Technologický pokrok dnešní doby přeje soutěžím. Státní i soukromí sponzoři rádi vyhlašují soutěže o ceny v rozmanitých disciplínách. Bývá to skvělá šance předvést nové technologie, prorazit v médiích a udělat si jméno mezi potencionálními kolegy nebo zákazníky. Velkou pozornost médií i veřejnosti si v posledních letech získal také závod Google Lunar XPRIZE (GLXP), někdy též zvaný Moon 2.0.
Tuhle soutěž zorganizovala nadace X Prize Foundation a sponzoroval ji Google. Účastnily se jí týmy soukromých společností, které měly za úkol co nejdříve přistát na povrchu Měsíce s robotickým výsadkovým modulem, vypustit z něj průzkumného robota, s ním urazit vzdálenost 500 metrů, a také poslat zpátky na Zemi video a snímky povrchu Měsíce s vysokým rozlišením. Vítězové soutěže by si bývali rozdělili 30 milionů dolarů.
Proč minulý čas? Rozhodně je na místě. 23. ledna 2018 všechny fandy kosmických technologií a napínavých soutěží ve vesmíru zasáhla zpráva nadace X Prize Foundation, která se rozhodla, že fascinující soutěž ruší. Google Lunar XPRIZE zůstala bez vítěze a stala se neúspěšnou epizodou průzkumu vesmíru. Soutěž o dobytí Měsíce soukromými týmy byla vyhlášena 13. září 2007, tedy před více než 10 lety. V té době organizátoři počítali s koncem soutěže na konci roku 2012 a definitivním závěrem na konci roku 2014. Deadline se ale několikrát posunulo a soutěž běžela mnohem déle.
V roce 2010 by definitivní konec Google Lunar XPRIZE posunut na konec roku 2015. Před koncem roku 2014 byl deadline opět posunut dál, tentokrát na konec roku 2016. A v květnu 2015 došlo k opětovnému posunu termínu ukončení soutěže na prosinec 2017. Poslední přesun deadline se odehrál v srpnu 2017, kdy ho lidé nadace vyhlásili na 31. březen 2018.
Zhruba před týdnem organizátoři Google Lunar XPRIZE zhodnotili možnosti soutěžních týmů a zjistili, že i když některé týmy již mají potřebnou technologii a zamluvená reálná místa v raketách pro cestu k Měsíci, tak to žádný tým nemůže stihnout. A to byl konec.
Do soutěže na jejím začátku vstoupilo více než třicet týmů z celého světa. Během času soutěžní týmy odstupovaly anebo se spojovaly se slibnými projekty v čele závodního pelotonu. Nakonec jich ve hře zůstalo pět, z nichž všechny jsou domluveny s některým ze systémů pro vynášení satelitů do vesmíru. Indický tým Team Indus a japonský tým Hakuto plánovaly letět společně a odstartovat na palubě indické nosné rakety, které jsou v dnešní době stále populárnější.
Izraelský tým Team SpaceIL vsadil na raketu Falcon 9 společnosti SpaceX. Americký projekt Moon Express dal přednost malé nosné raketě Electron, jejíž první úspěšný start máme všichni ještě v živé paměti. Mezinárodní tým Synergy Moon, který tvoří skupiny specialistů z více než 15 zemí světa, počítal se s doposud nevyzkoušenou nosnou raketou Neptune N-8 LUNA. Kvůli odkladům startů nosných raket, komplikacím s financováním, technickým obtížím a problémům s úřady to ale týmy nestihnou.
V tuto chvíli je závod soukromých týmů o Měsíc mrtev. Šéf PR nadace X prize Eric Desatnik utěšuje veřejnost, že přinejmenším některé týmy budou pokračovat ve svém snažení. Nadace podle jeho slov zkoumá alternativní možnosti podpory těchto týmů. Prozatím je dobývání Měsíce v rukou NASA, Číny, SpaceX a dalších velkých státních i soukromých hráčů. Snad se brzy dočkáme podobné úžasné soutěže kosmického věku.
Literatura
IFL Science 24. 1. 2018.
Google Lunar X Prize: Závod o Měsíc začíná
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2011)
Kdopak nám to chce přistát na Měsíci
Autor: Tomáš Kohout (09.01.2015)
„Když Číňané letí na Měsíc, tak my taky!“ vzkazují Japonci
Autor: Tomáš Kohout (08.05.2015)
Pět týmů, 384 tisíc kilometrů a jeden společný sen
Autor: Karel Zvoník (26.02.2017)
Budou na Měsíci fungovat robotičtí těžaři už v roce 2020?
Autor: Stanislav Mihulka (16.07.2017)
Diskuze:
Cena útěchy
Jan Novák9,2018-01-29 22:57:08
Jestlipak je 30 milionů alespoň jedno procento z potřebných nákladů? Každopádně by to byla velice drahá výhra.
Re: Cena útěchy
Vojtěch Kocián,2018-01-30 09:52:21
Tak hrozné to nebude. Nikdo tam nechce posádku ani návratový modul. Tipoval bych to tak na 10 až 20 % nákladů. Vydělat na to v žádném případě nešlo.
Pavol Hudák,2018-01-29 12:14:51
hned od zaciatku to bolo jasne ze ide o scam. riesit lunarne vozitko ak na mesiac nic nelieta a ani sa tak skoro nechysta je nezmysel. naklady na take nieco by boli mnohotisic nasobne ku vyhre ktoru za to mali slubenu.
Moc velké sousto.
Vojta Ondříček,2018-01-29 09:37:25
Ne moc jiné to bylo se soutěží o dosažení výšky 100km nad povrchem a při tom, tak "snadné".
Cesty na orbit vyžadují gigantické investice ... a cesta na Měsíc s měkkým přistáním ještě x-násobek. Mít místo v raketě nestačí.
Myslím si, že i kdyby byla soutěž prodloužena o dalších deset let tak by se nikomu s malým rozpočtem nepodařilo splnit dané podmínky. Pomněme Čínského Nefritového králíčka.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce