Projekt vládních agentur a soukromých společností syntetické biologie Genome Project–Write (GP-write) má velké plány. Nebo přesněji řečeno měl obrovské plány a teď se musel uskrovnit. Projekt, který sdružuje asi 200 odborníků z celého světa, na setkání v americkém Bostonu 1. května oznámil, že mění své priority.
Původně chtěli syntetizovat kompletní lidský genom, tedy zhruba 3 miliardy párů bází DNA. Pak se ukázalo, že navzdory svižnému pokroku v technologiích molekulární biologie, je takový úkol stále ještě prakticky nezvládnutelný. Proto se v projektu GP-write rozhodli, že přepíší lidský genom tak, aby byl rezistentní vůči virovým infekcím.
Není to nemožné. Ale ani jednoduché, to ani náhodou. Hlavní problém je momentálně v tom, že GP-write jsou na štíru s financováním. Přitom přepsání dlouhých pasáží lidské DNA přijde na stovky tisíc, ne-li miliony dolarů. Nemluvě o tom, že takový výzkum asi zabere dlouhé roky, možná celé desetiletí.
Proč se vlastně lidé projektu GP-write pouštějí do něčeho takového? Podle jednoho z vedoucích projektu, genetika kvasinek Jefa Boekeho z New York University, je důležité spustit projekt, který bude zahrnovat celou komunitu odborníků. Na vedení projektu se podílí také právnička biotechnologií Nancy Kelley a odborník na genomy z Harvardu George Church.
Odborníci hodnotí změnu zaměření projektu příznivě. Syntetický biolog Martin Fussenegger ze Spolkové vysoké technické školy ve švýcarském Curychu chválí, že se projekt zaměřil směrem k aplikacím a nikoliv jenom na samotnou syntézu DNA. Vylepšení DNA technologií ale stále zůstává jedním z klíčových cílů projektu.
Projekt GP-write podle všeho nehodlá stvořit superlidi, kteří by byli rezistentní vůči virovým infekcím. I když by něco takového nebylo k zahození. Jejich cílem jsou lidské buňky rezistentní vůči virům, které budou žít v buněčné kultuře. Takové buňky by mohly vyrábět vakcíny, protilátky a další biologické látky, aniž by hrozila kontaminace virovou infekcí.
Vědci projektu GP-write hodlají vyvíjet technologie, s nimiž bude možné pohotově přepisovat lidskou DNA. Projekt ultrabezpečných linií lidských buněk, na které mohou viry zapomenout, je pro něco takového velmi vhodný. Všechno samozřejmě záleží na financích. Nápad je to pozoruhodný, ale podle všeho se zatím neobjevil významný investor, který by do takového podniku vložil své peníze. Pokud se peníze najdou, tak by vědci chtěli navázat na výzkum Churchovy laboratoře, kde přepisovali genom bakterií E. coli tak, aby byly rezistentní vůči virům.
Video: Overview of Project: From Reading to Writing Genomes
Video: Scientists Synthesize First Functional "Designer" Chromosome in Yeast
Literatura
Nature News 1. 5. 2018.
Vědec s přezdívkou Bůh 2.0 představil nejmenší syntetickou buňku
Autor: Josef Pazdera (04.04.2016)
První stabilní polosyntetický organismus
Autor: Josef Pazdera (29.01.2017)
V USA poprvé editovali lidského pacienta, s Hunterovým syndromem
Autor: Stanislav Mihulka (17.11.2017)
Diskuze:
Nepředpokládané souvislosti
Bohumír Tichánek,2018-05-07 18:45:08
O DNA se objevují i další poznatky. Následně aplikace nynějších znalostí - přepisování DNA - může být předčasná.
Detail může být v: "Takové buňky by mohly vyrábět vakcíny, protilátky a další biologické látky"
Něco se ví o občasné skutečnosti: co se může pokazit, to se pokazí.
Až delší hledání víc oslabí nepředpokládané souvislosti, následky.
David Oplatek,2018-05-07 15:14:26
Mít upravený genom odolný vůči virům - bral bych všemi deseti. A pambíčkáři ať si trhnou.
Otazník nad cíli
Rolando Arias,2018-05-07 11:12:40
Pokud by se jednalo pouze o výzkum na buněčných liniích OK, pokud by se zasahovalo do genomu, je to s otázkou, zda je taková manipulace z dlouhodobého hlediska evolučně benefitní. tedy alespoň do doby, kdy půjde evoluci řídit právě změnami genomu.
proč ty otazníky? V lidském genomu, použiji li brutální zkratku je řada virové gen informace, a to nejen z RNA virů ,ale i skupiny bornavirů, které neprocházejí fází DNA (reverzní traskripcí)jde o subtyp RNA virů, které se přenášejí do genomu vertikálně a to typicky do oocytu, či spermie a stanou se tzv. endogenním retrovirem. Pro vstup do zmíněných bb jim apomohly tzv. retroelementy, přítomné v organismu, které mají i nemají charakter virových partikulí, ale rozhodně nejsou sami o sobě infekční. Kouzlo je v tom, že virová genová informace je u savců spoluzodpovědná například za vývoj a genezi placenty ( Právě skupina nedogenních retrovirů) a za důležité funkce při řízení genové exprese lidských buněk..., podobných příkladů se najde ještě pár, ale výzkum je v podstatě v počátku. zajímavé je i to, že genová virová indformace inkorporovaná do lidské DNA je často za miliony roků své přítomnosti v organismu opakovaně přerušena - stává se pak velice efektivní ochranou právě proti bornavirům , kdy brání v lokaci piRNA v replikaci informace virové partikule, funkčně je to velice podobné biotechnologickým mechanismům CRISPR/Cas. Nicméně virové informace je v lidské (a savčí DNA) fůra, nejleépe jsou prozkoumané bornaviry. Genový výzkum savčí DNA z hlediska hledání "virových fosilií" je zajímavé, protože pomáhá odhalit, jak se vyvíjely rodiny současných virových populací. Poněkud konzervativně předpokládám, že manipulaci s lidským genomem by mělo , alespoň z části, předcházet detailní porotzumění vývoje virů, zpětná rekonstrukce jejich vzniku, porozumění jejich přínosu (rizika jsou asi zmapovaná lépe) a následně zvažovta, kde a jak zasahovat do lidského genomu...
Re: Otazník nad cíli
Michal Lichvár,2018-05-14 13:06:14
Osobne si myslím, že ciele priorita sú sekundárne ciele, čiže vývoj technológií napr. na rýchle čítanie a syntézu genómu. Taký cieľ aký stanovili slúži ako marketing na financie.
Projekt podobný urýchlovaču ... aj keby nenašli Higgsov bozón, čo bol tuším primárny cieľ, preinvestovalo sa obrovské množstvo financií do vývoja technológií a to sa nestratí.
Každopádne zaujímavé čítanie, o bornaviroch si musím dačo prečítať. A súhlasím s Vami, robiť zásahy keď nevieme ako to funguje ... to je také fušerské :)
nevím ale
Marie Vítková,2018-05-07 06:25:02
nepřipadá vám to tak trochu proti přírodě, když nechci říci proti Bohu. Něco do čeho bychom se neměli plést.
Re: nevím ale
Štefan Ürge,2018-05-07 09:32:01
čo je na tomto proti prírode?:
Jejich cílem jsou lidské buňky rezistentní vůči virům, k t e r é b u d o u ž í t v buněčné k u l t u ř e. Takové buňky by mohly vyrábět vakcíny, protilátky a další biologické látky, aniž by hrozila kontaminace virovou infekcí.
Re: nevím ale
Štefan Ürge,2018-05-07 09:40:58
Ozaj, a myslenie, racionalita náhodou nie je proti prírode?
Re: Re: nevím ale
Jan Novák9,2018-05-08 15:20:03
Racionální myšlení je určitě proti přírodě, příroda se spoléhá na emoce spouštěné hormony. Človek má tak tak dost neuronů na racionální myšlení, a tak většině lidstva nezbývá než se držet emocionálního myšlení protože to funguje i u háďátka s 300 neurony.
Dá se říci že člověk je zvíře tak inteligentní že někteří dokáží někdy překonat diktát přírody. Bohužel jenom někteří a jenom někdy, rozmnožovacího pudu se to netýká - to bychom neměli problémy které máme.
Tak jen to ne!
František Polášek,2018-05-06 09:16:41
Farmaceutické firmy by zkrachovaly a to nelze dopustit.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
