Vědci vyvinuli látku, která má bránit proniknutí viru do buněk. K jejímu odzkoušení použili opice makak rhesus, pokusnou látkou jim potřeli vaginální stěny 15 minut před tím, než jim do vagin aplikovali virus. Jednalo se o virus, který je u makaků vysoce infekční a způsobuje imunodeficienci SHIV. Testovaná látka makaky před infekcí ochránila. SHIV virus se používá u opic k pokusům jako model lidského HIV viru.

Pokusná látka, kterou vědci potřeli vaginální sliznici je uměle syntetizovaný protein. Protein jeho tvůrci nazvali PSC-RANTES. Zkonstruovali jej Švýcaři Robin Offord a Oliver Hartley z University of Geneva.
Protein funguje tak, že brání viru SHIV (a v případě pokusu na lidských buňkách, tak viru HIV) v jeho uchycení na buňku. Protein obsadí povrchové receptory, které jsou ve vědecké literatuře  označovány jako receptory CCR5. Virus tyto receptory na buňce používá jako jakési „madla“ kterých se drží, když svůj vražedný náklad vpravuje do buňky. Různé druhy virů mají většinou oblíbený  jiný druh „madel“  a tak lék nebude chránit proti všem virovým infekcím ale jen proti té, na kterou je specializován. Virus SHIV má vnitřní část z opičího viru způsobujícího imunodeficienci opic (SIV) a vnější obal má z lidského HIV viru. Protože za přichycení k buňce hostitele zodpovídá vnější část, a tu má zvolený pokusný virus stejnou jako virus HIV, vědci jsou názoru, že tak jak funguje ochrana u samic makaků proti viru SHIV, měla by být tato látka stejně účinná i u žen proti viru HIV.
Většina HIV infekcí je způsobena v důsledku přenosu viru přes slizniční povrch, především ve vagíně a rektu. Získání látek, které brání přenosu viru(obecně jsou nazývány mikrobicidy) je  nanejvýš potřebné a snaží se je připravit ty nejlepší laboratoře. Až dosud byl výsledek hubený. Když už se v minulosti zdálo, že výzkumníci takovou látku objevili protože byla na virus HIV skutečně účinná, ukázalo se, že  bohužel zároveň poškozovala membrány buněk vagíny. Ty se pak staly daleko náchylnější k napadení jinými viry a nemocemi.  
Slova  Michaela Ledermana z Case Western Reserve University z města Cleveland proto nyní zní téměř jako pohádka: “Našli jsme rozhodující cíl pro cílovou strategii ochrany vaginálního přenosu HIV a máme kandidátní molekulu, která tento cíl zablokuje.“ Neblahé účinky předchozích typů mikroby likvidujících látek by tato nová látka mít neměla, protože se nejedná o žádnou drastickou desinfekční látku, je to jen protein. Jeho účinek je navíc zaměřen jen na obsazení specifických povrchových struktur využívaných jen jedním typem viru. Je možné, že právě toto je ten objev na který se již dlouho čekalo a že jsme nyní u zrodu nové ochranné strategie, kterou si budou moci řídit samy ženy. To je zvlášť důležité ve všech případech, kdy muži odmítají  používat kondomy.

Od kandidátní molekuly k výrobě a schválení přípravku zbývá ještě některé věci dořešit. Například je třeba najít odpověď na otázku - jaké množství látky a jaká koncentrace bude optimální.  Také dosud nebylo studováno, zda má protein ochranný účinek i v případě, že virus je „schován“ v buňce (například leukocytu), kterou infekční partner do pochvy vnese. Možná se objeví i další nedořešené věci, ale i tak již nyní je jasné, že nález představuje významný důkaz toho, že pomocí místní aplikace látky, která dokáže zablokovat receptory CCR5, lze  vaginálnímu přenosu viru zabránit.

Z čeho pramení optimismus
Ochranný efekt proteinu byl testován na třiceti dospělých samicích opic druhu makak rhesusve věku 5 až 12 let. Každá opice byla ošetřena progesteronem, hormonem, který zjemňuje slizniční stěnu a usnadňuje SHIV infekci. Poté vědci rozdělili opice do šesti skupin po pěti kusech, uspali je anestetikem a intravaginálně je ošetřili jednou z pěti koncentrací PSC-RANTES a nebo solným roztokem (placebo). Po patnácti minutách všechny opice vystavili každou z opic působení SHIV kmenu SF 162. Nejvyšší dávka proteinu PSC-RANTES ochránila před infekcí virem všech pět opic. Tato dávka představovala 4 mililitry jednomolární koncentrace proteinu. Druhá nejvyšší dávka (330 mikromolární) ochránila čtyři z pěti opic. Třetí nejvyšší koncentrace (100 mikromolární) ochránila tři z pěti zvířat.
Dalším důvodem k optimismu je skutečnost, že tato látka je namířena proti „správné“ struktuře. Dokládají to úplně jiné pokusy, které provedli  genetici a kteří přišli na to, že jedinci, kteří mají gen, který je zodpovědný za tvorbu receptoru CCR5, zmutovaný (jejich receptor je znetvořen) stanou se proti HIV infekci odolní.

Objevená látka dostala jméno PSC-RANTES
PSC-RANTES je modifikovaná verze RANTES, což je přirozený lidský protein, který hraje v imunitním systému úlohu proteinového posla. Obecně spadá mezi látky, kterým se říká  chemokiny. Ty dávají do pohybu obranné buňky a směrují je na cíl, chemokiny jsou známy jako látky s antivirovými účinky. Vědci upravená molekula má nyní mnohem větší antivirovou aktivitu, než má přirozená molekula RANTES.
Pokusy na lidech, ze kterých by se dala vyhodnotit účinnost látky, zatím nejsou k dispozici a tak není jasné, jaké koncentrace  proteinu by byly k ochraně optimální. Proto také není jasné, jak vysoké by byly náklady na jednu aplikaci. U přípravku také zatím neproběhlo její schvalovací řízení pro použití u lidí. Optimisté jsou ale přesvědčeni, že lék by mohl přispět ke snížení neradostné bilance, kterou je 14 000 nově nakažených lidí virem HIV denně. Největší uplatnění by tento druh prevence měl najít tam, kde jsou pánské kondomy kvůli společenským konvencím naprosto nepřijatelné. Nejvíce takových komunit je v Africe. Tento druh ochrany by byl jakousi alternativou kondomu a  dal by ženám šanci eliminovat aroganci jejich partnerů.

Prameny:
 Case Western Reserve University/University Hospitals of Cleveland Center for AIDS Research
Microbicide Project: Prevention of Vaginal SHIV Transmission in Rhesus Macaques Through Inhibition of CCR5, Lederman, et.al., Science, 15 October 2004

Struktura a aminokyselinová sekvence receptoru CCR5.  Zakrýt tento receptor proteinem a udělat jej pro virus neviditelným se podařilo až společnému americko-švýcarskému týmu. Pro představu o jaká pracoviště jde stojí zato zmínit, že výzkumu AIDS se v jednom z nich, tomu v Clevelandu (USA), věnuje 13O vědeckých pracovníků.