Genetické studie  mitochondriální DNA  začínají poskytovat řadu informací, které by jinak zůstaly navždy utajeny. Údaje uložené v mitochondriích se na potomstvo přenáší pouze po maternální linii, protže spermie  obsahuje pouze jadernou DNA a nikoli DNA mitochondriální. Jinými slovy, co máme v mitochondriích, máme pouze od matky.

Srovnání genetického kódu různých populací lidí a znalost toho, jak často dochází ve vlákně DNA k spontánním mutacím například umožnilo zjistit, že naše pramatka pocházela z Afriky a podle „mitochondriálních hodin“ měřících čas nárůstem mutačních změn, lze dokonce odhadnout, kdy žila. Obdobně lze postupovat u všech živočišných druhů.

Nyní se výzkumníci pokusili metodu porovnání mitochondriální DNA využít k objasnění otázky odkud pochází skot. Testy provedené na stovkách vzorků ze zvířat pocházejících z Evropy, Afriky a Blízkého východu  a jejich srovnání s údaji o čtyřech britských vyhynulých divokých turech poskytly údaje o tom, že starobylé sekvence nukleotidů jsou zcela rozdílné od těch vyskytujících se v moderním typu skotu. Síťová analýza výsledků získaných rozborem DNA zjistila, že u moderního Bos taurus lze pozorovat čtyři hvězdicovité shluky haplotypů s odlišnostmi, jejichž vznik lze datovat do doby začátků jeho domestikace. Jeden ze jmenovaných shluků haplotypů v Evropě převládá. Je to jeden ze tří základních haplotypů typických pro Blízký východ. Naproti tomu africká odlišnost, výlučně sestávající z jednotlivých skupin haplotypů se vyskytuje jen řídce.   

Fakta získaná z deoxyribonukleové kyseliny skotu poskytují silnou podporu myšlence, že předchůdce našeho skotu - divoký tur (Bos primigenius) pocházel z Blízkého východu.