnou vadu. Žijí velice krátce, spotřebují většinu zásob a pak vybuchnou jako supernova. Něco takového by si pořizoval jenom blázen. Příliš malé hvězdy by zase byly ztrátou času a mohly by prý mít problém s pohonem kvůli nedostatku energie. Hooper proto navrhuje, aby pokročilá civilizace sklízela hvězdy o hmotnosti 0,2 až 1 Slunce. To by mohli být žlutí, oranžoví nebo i velcí červení trpaslíci, tedy hvězdy spektrálních tříd G, K a M. Hooper odhaduje, že by se taková civilizace mohla zmocnit hvězd ve vzdálenostech cca 65 až 165 milionů světelných let.

Podobné civilizace by už ve vesmíru mohly existovat. Hooper rovněž navrhuje, jak bychom po nich mohli pátrat. Podle dosavadních úvah by Dysonovy sféry kolem hvězd, které slouží k těžbě energie, měly být patrné v oblasti infračerveného nebo submilimetrového záření. Pokud ale někde ve vesmíru postavili Dysonovy sféry určené k těžbě energie pro pohon hvězdy na cestě vesmírem relativistickými rychlostmi, tak by jejich záření mohlo být zásadně odlišné. Jestli už někde taková civilizace pracuje a přesouvá hvězdy v oblastech o rozloze milionů světelných let, tak bychom to mohli poznat, nejen ze záření, ale i z rozložení hvězd a dalších náznaků. Jestli se Hooper nemýlí, jestli někdy vzniknou (nebo už vznikly) galaktické civilizace, a pokud podobné trable nevyřeší nějak úplně jinak, tak si s temnou energií určitě poradí.

Video: Dan Hooper: The Big Bang


Dan Hooper: The WIMP is dead. Long live the WIMP!


Literatura
Universe Today 22. 6. 2018.