Planety u vzdálených hvězd ještě nedokážeme, až na naprosté výjimky, pozorovat přímo. Místo toho používáme pozorování překryvu, tedy když planeta přejde přes hvězdu a způsobí tak pokles jasnosti hvězdy. Na tohle pozorování ale potřebujeme štěstí, že zrovna planeta a hvězda budou ve vhodné konstelaci a to nebývá moc častá událost.
Existuje jiná, účinnější metoda, a to měření, jak se hvězda „kolíbá" kolem společného těžiště planetární soustavy. Ano, i když je obvykle poměr hmoty hvězdy a hmoty planet 99:1, i tak gravitace planet dokáže posunout celkové těžiště soustavy mimo těžiště samotné hvězdy. Potom se hvězda k nám střídavě přibližuje a vzdaluje, což se projeví v jejím světelném spektru tzv. Dopplerovým efektem. A právě Dopplerův posun dokážeme dost dobře měřit. A platí, že čím hmotnější planeta, tím více s hvězdou pohupuje.
Observatoř Evropské kosmické agentury na hoře Paranal tvoří celkově 4 teleskopy o průměru zrcadla 8,2m. Od roku 2003 zde pátrá po exoplanetách přístroj HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher – přístroj pro vysoce přesné měření radiální rychlosti) . Tento přístroj spojuje všechny 4 teleskopy dohromady a provádí pomocí difrakce analýzu světelného spektra hvězdy, pátrá po spektrálním posunu způsobeném právě Dopplerovým jevem. Dokáže odhalit pohyb hvězdy o rychlosti cca 1m/s a má na své pažbě už přes 130 zářezů za objevy exoplanet.
Pokud ale chceme pátrat po kamenných planetách, podobných naší Zemi, které mohou být vhodné pro vznik a vývoj života, potřebujeme jemnější instrument. A tím je HARPSův nástupce ESPRESSO, tedy Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanet and Stable Spectroscopic Observations – Echelonový spektrograf pro kamenné planety a stálé spektroskopické pozorování.
ESPRESSO posune citlivost měření do řádů několika cm/s. První světlo tímto přístrojem prošlo na konci minulého roku a kromě pátrání po exoplanetách bude tento přístroj využíván i pro zkoumání, zda při vývoji vesmíru mohlo dojít ke změně základních fyzikálních konstant.
Video: Přístroj ESPRESSO na teleskopu v Chile použil poprvé společné světlo ze všech čtyř 8.2-metrových teleskopů. VLT je největším optickým teleskopem, pokud jde o oblast sběru.
Zdroje
Difrakce https://cs.wikipedia.org/wiki/DifrakceDoppler
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doppler%C5%AFv_jevVLT
https://cs.wikipedia.org/wiki/Very_Large_TelescopeHARPS https://en.wikipedia.org/wiki/High_Accuracy_Radial_Velocity_Planet_SearcherESPRESSO http://www.eso.org/public/czechrepublic/teles-instr/paranal-observatory/vlt/vlt-instr/espresso/?lang
Hledač temné energie i cizích planet
Autor: Dušan Majer (21.10.2015)
Šílené světy? Pulzary mohou mít obyvatelné planety
Autor: Stanislav Mihulka (22.12.2017)
Diskuze:
spajanie obrazu
Roman Rodak,2018-02-19 18:59:43
Chápem to správne z videa pod článkom, že svetlo z jednotlivých teleskopov sa nijako digitálne nespracováva, ale príde do prístroja ESPRESSO a až tam sa skombinuje a premietne na jeden detektor?
Re: spajanie obrazu
Vít Výmola,2018-02-19 20:27:31
Ano, tak nějak to je a jinak to bohužel ani neumíme. Viditelné světlo má frekvenci řádově v THz a tak rychlý signál nedokážeme digitálně nijak navzorkovat ani zpracovat. Umíme to ale v radioastronomii, například observatoř ALMA používá jednoúčelový superpočítač (tzv. korelátor): http://www.astro.cz/clanky/ostatni/superpocitac-v-nejvetsi-nadmorske-vysce-je-pripraven-ke-spusteni.html?tag=alma
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce