Jen 32 % boreální oblasti má nyní klimatické parametry vyhovující obilovinám, jakými jsou oves a ječmen. Kredit:  University of Leeds

Po odhalení podvodu s takzvaným hokejkovým grafem už  klimatologové termín „globální oteplování“ moc rádi nemají. V kurzu je teď slovní obrat „globální změna klimatu“. Ten s růstem teploty také počítá, ale už ne tak dramatickým. Momentálně odhadované oteplovací hodnoty si vzal na mušku Adrian Unc z Memorial University of Newfoundland a se svým týmem je aplikoval na oblasti, které jsou v současné době, kvůli nízkým teplotám, z pohledu zemědělské výroby, k nepotřebě. Výzkumníkům vyšlo, že sever Evropy a rozsáhlé boreální oblasti Ruska, Kanady a USA by na obávaném zvýšení teploty vydělaly. Získaly by obrovskou plochu, kde by se dalo zemědělsky hospodařit, protože horní hranice vytyčující využitelnou oblast pro pěstování obilnin by se posunula na sever v průměru o více než tisíc kilometrů.

Adrian Unc, profesor zemědělských věd a boreálních ekosystémů. Vedoucí výzkumného kolektivu. Kredit: gazette.mun.ca.

Autoři připouštějí, že modelování dopadů oteplení je komplikované, neboť srážky by se zvýšily, ale současně je potřeba kalkulovat s růstem jejich odpařování. Vodní bilance by se změnila jak geograficky, tak i co do časového rozvržení srážek. O některé stávající produkční oblasti bychom přišli kvůli tomu, že by v době vegetace na nich srážek ubylo a nebo v době sklizně naopak přibylo. Aby autoři co nejvíce eliminovali případné chyby jednotlivých modelů, použili jich pro své prognózování celkem sedm.

Zeleně je podbarven aktuální rozsah boreální oblasti. Barevnými čárami předpokládaný posun hranice GDD (5) ≥ 1200 pro konkrétní období. Kredit: Myron King, et.al., 1918.

Závěr

Zemědělské hospodaření se s rostoucí produkcí CO₂ a oteplováním stane perspektivnější nejen v severských zemích, jakými jsou Švédsko, Norsko, Finsko, ale i v mnoha oblastech centrální Asie (např. Území Kyrgyzstánu). Hlavním tahounem nárůstu plochy ale bude  Ruská federace a Sibiř (5,12 x 10⁶ km² ), s odstupem následují Kanada (3,07 x 10⁶ km² ) a USA (v jejich případě půjde hlavně o Aljašku 0,57 x 10⁶ km ² ). Celkově by mělo jít o nárůst plochy 9,55 x 10⁶ km² .  Jinak řečeno, do roku 2099 by se ze současných 32 % boreálních oblastí  jich mělo stát vhodných k produkci obilovin přibližně 76 % (55 % až 89 %). Hranice produkčních oblastí se posune na sever o 1200 km, přičemž nadmořská výška by v jejich využitelnosti, hrála roli zcela podružnou.

Literatura

Myron King et al. Northward shift of the agricultural climate zone under 21st-century global climate change, Scientific Reports (2018). DOI: 10.1038/s41598-018-26321-8

University of Leeds