Podle geologů je čtvrtým nejhojnějším minerálem na Zemi perovskit se sloučeninami křemíků a vápníku, především s CaSIO3 (anglicky calcium silicate perovskite), označovaný též jako bridgmanit. Zatím ještě nikdo tento minerál pozemského původu neviděl na vlastní oči, protože se vyskytuje až hluboko v zemském plášti, v hloubkách od zhruba 670 kilometrů do hloubek kolem 2 700 kilometrů. V podmínkách na povrchu Země je tento minerál nestabilní, ale v hlubinách ho jsou ohromná množství vyjádřená v astronomickém počtu tun.
Podle Grahama Pearsona z kanadské Univerzity v Albertě je jedinou možností, jak by se mohl takový minerál ocitnout v nám příjemných podmínkách to, že by byl uložen v nějaké nesmírně tvrdé a odolné schránce. Jako například uvnitř diamantu.
Pearson a jeho spolupracovníci objevili perovskit se sloučeninami křemíků a vápníku uvnitř diamantu, který byl vytěžen ze slavného diamantového dolu Cullinan v Jižní Africe, z hloubky necelého jednoho kilometru pod zemskou kůrou. Důl je známý jako zdroj dvou z největších diamantů britských korunovačních klenotů. Zdejší diamanty jsou nejen velice cenné, pokud jde o jejich tržní hodnotu, ale také nesmírně zajímavé pro vědce. Pocházejí totiž z velkých hloubek, což bylo klíčové pro nález hlubinného perovskitu.
Podle Pearsona a spol. dotyčný diamant vydržel ďábelský tlak, který odpovídal 240 tisícům atmosfér. Šťastným řízením osudu pochází z hloubky kolem 700 kilometrů pod zemských povrchem. Většina diamantů přitom vzniká v hloubkách kolem 150 až 200 kilometrů. Diamanty jsou podle Pearsona unikátním prostředkem ke studiu zemského nitra. Díky tomuto nálezu máme v ruce jasný důkaz recyklace oceánských desek, které se dostaly do hlubin Země.
Diamanty opět prokázaly, že mohou ukrývat skutečné poklady. V roce 2014 právě v diamantu Pearson a další vědci objevili ringwoodit, pátý nejhojnější minerál na Zemi. Jeho objev přinesl poznatek o tom, že v silikátových horninách zemského pláště se skrývá ohromný rezervoár vody.
Pokud jde o nový objev perovskitu se sloučeninami křemíků a vápníku, podle Pearsona rovněž krásně ilustruje to, jak funguje věda. Existenci minerálu nejprve vlastně předpověděli seismologové a geologové ho pak skutečně našli. Kromě Pearsona hráli v tomto objevu významnou roli vědci z americké Deep Carbon Observatory a jeden z nejlepších rentgenových krystalografů Fabrizio Nestola.
Video: Look at a Diamond & You May See an Ocean / Graham Pearson.
Literatura
University of Alberta 7. 3. 2018, Nature 555: 237–241.
Vnitřní jádro Země je mimo rytmus
Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2013)
Baterie z jaderného odpadu a diamantů vydrží 5 tisíc let
Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2016)
Ve vnějším jádru Země teče obrovská řeka roztaveného železa
Autor: Stanislav Mihulka (27.12.2016)
Diskuze:
hmm
Vaclav Prochazka,2018-03-14 13:27:27
"Zatím ještě nikdo tento minerál pozemského původu neviděl na vlastní oči, protože se vyskytuje až hluboko v zemském plášti, v hloubkách od zhruba 670 kilometrů do hloubek kolem 2 700 kilometrů. V podmínkách na povrchu Země je tento minerál nestabilní, ale v hlubinách ho jsou ohromná množství vyjádřená v astronomickém počtu tun."
Trošku mi ta "věda" připomíná politiku. V Iráku taky nikdo neviděl jaderné zbraně, nicméně spojenci věděli, že tam určitě jsou:-) Nejen, že ten minerál nikdo neviděl na vlastní oči, ale ani ho nikdo nemohl pozorovat jiným způsobem.....
Re: hmm
Josef Hrncirik,2018-03-26 10:11:00
Kdyby se to těžilo s diamanty, dal by se z toho tavením s páleným vápnem připravit slínek cementu.
Není problém to připravit za vysoké teploty a tlaku v diamantové kovadlince a provést in situ rentgenovou difrakci krystalků.
Dokonce bych očekával, že po ochlazení pod tlakem to bude dostatečně metastabilní a že to je možná šutr naopak běžně obalující démanty. Krystaly prý slinují (modifikují) přijatelně teprve při teplotě nad cca 2/3 T tání.
Četl jsem, že v přírodním diamantu našli zazděný uvězněný vysokotlaký led.
Tak přece jenom
Jan Novák9,2018-03-10 16:09:38
je k něčemu dobré drahé těžení z velkých hloubek něčeho co dokážeme poměrně levně vyrábět po tunách a ve vyšší kvalitě než přírodní. Vyšší kvalita je to čím se pozná syntetický diamant od přírodního.
Re: Tak přece jenom
Milan Krnic,2018-03-11 17:19:05
Zajímavější je nový formát vědeckého důkazu, kdy vyskytnutí se předmětu A na místě B je důkazem jevu C viz. "jasný důkaz recyklace oceánských desek" :)
Re: Re: Tak přece jenom
Jan Novák9,2018-03-14 20:01:45
Mně to zas tak divné nepřijde, když jdu ráno do práce tak výskyt předmětu A (led) na místě B (chodník) považuji za důkaz jevu C(v noci mrzlo)
:-))
Re: Re: Re: Tak přece jenom
Aleš Jiroudek,2018-03-23 23:13:03
Problém je, že toto tvrzení je pouze hypotézou, nikdy nemůže být důkazem...existuje vždy nespočet teorií, ať jsou jakkoli pravděpodobné, že to, co vidíte se odehrálo jinak. Mohlo v noci mrznout, ale taktéž si nějaký hotentót například mohl hrát s tekutým dusíkem a vodou. A třeba v půlce Prahy.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
