Čeljabinský meteorit (2013). Kredit: Alan Fitzsimmons.

Naše dosavadní zkušenosti se Sluneční soustavou a statistiky říkají, že šance na zásah Země velkým asteroidem jsou jenom velmi mizivé. Ale historie planety ukazuje, že k tomu přece jenom občas dojde. A když velký asteroid dopadne, tak je z toho pořádná katastrofa. Ostřílení hoši z NASA berou takové kosmické riziko velice vážně.

Lindley Johnson. Kredit: NASA.

Aby NASA zvýšila naše šance čelit velkému asteroidu, který by mohl pocházet z hejna blízkozemních objektů NEO (Near-Earth Objects), tak ve spolupráci s dalšími agenturami vydala dvacetistránkovou zprávu na tohle téma. Je to vlastně návod v hrubých rysech, který popisuje kroky, jimiž by federální vláda USA během příštího desetiletí mohla zlepšit svoji pozici pro případ ohrožení velkým asteroidem, pokud by se nějaký takový ukázal.

Výsledky NASA k roku 2017. Kredit: NASA / Paul E. Alers.

Nebezpečný asteroid přitom nemusí být až tak velký. Podle NASA by asteroid o průměru 140 metrů při zásahu zemského povrchu odpálil explozi odpovídající 60 megatunám TNT. Americký Kongres proto v roce 2005 pověřil NASA, aby agentura uskutečnila výzkum, v němž objeví minimálně 90 procent blízkozemních objektů, které mají průměr 140 metrů nebo větší. Blízkozemní objekty jsou přitom takové, jejichž oběžná dráha kříží oběžnou dráhu Země. V roce 2017 se ukázalo, že v NASA nebudou tak úspěšní, jak si mysleli. Ani zdaleka. V roce 2033 by rádi vystopovali alespoň polovinu takových objektů, zatím ale není jasné, jestli se jim to povede.

Ve snaze o zlepšení situace spojila NASA síly s dalšími federálními agenturami, včetně Office of Science and Technology Policy a Federal Emergency Management Agency, přičemž vypracovaly plán národní připravenosti, který nese název „The National Near-Earth Object Preparedness Strategy and Action Plan“. Plán uvádí následující hlavní priority:

1. Posílení detekce a sledování blízkozemních objektů, počínají většími objekty. To zahrnuje radarová a spektrografická pozorování, vývoj nových technologií a spolupráci s dalšími institucemi.

Dráhy potenciáně nebezpečných asteroidů. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

2. Zlepšení modelování asteroidů a jejich oběžných drah, abychom mohli lépe předpovídat pravděpodobnost dopadu asteroidu na Zemi, místo dopadu i rozsah škod, a také abychom mohli zhodnotit možnosti pro prevenci takového dopadu nebo pro co největší omezení možných důsledků.

3. Vývoj nových technologií, s nimiž by bylo možné zakročit proti nebezpečnému NEO objektu. Buď ho odklonit, kdyby byl dostatečně daleko, anebo ho co nejlépe zničit, pokud by bylo na odklonění již pozdě.

4. Zlepšení mezinárodní spolupráce ve sledování a modelování blízkozemních objektů, stejně jako v plánování možných zákroků proti asteroidům a proti následkům jejich dopadu. Takové riziko ohrožuje celý svět, tak by se celý svět měl podílet na řešení nebezpečné situace.

5. Vývoj nouzových procedur a protokolů, které by byly aktivovány v případě akutního nebezpečí. Takové postupy budou zahrnovat komunikaci, schémata rozhodování, zapojení kosmických technologií a plány pro ohrožené obyvatele.

Podle Lindleye Johnsona z planetární obrany NASA mají Spojené státy v tuto chvíli významné vědecké, technické a operativní prostředky, které mohou použít v případě hrozby srážky s blízkozemním objektem. Výše zmíněný plán by měl značně zvýšit připravenost jak USA, tak i zbytku světa na hrozbu z vesmíru.

Video:  How NASA's planetary defense officer defends us from asteroids


Video:  ScienceCasts: Planetary Defense


Literatura
NASA 20. 6. 2018.