Slavní vědci rádi provokují. Být slavný je časem už asi nuda a taky vám v takovém případě leccos projde. Před pár dny si mediálně zaprovokoval vynálezce „sobeckého genu“, evoluční biolog a věrobijec Richard Dawkins. Zapojil se do diskuze o laboratorním mase a udělal to tvítem, ve kterém nadhodil otázku, jestli by napěstované lidské maso mohlo prorazit tabu s kanibalismem.
Laboratorní maso už bude brzy na trhu a Dawkins se domnívá, že by bylo velmi zajímavé napěstovat i lidské maso. A pak samozřejmě sledovat, co se bude dít. Podle Dawkinse by takové „umělé“ lidské maso mohlo být plně etické v tom smyslu, že by nikoho nepoškozovalo. S takovým masem by nebylo nutné nikoho zabíjet, kuchat ani znesvěcovat mrtvoly. Také nepřenese žádné infekce. Je prý ale otázkou, jestli by lidé byli ochotni takové maso jíst.
Vlastně to není tak úplně Dawkinsův nápad, podobné otázky se už kolem laboratorního masa objevily dříve. Nejde přitom jenom o lidské maso. Odborníci se domnívají, že začátky laboratorního masa budou obecně asi dost těžké. Trh s lidským laboratorním masem tudíž bude nejspíš zcela nepatrný. Podle Owena Schaefera z centra Centre for Biomedical Ethics at the National University of Singapore by sice syntetické lidské maso mohlo být zajímavou novinkou, ale jíst ho bude jen málokdo.
Laboratorní maso se v dnešní době pěstuje z kmenových buněk, které pocházejí z živých zvířat. První takové maso v historii snědli na jedné konferenci v Londýně, v roce 2013. Byl to burger vytvořený Markem Postem z nizozemské Maastrichtské univerzity. Prý nebyl úplně špatný, nechutnal ale příliš šťavnatě. Burger z lidského masa by v zásadě bylo možné vyrobit stejným způsobem.
Podle výzkumu psycholožky Matti Wilks z australské Queenslandské univerzity a jejích kolegů v USA sice lidé vnímají laboratorní maso jako více šetrné vůči životnímu prostředí ve srovnání s tradičním masem, ale zase ho považují za méně přirozené a méně chutné. Asi dvě třetiny lidí by podle výzkumu laboratorní maso ochutnaly, ale jenom jedna třetina lidí by byla ochotná jíst takové maso pravidelně. Wilksová a spol. rovněž zjistili, že vegetariáni se na laboratorní maso zrovna nechystají, i když by jim teoreticky nemuselo vadit. Podle Wilksové to s lidským masem bude zřejmě podobné.
Schaefer se domnívá, že se určitě najde někdo, kdo by případně syntetické lidské maso ochutnal. Mohou to být výstřední umělci nebo třeba zapadající celebrity, které by si mohly vydělat prodejem masa ze svých buněk fanouškům. Zároveň postupně vychází najevo, že lidé se ke kanibalismu vlastně uchylují docela často, když se ocitnou v extrémních podmínkách. A pojídání těl či orgánů se občas objevuje i u řady jiných primátů, včetně našich příbuzných šimpanzů. Takže je otázkou, jak by syntetické lidské maso bylo oblíbené.
Podle Schaefera jsou dohady o kanibalismu spíše jen pro pobavení. Klíčovou otázkou prý je, jestli budeme ochotni vyměnit přírodní steak za maso z laboratoře. Jestliže laboratorní maso bude stejně chutné jako tradiční maso a jestli bude zároveň i levnější, tak by se mohlo prosadit. Postův burger z roku 2013 přišel na více než 300 tisíc dolarů, ale technologie se rychle zlepšuje a zlevňuje. Dostupné laboratorní maso je už na dosah ruky. Na zodpovězení otázek kolem syntetického lidského masa si ale ještě budeme muset počkat, dokud ho někdo nevyrobí.
Video: Inside the Quest to Make Lab Grown Meat / Wired
Video. Would You Eat Lab-Grown Meat?
Literatura
Live Science 13. 3. 2018.
Literatura
Live Science 13. 3. 2018.
Klony jsou jako potravina zcela bezpečné
Autor: Josef Pazdera (31.12.2006)
Biopotraviny neposkytují kvalitnější výživu
Autor: Stanislav Mihulka (01.08.2009)
Čím krmíme lidstvo?
Autor: Redakce (03.02.2010)
Bioarzén aneb když jsou biopotraviny otrava
Autor: Jaroslav Petr (24.02.2012)
Je jídlo věda?
Autor: Jaroslav Petr (14.10.2015)
Diskuze:
Pitomý nápad
Pop Ulides,2018-03-24 20:56:46
Pitomý nápad, pitomý nadpis, pitomá diskuze.
Není lidskou pýchou schopnost diskutovat a jakoukoliv pitomost.
proč?
Jakub Beneš,2018-03-21 15:41:09
kdyby nic jiného k jídlu nebylo, tak asi ano. ale chcete snad říct, že v laboratoři se bude pěstovat pouze lidské maso? pokud nějaké maso nahradíme tím z laboratoří, tak v prvé řadě maso ze zvířat. absolutně nechápu, kdo a proč by pěstoval ke konzumaci lidské maso. snad jedině jako odpad z pěstíren klonu, ze kterých by se vzaly orgány a maso by "zbylo".
Re: proč?
Pavel Foltán,2018-03-21 21:44:05
Pane Beneši,
psal snad někdo v článku že "se bude pěstovat pouze lidské maso"?
Třeba má "lidské maso" nějakou specifickou chuť či vlastnost.
Viz
Švandrlík, Miloslav - Guláš (Draculův švagr; 100 nejlepších hororů)
nebo již zde zmíněné
Clarke, A. C. - Božský pokrm (Zpráva o třetí planetě)
Ellin, Stanley - Specialita šéfkuchaře (Tichá hrůza)
a jistě by se dalo najít spousta jiných
již z toho je vidět že je velký zájem — trh (ani konzumenti) se hned tak nenasytí
nebo dodává konzumujícímu sílu a vlastnosti konzumovaného
fantazii se meze nekladou
přírodní národy nebyly hloupé a neplýtvaly dobrým jídlem
Doma jez co máš a v cizině se neošklíbej!
podle
Mojmir Kosco,2018-03-20 16:17:45
FDA je to potravina blízká přírodě a tak to klidně jíst můžeme .
Povídku na toto téma
Jan Šimůnek,2018-03-20 09:46:26
napsal už kdysi dávno (originál vyšel v roce 1964) povídku "Božský pokrm", která vyšla česky ve sbírce "Zpráva o třetí planetě" (1982). Na wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%BEsk%C3%BD_pokrm) je její synopse.
Pavol Hudák,2018-03-20 05:27:55
Osobne by som ludske maso nejedol, ale je to iba otazka zvyku. V prirode sa bezne pozieraju aj v ramci rodiny, nieto este druhu.
Osobne sa velmi tesim na biotech produkovane kuracie a bravcove. Niesom vegetarian, ale je mi zle z toho, ze este v dnesnej dobe treba pre maso stale zabijat.
Re:
Lukáš Kříž,2018-03-21 09:13:44
Podle mých informací je lidské maso pro nás nejlépe stravitelné a jeho metabolizace produkuje nejméně odpadních a škodlivých látek. Je to dané tím, že je nám geneticky/strukturou nejbližší. To by bylo k těm plusům. K těm mínusům. Etický problém zůstává v tom, že toto laboratorní/průmyslové maso je zatím bylo pouze namnožením buněk určitého jedince, takže by jste vlastně jedli jeho. To je zajímavé jen pro lidi s nějakou úchylkou. Jistě, můžete namítnout, že kojenec vlastně také jí svoji matku, když jí její mléko, kde je tuk s DNA matky. Ta hranice co je a co není morální nebo etické je docela nezřetelná. Dokud ale nebude základem tohoto syntetického masa kmenová buňka synteticky vyrobená na základě DNA "náhodně" sestaveného počítačem, pořád tu ten etický problém bude.
Re: Re:
Lukáš Kříž,2018-03-21 09:14:54
Hups, to mělo patřit jako reakce k příspěvku "Petr Špak,2018-03-19 22:49:09".
Re: Re:
Jakub Beneš,2018-03-21 15:47:05
uvedte prosim nejaky zdroj, odkud mate informace, ze lidske maso je pro nas nejlepe stravitelne. podle me to bude jen domnenka a zadny takovy seriozni vyzkum probehnout ani nemohl. a nejlepe myslite z ceho? ze vsech mas? nebo ze vseho co se da travit? jiste existuji lepe stravitelne potraviny nez maso (obecne). takze zrejme myslite ze vsech mas :) ten vyzkum by me fakt zajimal, jak vybrana skupina jedincu ochutnava vsechny druhy masa, vcetne lidskeho a pak srovnava komu se lepe travilo.
Proc?
Petr Špak,2018-03-19 22:49:09
kdyz si umim syntetizovat libovolne maso, tak chtit lidske je uchylne a bude to vzdy uchylne. Ma vic bilkovin? ma nejakou vyhodu pred jinymi? pokud ne, tak je to jidlo pro zvracene hipstery a anarchokapitalisty, clovek s nejakou vnitrni integritou a inteligenci to odmitne.
Doporučená literatura k tématu
Ladislav Žahour,2018-03-19 12:40:43
Roald Dahl Amirstanský beránek
Re: Doporučená literatura k tématu
Pavel Foltán,2018-03-19 13:36:45
Domnívám se, že jste na omylu.
Jedná se o povídku "Specialita šéfkuchaře" autora Ellin, Stanley z antologie Tichá hrůza.
Mám knihu před sebou na stole — Mladá fronta, vydání z roku 1970.
"Amirstanský beránek" je název jídla o němž se v povídce pojednává.
Stupne prepečenia steakov
Palo Fifunčík,2018-03-19 12:25:43
V súvislosti touto "kulinárskou" problematikou by som uvítal aj novú nomenklatúru stupňov prepečenia steakov z človečiny ...
Re: Stupne prepečenia steakov
Pavel Foltán,2018-03-19 13:19:11
Metoda Sous-vide — i z takové šlachovité šedesátileté tchýně uděláte špičkovou flákotu.
Názor
Pavel Foltán,2018-03-19 12:08:32
Mně osobně připadá v některých případech krematorium jako plýtvání.
Z takového dvacetiletého, na součástky dobrovolně naporcovaného motocyklisty, by bylo pár pěkných kvalitních porcí.
Re: Re: Názor
Palo Fifunčík,2018-03-19 12:34:00
Mne by prišlo zmysluplnejšie venovať energiu na vypestovanie tkanív za účelom transplantácie ...
Re: Re: Názor
Pavel Foltán,2018-03-19 13:52:07
Pane Halabala, zbytečná a marná snaha o podpásovku.
Právě naopak by to byl nejvyšší projev citů a lásky.
Vy nemáte své děti rád že byste se štítil?
Nadarmo se neříká o pěkné babě — ta je přímo k sežrání.
Re: Re: Re: Názor
Tomáš Habala,2018-03-19 17:56:18
Vidím, že nemáte problém naklepať do klávesnice čokoľvek.
maso
Jaroslav Pešek,2018-03-19 11:17:42
V podstatě lidké maso již každý den jíme. Vepřové maso chutná stejně jako maso lidské. Taky proto kanibalové v jisté části světa říkaly bílým lidem dlouhá prasata. Takže vyrábět lidské maso pro konzumaci je zbytečné, když tu máme vepřové.
vlamování se do otevřených dveří
Jiří Novák,2018-03-19 10:15:10
A je vůbec potřeba jíst maso? Jakékoli? Spousta lidí nejí maso vůbec a vedou dlouhý zdravý život.
Myšlenka dne - "...nehovoření o ní..." se opravdu píše s dlouhým í. Je to 6. pád. Když jsme tu na to minule upozornili, byli jsme smazáni, ale pravopisná chyba vám tam zůstala. V duchu této Gandhího myšlenky tedy opět o ignoranci hovořím, ve snaze ji dále nezvyšovat.
Re: vlamování se do otevřených dveří
Pavel Foltán,2018-03-19 12:04:57
"… a vedou dlouhý zdravý NUDNÝ život."
Re: Re: vlamování se do otevřených dveří
Jiří Novák,2018-03-19 23:10:37
No jestli je vaší jedinou zábavou jídlo a ještě k tomu konkrétně jezení masa, tak to vám přeju macatého pašíka a věčně plnou králíkárnu.
Re: vlamování se do otevřených dveří
David Oplatek,2018-03-19 12:19:52
Je vůbec třeba jíst a pít? Slyšel jste o pránické výživě?
Re: Re: vlamování se do otevřených dveří
Pavel Foltán,2018-03-19 16:42:35
Jistě, breathariánství je další stupeň na žebříčku k naprosté dokonalosti a celoživotní nirváně.
Re: Re: Re: vlamování se do otevřených dveří
Martin Smatana,2018-03-19 20:31:22
Breathariánstvo? Veď to by bolo úplne dokonalé riešenie afrických hladomorov! Koľko breathariánov žije v Afrike? :D
Re: Re: Re: Re: vlamování se do otevřených dveří
Jan Novák9,2018-03-19 21:09:34
Bohužel brethariánství z nějakého záhadného důvodu funguje jen v místech kde se doručuje pizza, takže se nehodí k řešení hladomoru v Africe :-))
Re: Re: vlamování se do otevřených dveří
Jiří Novák,2018-03-19 23:12:00
"Je vůbec třeba jíst a pít? Slyšel jste o pránické výživě?"
Ne, jenom o právnické.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce