Albert Einstein byl úplným a totálním selháním. Jeho jméno by mělo být ztotožněno s nedostatečností a neúspěchem, neschopností přizpůsobit se změně. Navzdory jeho ohromujícím úspěchům a změně v pohledu na svět, kterou lidstvu přinesl, zůstává faktem, že je již mrtev. Jeho organismus nebyl schopen odolat devastujícím fyziologickým změnám a legendární vědec roku 1955 opustil svět živých. Musíme tedy připustit, že jeho životní příběh je pro nás lekcí a ukázkou odstrašujícího příkladu neschopnosti adaptace. Přes všechny převratné přínosy vědě, Nobelovu cenu z roku 1921[1] a dlouhodobou plodnou kariéru fyzika byl tak v poslední vteřině života Einstein hotovým ztělesněním neúspěchu a selhání… Skutečně??? Samozřejmě že nikoliv! Einsteina rozhodně nemůžeme v žádném smyslu považovat za příklad selhání jenom proto, že jej nakonec potkal osud každého smrtelníka. To by bylo nanejvýš absurdní, nesmyslné a odporující zdravé logice! Výborně, v tom jsme se jistě shodli a uvedli věc na pravou míru. Jaká je ale škoda, že naprosto stejnou, nesmyslnou a absurdní logiku používáme neustále – v případě druhohorních dinosaurů. Jen proto, že nakonec vyhynuli, je v žádném smyslu nemůžeme označovat za něco zastaralého a neschopného, za ztělesnění jakéhosi evolučního selhání! Přesto se k tomuto neustále uchylujeme – pojmy jako „politický dinosaurus“ jsou toho výmluvným důkazem. Ve skutečnosti by však používání pojmu „dinosaurus“ mělo být přesně opačné – mělo by označovat něco nanejvýš progresivního, úspěšného a dobře adaptovaného. Velmi pěkně tímto směrem argumentuje americký paleontolog Kenneth J. Lacovara (jeden z objevitelů obřího sauropoda druhu Dreadnoughtus schrani)[2] ve své knize Why Dinosaurs Matter („Proč na dinosaurech záleží“), jejíž přečtení mohu vřele doporučit.

 

A proč tedy na dinosaurech záleží? Právě proto, že byli navzdory nepříliš důvtipným názorům nesmírně úspěšnou skupinou obratlovců, žijících po dobu nejméně 165 milionů let geologického času (pokud počítáme i ptáky, pak existují již nejméně 231 milionů let) a po většinu této doby byli dominantní skupinou obratlovců na pevninách naší planety.[3] Sám Lacovara se ptá: „Kdybyste na úplném konci křídy procházeli přírodou, přehlédli byste mocného tyranosaura, působivého triceratopse i stáda kachnozobých edmontosaurů a vybrali byste si naše malé savčí předchůdce jako jasné vítěze budoucnosti? Spatřovali byste v nich budoucí nositele civilizace, tvory, kteří budou létat a bojovat v oblacích a zkoumat atom nebo DNA? Kteří budou chodit po Měsíci a dají světu Einsteina a další geniální osobnosti?“ Jestli nás historie vývoje života na Zemi něčemu naučila, pak tomu, že vše je do značné míry dílem nepředvídatelné náhody. Dinosauři v tomto směru patří k těm nejlepším důkazům. Jsou pro nás vodítkem k tomu, abychom dále usilovali o pochopení dávné minulosti, a to s perspektivou a zároveň pokorou. Délka existence našeho druhu je směšně krátká v porovnání s geologickým časem. Navíc nejsme v žádném případě evolučně „nevyhnutelní“ – na této planetě jsme se vůbec nemuseli objevit. Stačilo k tomu možná jen tolik, aby planetka Chicxulub minula před 66 miliony let Zemi. V současnosti ovlivňujeme ekosystémy celé planety takovým tempem, že již nejspíš nastalo další hromadné vymírání druhů.[4] Buducnost je pro nás, stejně jako byla kdysi pro dinosaury, nejistá. Jak ale zakončuje svoji knihu sám Lacovara: „Zkusme nebýt pro dnešek oním asteroidem, ale staňme se namísto toho dinosaury – neuvěřitelně úspěšnými vládci světa, jejichž evoluční prosperita trvala celou geologickou éru.“

 

Short English Summary: Why Dinosaurs Matter is a book by paleontologist Kenneth Lacovara, compelling and engaging. It provides a great reminder that our place on Earth is precarious and also potentially fleeting. And dinosaurs are still extremely important for our understanding of the past and also for predictions about our future.

---

Odkazy:

http://ideas.ted.com/heres-why-dinosaurs-matter/

http://www.sciencefriday.com/segments/why-do-dinosaurs-matter/

http://geekdad.com/2017/09/kenneth-lacovara-tells-us-why-dinosaurs-matter/

http://www.livescience.com/60521-book-review-why-dinosaurs-matter.html

http://www.birmingham.ac.uk/Documents/alumni/GEOLiteracy-booklet.pdf

http://kennethlacovara.com/why-dinosaurs-matter/

http://en.wikipedia.org/wiki/Kenneth_Lacovara

---

[1] https://www.nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1921/

[2] Lacovara, Kenneth J.; et al. (2014). „A Gigantic, Exceptionally Complete Titanosaurian Sauropod Dinosaur from Southern Patagonia, Argentina“. Scientific Reports. 4: 6196. doi:10.1038/srep06196

[3] Ciara O’Donovan, Andrew Meade & Chris Venditti (2018). Dinosaurs reveal the geographical signature of an evolutionary radiation. Nature Ecology & Evolution (2018). doi:10.1038/s41559-017-0454-6

[4] Ceballos, Gerardo; Ehrlich, Paul R; Dirzo, Rodolfo (2017). „Biological annihilation via the ongoing sixth mass extinction signaled by vertebrate population losses and declines“. PNAS. 114 (30): E6089–E6096. doi:10.1073/pnas.1704949114