Futuristický strategický čínský bombardér H-20. Kredit: Bai Wei.

Čínský vojenský průmysl roste před očima. Optimisté doufají, že nejde o systematickou přípravu na válku. Čína modernizuje armádu, kde to jenom jde, přesto ale ještě musí zaplnit několik mezer, aby se mohla stát globálně respektovanou vojenskou velmocí. Jednu z těchto mezer představuje strategický bombardér dalekého doletu.

V současnosti vyrábí čínská společnost Xian Aircraft Corporation (XAC) bombardér H-6K, což je modernizovaná verze sovětského středního bombardéru z padesátých let Tu-16 Badger. Má sice vylepšenou avioniku a dolet, ale s konstrukcí starou 70 let už dneska díru do světa neuděláte.

Bombardér H-6K. Kredit: Xinhua.

Podle řady náznaků z poslední doby lze nicméně usoudit, že Čína plánuje vystavět vlastní moderní strategické bombardovací letectvo, které budou tvořit letouny nové generace. V září 2016 ohlásili představitelé čínského vojenského letectva, že Čína spustila výzkum a vývoj bombardéru s dalekým doletem, což podle výroční zprávy amerického Pentagonu „Annual Report on the Chinese Militar“ z roku 2017 znamená strategický bombardér pro mise s jadernými zbraněmi.

Internetoví komentátoři tento projekt označují jako H-20 a prezentují ho jako bombardér typu samokřídlo (flying wing), který se nepochybně v žádném případě neinspiruje legendárním americkým strategickým bombardérem Northrop B-2 Spirit. Ponecháme-li ironii stranou, tak by čínské samokřídlo, na němž snad pracuje společnost XAC, mělo být stealth a doletět do vzdálenosti 10 tisíc kilometrů s nákladem o váze 10 až 20 tun. Pohon takového samokřídla by měly zajistit 4 turbodmychadlové motory, zřejmě motory WS-10 ve variantě bez forsáže.

Nadzvukový bombardér JH-XX. Kredit: Bai Bei.

Ve všech zmíněných parametrech by bombardér H-20 byl podobný bombardéru B-2 Spirit. Zřejmě by nesl náklad pum nebo také střely s plochou dráhou letu CJ-10, které mají dolet asi 2 tisíce kilometrů a vešly by se do pumovnice. V budoucnu by nové bombardéry mohly využívat stealth střely s plochou dráhou letu GB-6A a hypersonické střely se scramjetovým pohonem.

Bombardér H-6N se střelou ALBM. Kredit: Angadow.

Komentátoři se domnívají, že by bombardéry H-20 také mohly fungovat jako lokální velitelská centra. V Číně pracují na týmech pilotovaných i bezpilotních bojových letounů, a také na propojení se senzory střel dalekého doletu. Bombardéry H-20 by mohly operovat například s drony Sharp Sword v upravené verzi. Americké letectvo podle vlastních slov počítá se stejnou rolí pro budoucí stealth bombardér B-21 Raider.

Kromě samokřídla H-20 se také z Číny objevují neoficiální zprávy o dalším pozoruhodném letounu, nadzvukovém bombardéru JH-XX. 30 metrů dlouhý letoun by měl mít hlavní pumovnici pod trupem, kde by mohl mít protilodní střely jako YJ-12, a pak dvě pumovnice po stranách trupu, které by mohly nést střely typu vzduch-vzduch, jako např. PL-15 a PL-10. Bombardér JH-XX by měl operovat do vzdálenosti 2 500 kilometrů, což by mu umožnilo útočit na americké letadlové lodě i na základnu na ostrově Guam. Podle odborníků ale v Číně budou mít nejspíš problém sehnat dostatečně výkonné nadzvukové turbodmychadlové motory.

Bombardéry H-20 a JH-XX zatím nejsou na pořadu dne a je otázkou, jak úspěšné tyto projekty nakonec budou. Čínské letectvo proto v krátkodobém horizontu modernizuje bombardéry H-6K na variantu H-6N, která bude mít dolet 6 tisíc kilometrů a bude schopná nést balistické střely typu vzduch-země ALBM (air-launched ballistic missile). Podle Pentagonu jde o variantu balistických střel středního doletu DF-21, s vylepšeným doletem téměř 3 tisíce kilometrů. Takové střely na bombardérech by mohly být v dohledné době k dispozici.

Video:  Stealth bomber in action


Literatura
Popular Science 27. 4. 2018.