Technologie se nezastaví. S rozvojem jaderných technologií, chemie, biologie, genetiky i nanotechnologií se postupně objevují nové možnosti pro výrobce zbraní hromadného ničení. Nepřátelsky naladěné státy i nestátní aktéři, jako jsou zločinecké sítě nebo teroristické skupiny, si nepochybně dělají zálusky na nebezpečné zbraně tohoto druhu, s nimž by pak mohli podniknout něco zavrženíhodného.

Naštěstí, jak už to ve světě chodí, každá mince má dvě strany. Prudký technologický rozvoj přináší nejen nová rizika, ale zároveň i nové možnosti a metody, jak se s podobnými riziky vypořádat. Počítají s tím i američtí vojenští vývojáři DARPA, kteří v současné době podporují zároveň hned několik programů, zaměřených na včasnou detekci připravovaných, vyráběných nebo přepravovaných zbraní hromadného ničení. Jak už to v případě DARPA bývá zvykem, jsou to vesměs fascinující záležitosti, v nichž hraje roli špičkový výzkum.

Logo DARPA.

Otisky zbraní hromadného ničení v lidské DNASekvence písmen lidské DNA se během života nemění, kromě případů, kdy dojde k mutaci. Molekuly DNA v genomu ale nesou ještě další úroveň informace, takzvaný epigenom. Jde o chemické „značky“, které jsou navěšené na DNA a ovlivňují aktivitu genů. A epigenom, na rozdíl od samotné sekvence DNA, funguje jako biologický záznamník. Mnohé události, věci či změny, s nimiž se majitel DNA setká ve svém prostředí, se otisknou do epigenomu. Samotné otisknutí bývá velice rychlé a pohotové, a přitom vydrží v genomu po celá desetiletí. Takhle vznikají stopy reálných událostí, které by bylo velice obtížné záměrně pozměnit.

Epigenom je jako flashdisk se zážitky z okolního prostředí. Kredit: DARPA.

DARPA toho chce využít a proto spouští program Epigenetic CHaracterization and Observation, čili ECHO. Cílem programu ECHO je vyvinout praktické zařízení pro nasazení v terénu, s nímž bude možné rychle přečíst epigenom z biologického materiálu a pohotově zjistit, jestli byl dotyčný člověk v kontaktu s nějakou zbraní hromadného ničení. Takové zařízení by to mělo zvládnout z kapky krve či výtěru z úst podezřelých osob nebo i z nalezeného vlasu či chlupu. Klíčové pro takovou technologii bude vytipovat a prověřit vhodné epigenetické značky, které by vypovídaly o setkání těla se zbraní hromadného ničení. Až bude takové zařízení k dispozici, tak jeho uplatnění bude pochopitelně mnohem širší, jak pro armádu, tak i pro civilní složky, například v diagnostice nebo v boji proti rozsáhlým epidemiím.

IvySys.

Výcvik stopovacích inteligencí na fake datechHledat zbraně hromadného ničení v epigenomech je sice pozoruhodný nápad, ale DARPA nespoléhá jenom na genetiku. Vojenští vývojáři sázejí i na nástroje, s nimiž lze prohledávat veledata a světové sítě. Air Force Research Laboratory před pár týdny ohlásila kontrakt se softwarovou společností IvySys v hodnotě 4,6 milionu dolarů. Budou modelovat různé postupy, jakými mohou státy i nestátní aktéři získávat a také používat zbraně hromadného ničení.

Zájemci o zbraně hromadného ničení v dnešní době naplno využívají možnosti globální ekonomiky a jejich operativci, peníze i materiál mohou překračovat hranice po celém světě. Sledovat něco takového je nesmírně komplikované a vyčerpávající. Proto IvySys vyvíjí technologii, která bude generovat fiktivní a zároveň velmi realistické bankovní transakce, emaily, přesuny lidí, zboží i materiálů pro různé scénáře se zbraněmi hromadného ničení.

Na těchto fake datech budou trénovat umělé inteligence, aby se z nich stali platní pomocníci při stopování nebezpečných zbraní. Kdyby vývojáři používali reálná data, tak by s nimi vycvičili inteligence, které objeví dnes existující rizika. IvySys ale připravuje neustále se vyvíjející virtuální scénáře, s nimiž se inteligence naučí rozpoznávat rizika, jaká jsme v reálném světě zatím nezažili. Tréninkové soubory fake dat budou skutečně impozantní a zahrnou například 1 bilion jednotlivých bankovních transakcí. Doufejme, že to bude fungovat.

Literatura
DARPA 1. 2. 2018, Defense One 1. 2. 2018.