Klasický neandrtálec. Kredit: Luna04 / Wikimedia Commons.

Nedávno jsme se na OSLU rozplývali nad podivuhodnými mozkouny, s nimiž je možné bojovat proti zákeřným nádorům mozku. Jak se ale ukazuje, věda kolem mozkových organoidů se rozjela na plný plyn. Tady už nejsme v běžném výzkumu, ale dostáváme se na pomezí pořádné science-fiction. Antropologové se totiž rozhodli, že minimozky zapojí do výzkumu neandrtálců.

Svante Pääbo. Kredit: Duncan Hull.

Je to tak ambiciózní plán, že se z toho úplně mihotá vzduch. Neandrtálci, jak známo, před desítkami tisíci let vymřeli. A my jsme v tom rozhodně nebyli nevinně. Na druhou stranu, máme k dispozici kompletní DNA neandrtálců. A nebojíme se ji použít.

Proslulý paleogenetik Svante Pääbo z Max Planck Institutu evoluční antropologie v německém Lipsku a jeho spolupracovníci plánují, že si v laboratoři vypěstují minimozky neandrtálců. A pak na nich budou zkoumat duševní schopnosti našich nejbližších příbuzných. To je totiž mezi antropology velice horké téma.

Odborníci se dodnes intenzivně dohadují, jak chytří vlastně neandrtálci byli. Dlouho jsme si mysleli, že to byli takoví hrubí tupouni z jeskyně. Podle fosilních nálezů to ale není tak jisté. Neandrtálci si nejspíš pokreslovali těla, možná tvořili jeskynní umění, nejspíš pohřbívali své mrtvé. S fosiliemi je to ovšem těžké. Často nevíme, jak bychom jim vlastně měli rozumět. S minimozky máme šanci podívat se na duševní schopnosti neandrtálců z nového úhlu.

S minimozky si ještě užijeme spoustu legrace. Kredit: Alysson Renato Muotri / UC San Diego.

Pääbo a jeto tým hodlají editovat sekvence lidských kmenových buněk tak, aby v nich vytvořili neandrtálské verze klíčových genů. Pak vezmou tyto kmenové buňky a vypěstují z nich minimozky. Tyto výjimečné organoidy budou tak asi velikosti čočky. Na těchto malých kouscích tkáně budou vědci poprvé v historii zjišťovat, jestli existují nějaké funkční rozdíly mezi lidským mozkem a mozkem neandrtálce.

Laboratoře Svante Pääba jsou na tento výzkum velmi povolaným pracovištěm. Právě Pääbo byl jednou z klíčových osobností při čtení prvního genomu neandrtálce v roce 2009. Jeho tým už má také za sebou vložení genů neandrtálce, které by se měly podílet na vývoji tváře neandrtálce do myši, a rovněž genů spojených s vnímáním bolesti do žabích vajíček.

Teď se Pääbo a spol. pustili do výzkumu mozku neandrtálce. Vypěstují si neandrtálské a také lidské minimozky, aby měli srovnání. Chtějí se dívat na základní rozdíly v neuronech lidí a neandrtálců v rostoucích organoidech. Doufají, že nakonec třeba zjistí, čím jsou lidé se svým vyhlášeným mozkem, tak výjimeční. A kdo ví, možná si jednou neandrtálce vypěstujeme celého.

Video:  Svante Pääbo: 2017 Breakthrough Prize Symposium


Video: Archaic Genomic


Literatura
IFL Science 14. 5. 2018, Guardian 11. 5. 2018.