Živý nebo umělý? Kredit: CC0 Creative Commons.

Slavní vědci rádi provokují. Být slavný je časem už asi nuda a taky vám v takovém případě leccos projde. Před pár dny si mediálně zaprovokoval vynálezce „sobeckého genu“, evoluční biolog a věrobijec Richard Dawkins. Zapojil se do diskuze o laboratorním mase a udělal to tvítem, ve kterém nadhodil otázku, jestli by napěstované lidské maso mohlo prorazit tabu s kanibalismem.

Richard Dawkins. Kredit: Matthias Asgeirsson / Wikimedia Commons.

Laboratorní maso už bude brzy na trhu a Dawkins se domnívá, že by bylo velmi zajímavé napěstovat i lidské maso. A pak samozřejmě sledovat, co se bude dít. Podle Dawkinse by takové „umělé“ lidské maso mohlo být plně etické v tom smyslu, že by nikoho nepoškozovalo. S takovým masem by nebylo nutné nikoho zabíjet, kuchat ani znesvěcovat mrtvoly. Také nepřenese žádné infekce. Je prý ale otázkou, jestli by lidé byli ochotni takové maso jíst.

Vlastně to není tak úplně Dawkinsův nápad, podobné otázky se už kolem laboratorního masa objevily dříve. Nejde přitom jenom o lidské maso. Odborníci se domnívají, že začátky laboratorního masa budou obecně asi dost těžké. Trh s lidským laboratorním masem tudíž bude nejspíš zcela nepatrný. Podle Owena Schaefera z centra Centre for Biomedical Ethics at the National University of Singapore by sice syntetické lidské maso mohlo být zajímavou novinkou, ale jíst ho bude jen málokdo.

Matti Wilks. Kredit: University of Queensland.

Laboratorní maso se v dnešní době pěstuje z kmenových buněk, které pocházejí z živých zvířat. První takové maso v historii snědli na jedné konferenci v Londýně, v roce 2013. Byl to burger vytvořený Markem Postem z nizozemské Maastrichtské univerzity. Prý nebyl úplně špatný, nechutnal ale příliš šťavnatě. Burger z lidského masa by v zásadě bylo možné vyrobit stejným způsobem.

Podle výzkumu psycholožky Matti Wilks z australské Queenslandské univerzity a jejích kolegů v USA sice lidé vnímají laboratorní maso jako více šetrné vůči životnímu prostředí ve srovnání s tradičním masem, ale zase ho považují za méně přirozené a méně chutné. Asi dvě třetiny lidí by podle výzkumu laboratorní maso ochutnaly, ale jenom jedna třetina lidí by byla ochotná jíst takové maso pravidelně. Wilksová a spol. rovněž zjistili, že vegetariáni se na laboratorní maso zrovna nechystají, i když by jim teoreticky nemuselo vadit. Podle Wilksové to s lidským masem bude zřejmě podobné.

Mark Post. Kredit: TEDx.

Schaefer se domnívá, že se určitě najde někdo, kdo by případně syntetické lidské maso ochutnal. Mohou to být výstřední umělci nebo třeba zapadající celebrity, které by si mohly vydělat prodejem masa ze svých buněk fanouškům. Zároveň postupně vychází najevo, že lidé se ke kanibalismu vlastně uchylují docela často, když se ocitnou v extrémních podmínkách. A pojídání těl či orgánů se občas objevuje i u řady jiných primátů, včetně našich příbuzných šimpanzů. Takže je otázkou, jak by syntetické lidské maso bylo oblíbené.

Podle Schaefera jsou dohady o kanibalismu spíše jen pro pobavení. Klíčovou otázkou prý je, jestli budeme ochotni vyměnit přírodní steak za maso z laboratoře. Jestliže laboratorní maso bude stejně chutné jako tradiční maso a jestli bude zároveň i levnější, tak by se mohlo prosadit. Postův burger z roku 2013 přišel na více než 300 tisíc dolarů, ale technologie se rychle zlepšuje a zlevňuje. Dostupné laboratorní maso je už na dosah ruky. Na zodpovězení otázek kolem syntetického lidského masa si ale ještě budeme muset počkat, dokud ho někdo nevyrobí.

Video:  Inside the Quest to Make Lab Grown Meat / Wired


Video. Would You Eat Lab-Grown Meat?


Literatura
Live Science 13. 3. 2018.

Literatura
Live Science 13. 3. 2018.