Slavná lebka Cro-Magnon 1, s jasně patrnou stopou po nádoru na čele. Kredit: 120 / Wikimedia Commons.

Kromaňonci jsou nejstarší známí anatomicky moderní lidé, čili Homo sapiens sapiens, kteří žili v Evropě. Zažili tu nejmladší dobu ledovou a je to znát na jejich robustní stavbě těla. Výraz „kromaňonec“ pochází z názvu jeskyně „Abri de Cro-Magnon“, u Eyzies v jihozápadní Francii, kde byla v roce 1868 objevena první lebka a kosterní pozůstatky kromaňonce.

Právě tento historicky první nález kromaňonce, který je mezi odborníky známý jako Cro-Magnon 1, si vybrali k rekonstrukci tváře francouzští odborníci. Kosti patřily muži středního věku, který na tom místě žil a zemřel před 28 tisíci let. Důvodem jejich volby bylo i to, že letos slavíme 150 let od tohoto významného objevu, který přinesl nejstarší předky z našeho vlastního druhu.

Antropolog Philippe Charlier z University of Versailles Saint-Quentin-en-Yvelines a jeho kolegové se pustili do důkladné analýzy kosterních pozůstatků Cro-Magnon 1. Během výzkumu dospěli k diagnóze, že dotyčný trpěl určitým typem neurofibromatózy. Výsledky jejich výzkumu publikoval prestižní medicínský časopis Lancet.

Philippe Charlier (2017). Kredit: Anne Jea / Wikimedia Commons.

Neurofibromatóza je genetická porucha, která vede k rozvoji nádorového onemocnění, při němž nádory rostou v nervovém systému. Nejčastější forma se objevuje u jednoho člověka ze 3 tisíc, další formy jsou mnohem vzácnější. Jde obvykle o benigní, tedy nezhoubné nádory a většina pacientů je postižena především tím, že jim viditelné nádory či skvrny na kůži ztrpčují život. V některých případech ale mohou růst v mozku, postihovat smyslové vnímání, a v extrémních případech vést k velké bolesti nebo i předčasnému úmrtí.

Rekonstruovaná tvář kromaňonce. Kredit: Charlier / Visual Forensic / UVSQ.

Zkoumaný kromaňonec Cro-Magnon 1 měl na čelní straně lebce lézi, která odpovídá přítomnosti neurofibromu. Tento nádor byl nezhoubný, ale narušil lebeční kost. Kromaňonec měl také poškozený levý zvukovod, zřejmě rovněž kvůli neurofibromu, který se nacházel v těchto místech. Takové nádory jsou pro některé neurofibromatózy typické a vedou k poškození sluchu.

Když vědci zjistili, jakým onemocněním kromaňonec trpěl, tak byli schopni vytvořit realistickou forenzní rekonstrukci tváře muže, jemuž tyto kosti patřily. Výsledkem jejich práce je poněkud znepokojivá tvář pokrytá nádory, mezi nimiž vévodí velký nádor na čele. Podle Charliera měl kromaňonec Cro-Magnon 1 nádory prakticky všude.

Video:  Les Eyzies: une exposition sur la découverte de Cro-Magnon


Video: L'autopsie des leaders du passé / Philippe Charlier / TEDxAix

Literatura
Phys.org 30. 3. 2018, Lancet 391: 1259.