Rozhodli se snad na tajuplném Islandu zúčtovat s nepopulárním plynem pomocí magie?

Jaké to asi bylo, když v okolí Sluneční soustavy explodovaly supernovy? Extrémní katastrofa podle všeho asi ne.

Do Mendělejevovy tabulky byly zapsány názvy čtyř nových supertěžkých prvků. Na jejím současném konci se tak objevují prvky Nihonium (Nh), Moscovium (Mc), Tennessine (Ts) a Oganesson (Og), jejichž protonová čísla jsou postupně 113, 115, 117 a 118.

My, co věříme v evoluci, jsme vlastně také rybami. Jen jsme kdysi vylezli na souš a už si to, jako třeba velryby a delfíni, znovu nerozmysleli. Když se to tak vezme, tak zjištění, že ti ve vodě dovedou číst v tvářích těch na suchu, zase až takovým překvapením není. A nebo je?

Kvantové kočky mají teď na hraní hned dvě krabice. Radost z toho mají hlavně vývojáři kvantových počítačů.

Asistovaná reprodukce od svého vzniku nezažila větší překvapení: embryo lze kultivovat celých 13 dní! Zní to banálně, ale co znamenají dva týdny v tak časném životě lidském?

Naše Země je plná křemíku, železa, kyslíku a dalších podobných prvků. Co když ale život ve vesmíru poprvé vznikl na velmi odlišné planetě?

O rozum připravuje už asi čtyřicet milionů smrtelníků, presidenty nevyjímaje a tak si patologové jeho označení zkracují na familiární „AP“. Řeč je o amyloid beta peptidu, který je hlavní složkou plaků senility. Z amerického Massachusetts a australského Melbourne nyní přichází zpráva, že amyloid, kterého jsme měli za zloducha, se ve skutečnosti chová jako Jekyll a Hyde. Kromě zosobněného zla, má i svou lidskou tvář. Je našemu mozku přirozeným antibiotikem.

…aneb Pochybnosti o jurském behemotovi

Také doma nemáte Richebourg Grand Cru ročník 1979? Nevadí. Nemusí to trvat dlouho a vyhlášené skvosty budou v prodeji za cenu o několik řádů nižší. Investice do archivních vín se začíná jevit jako riskantní podnik a miliardy na účtu by také nemusely být podmínkou, aby člověk mohl po jazyku poválet nejdražší moky světa.

Jako by nestačilo, že se rozpínání vesmíru zrychluje. Dokonce se rozpíná rychleji, než jsme si doteď mysleli! Může za to temná energie, temné záření nebo temná hmota?

Analýza vyhledávání informací na Google ve 36 zemích světa ukázala, že očkování proti planým neštovicím doopravdy funguje.

Hvězdy z blízké trpasličí galaxie Reticulum II jsou plné nejtěžších prvků a dokládají tím dávnou srážku neutronových hvězd.

Dovedete si představit, že by nejdřív vznikl angličák a až pak funkční auto? Zní to absurdně, ale mnohé technologie se nejdřív mohly objevovat v podobě hraček. Kdoví. A také nový pohled na známý slogan „drogy dětem“.

Nový objev formování oblačnosti snižuje vliv antropogenní činnosti a má nakročeno do jisté míry znevážit klimatologické oteplovací předpovědi.

Dvojice čerstvě objevených kandidátů na zárodky supermasivních černých děr v ranném vesmíru svědčí pro náhlý vznik těchto monstrózních objektů zhroucením mračen kosmického plynu o hmotnosti zhruba 100 tisíc Sluncí.

…aneb Malé hrátky s astronomií a matematikou

Teorie, že komety roznášejí život dostala další silnou podporu. Jsou nositelkami aminokyseliny glycinu a fosforu.

V maďarském Debrecínu nemají jenom párky. Na Institutu jaderného výzkumu tam možná v anomálních rozpadech berylia-8 objevili nový lehký boson a pátou základní fyzikální sílu.

Mikrobiologové z amerického Seattle zjistili, že některé z bakterie vegetující na listech, se chovají jako přirozené hnojivo. Dokáží totiž stejné věci, jako zvládají bakterie v půdě a kterým říkáme hlízkové - zásobit rostlinu „vzdušným“ dusíkem. Výsledkem je efekt srovnatelný s aplikací guana. Možná pěstitele rostlin čeká technologická změna, která snese srovnání s průmyslovou revolucí. Každoroční rozvoz mnoha tun objemových hnojiv na pole by mohl vyjít nastejno, jako postřik několika gramy bakterií.

"Chirurg, ktorý zašije ranu v srdci, stratí vážnosť u svojich kolegov a mal by byť zbavený práva vykonávať chirurgickú prax", prehlásil v roku 1895 slávny viedenský chirurg Theodor Billroth. (Jeho výrok je dnes už rovnako úsmevný, ako oveľa mladší, pripisovaný Billovi Gatesovi z roku 1981, že "640 kB RAM musí stačiť každému", informatici určite vedia...) Časy sa zmenili, denne sa operujú tisíce chorých srdcí a rieši sa skôr problém, ako sa toľkým operáciam vyhnúť.

Poprvé v historii se jim povedlo vyrobit paměť, která spolehlivě uchovává 3 bity na jednu paměťovou buňku

Pozoruhodný objev si připisují průzkumníci genomů z Karlovy univerzity. Její zakladatel, jehož výročí teď prožíváme, by měl jistě radost.

Před nějakou dobou jsme vás již informovali o mikroskopu, který se dal nosit téměř všude. Vážil jen 46 gramů, neměl čočky a byl nejlehčím na světě. Teď Američanům prvenství sebrali Italové. A nijak při tom netroškařili. I když ten náš evropský už má dokonce i čočku, místo desítek gramů váží jen jejich zlomek. A vejde se i do peněženky. Je totiž menší než kreditní karta a také je tak tenký. Časem by měl být doslova za babku.

Jeho mise má trvat pouze deset minut, ale i přesto je pro druhou nejlidnatější zemi světa velmi důležitá. Dnes, tedy v pondělí 23. května má dojít k prvnímu testovacímu letu prvního indického vesmírného plavidla, které je vybaveno křídly. Jedná se o první krok na dlouhé cestě, na jejímž konci by Indie mohla mít znovupoužitelný kosmický prostředek, který kombinuje funkci raketového motoru a motoru, který využívá kyslíku v atmosféře. Tento první krok spočívá ve vyslání testovacího exempláře na suborbitální dráhu.

…aneb Sopečné peklo hrobem Jeholské bioty

Podle nové studie detailní snímky povrchu Marsu odhalují zkázu pradávné megatsunami. Proto prý na Marsu nemůžeme nalézt zřetelnou čáru pobřeží.

Před čtrnácti dny jsme vás informovali o plazu s hlavou jako kladivo z něhož se vyklubal nejstarší vegetarián všech dob, potulující se na jihu Číny před dvěma sty miliony let. Nyní čínští paleontologové ještě přitvrdili. Ohlásili nálezy fosilizovaných mnohobuněčných organismů v usazenině staré 1,5 miliardy let. V té době, alespoň podle toho, co píše v knihách, složitější život ještě neměl na Zemi co pohledávat. První komplexní organismy měly totiž být o 1000000000 let mladší.

Odborníci diskutovali možnost výroby kompletních lidských genomů. A bylo to převelice tajné, i když jenom pár dní.

Konec ISS v roce 2024 nebo 2028 se nám nyní zdá jako velmi vzdálený, ale pro kosmické agentury je právě nejvyšší čas začít přemýšlet o době „po ISS“. Jedním z cílů, o kterém se hodně mluví, je Mars. K jeho průzkumu lidskými posádkami je potřeba vykonat ještě hodně práce. Mnohem blíže je cíl, který by mohl sloužit jako cvičné hřiště. Tím je Měsíc.

Nejnovější studie britských neuropsychofarmakologů dokazuje, že psilocybin z lysohlávek lze s úspěchem využít k léčbě vražedných depresí.

Mikel Delgado je adeptka na dráhu vědkyně na University of California. U veverek objevila, že ocasem dávají najevo své rozpoložení. Při zklamání mrskají svojí huňatou pýchou jinak než obvykle.

…aneb Další pohádka o člověku v době dinosaurů

S pomocí mikroskopu atomárních sil v přelomovém experimentu proměřili síly, které udrží gekony na skle.

Proti gustu, žádný dišputát. Co všechno ale někteří z nás pozřou, nad tím zůstává rozum stát. Tak třeba v zažívacím traktu Američanů se každoročně ocitne tři a půl tisíce baterií a zdaleka přitom nejde jen o děti. Všem těmto gurmánům by od nynějška měl pomáhat zůstat dál mezi živými, minirobot. Vyvinuli ho v dílně Massachusettského technologického institutu a zajímavém na něm je, že se polyká.

Fluorochinolóny sú antibakteriálne lieky, používané približne od roku 1987. Spočiatku boli vyhradené len pre liečbu najťažších infekcii, čoskoro sa však dostali medzi účinné, bezpečné, lacné a teda často používané antibiotiká. Trvalo vyše 20 rokov, kým sa zistilo, že s tou bezpečnosťou to nie je až také ideálne (hoci stále nie zlé).

Bouřlivou geologickou aktivitu a přítomnost kapalné vody na drobných ledových tělesech, jako je například Saturnův měsíc Enceladus, se dlouho nedařilo uspokojivě vysvětlit. Na vyřešení této záhady intenzivně pracuje i americký oceánograf Robert H. Tyler. Podle něj je klíčem produkce tepla v samotném kapalném oceánu.

Ponecháme-li stranou historické památky „nevyčíslitelné hodnoty“, kterých je všude plno, tak je odpověď docela zajímavá.

Podle australských a amerických geoinženýrů jsme tu před zhruba třemi miliardami let měli atmosféru o polovinu „lehčí“. Klimaprognostici tehdejšího vývoje prý ve svých výpočtech budou muset udělat veletoče a zásadních změny doznají i představy o možném vývoji života na jiných planetách ve vesmíru.

Řádkovací tunelová mikroskopie nevidí do vnitřku molekul. Ani žádná jiná stávající zobrazovací metoda. Ale my dovnitř vidět chceme!

Pokud Devítka existuje a skutečně obíhá Slunce po bizarně vzdálené oběžné dráze, je to oběť dávného přiblížení cizí hvězdy? Nebo je to exoplaneta vyrvaná z cizího planetárního systému? Anebo ještě jinak, je to zkrotlá potulná planeta? Zatím nevíme.

Bicykl nebo- li velocipéd je vynikající přibližovadlo. A když se k němu ještě přimontuje elektromotor s baterií, tak už nemá chybu.

…aneb Zachránila ptáky semenožravost?

Smart Tissue Autonomous Robot, čili STAR, je novou hvězdou chirurgických sálů. Lidští operatéři připustili, že konkrétní operaci zvládne v některých ohledech lépe než oni. Zatím je ale příliš pomalý.

S velkou slávou detekované gravitační vlny možná nepocházejí od nově vytvořené černé díry, ale z gravastaru, exotického objektu z temné energie, obklopené Bose-Einsteinovým kondenzátem.

O jednom předloňském omylu z něhož se vyklubal první býložravý mořský plaz. Žil na území dnešní Číny před více než dvěma sty miliony lety.

Je to jako zápletka příběhu hardcore zombie science-fiction. A nejspíš to není vtip. Pokud se to Bioquarku povede, mohli by zachraňovat lidi z mozkové smrti.

Jestli si někdo myslel, že epigenetické změny nepostihnou mRNA, ten se ošklivě zmýlil. Dlouhé prsty epigenetiky dosáhly i sem.

Papež v reklamě. Pane Bože! Papež v reklamě na drogy! Výplod choré mysli. Papež v reklamě na tvrdé drogy, propagující jejich míchání s alkoholem. Science fiction? Nikoli. Realita. Sice dávná, historická, snad by se dalo říct, že i bájná, ale přece jen realita. Potvrzená četnými hmotnými důkazy i jejich otiskem v elektronické podobě.

Na Velkém hadronovém srážeči to žije, i když nesráží částice. Ve hře jsou sgoldstina, pion-like bosony nebo Higgs-like bosony. A co na to kuna?