Průzkum vnitřních částí kontejnmentu druhého bloku ve Fukušimě I.  
V polovině ledna 2018 se podařilo podrobněji prozkoumat nitro kontejnmentu druhého reaktoru ve Fukušimě I. Podařilo se nahlédnout do prostoru pod reaktorovou nádobou a poprvé byla jasně identifikována ztuhlá tavenina ze zničené aktivní zóny a zbytky částí palivových souborů na dně kontejnmentu.

Řídicí středisko, odkud se práce kontrolovaly a ovládala kamera (zdroj TEPCO).
Řídicí středisko, odkud se práce kontrolovaly a ovládala kamera (zdroj TEPCO).

V únoru 2017 se podařilo do nitra tohoto kontejnmentu proniknout robotem v podobě škorpiona. Ten se dostal až ke zničeným částem roštové podlahy, které byly protaveny stékajícími zbytky roztavené aktivní zóny (zde a zde). Robot se však nedostal do míst, odkud by byl vidět prostor pod reaktorovou nádobou. A právě informace odtud jsou klíčové pro přípravu metod likvidace zbytků roztavené aktivní zóny.

Pohled do nitra kontejnmentu pod reaktorovou nádobou byl velkou výzvou. Překážky ztěžují přístup robotům využívajícím pásový pohon a velmi intenzivní radiace omezuje jejich životnost. Proto se začátkem roku 2018 připravila sestava se zavěšenou kamerou na teleskopickém zařízení, která se protlačila potrubím o průměru 12 cm. Malé a radiačně velmi odolné zařízení, které vyvinula firma Toshiba a výzkumný ústav IRID, pak 19. ledna 2018 úspěšně prozkoumalo oblasti pod reaktorovou nádobou.Hlavní trubka teleskopického zařízení měla průměr 11 cm a délku 13 m. Na ní byla napojena další teleskopická trubka o délce 5 m a na jejím konci byla sestava kamer o hmotnosti 2 kg. Její součástí byly kamery, světelný zdroj, radiační dozimetr a termometr. Samotná průzkumná sonda se na kabelu mohla spouštět do spodních částí kontejnmentu dírou v roštové podlaze.

 

Manipulace pří instalaci teleskopického zařízení (zdroj TEPCO).
Manipulace pří instalaci teleskopického zařízení (zdroj TEPCO).
Schéma zařízení a průběhu průzkumu nitra kontejnmentu druhého bloku (zdroj Toshiba, IRID).
Schéma zařízení a průběhu průzkumu nitra kontejnmentu druhého bloku (zdroj Toshiba, IRID).


Vnitřní spodní část podstavce nesoucího reaktorovou nádobou byla pokryta nánosem pískového či škvárového charakteru a mezi ním i zbytky palivových souborů. V nánosech bylo možné v blízkosti zbytků obalu souborů identifikovat zbytky ztuhlé taveniny ze zničené aktivní zóny. Jsou to tak jedny z první fotografií ztuhlé taveniny z aktivní zóny. Jde zatím o první publikované fotografie z tohoto průzkumu, ale i tak je zajímavé si je prohlédnout.

Pohled nahoru na spodní část reaktorové nádoby (zdroj TEPCO).
Pohled nahoru na spodní část reaktorové nádoby (zdroj TEPCO).
Zničená a roztavená část roštové podlahy (zdroj TEPCO)
Zničená a roztavená část roštové podlahy (zdroj TEPCO)
Pohled na průzkumnou část při natáčení vnitřních částí kontejnmentu pod reaktorovou nádobou (zdroj TEPCO).
Pohled na průzkumnou část při natáčení vnitřních částí kontejnmentu pod reaktorovou nádobou (zdroj TEPCO).
Průzkumná část se dostává stále hlouběji (zdroj TEPCO).
Průzkumná část se dostává stále hlouběji (zdroj TEPCO).
Část konstrukce palivového souboru (zdroj TEPCO).
Část konstrukce palivového souboru (zdroj TEPCO).
Zbytky ve spodní části kontejnmentu (zdroj TEPCO)
Zbytky ve spodní části kontejnmentu (zdroj TEPCO)
Datum: 28.01.2018
Tisk článku

Související články:

Revitalizace evakuované zóny kolem Fukušimy I postupuje     Autor: Vladimír Wagner (15.07.2016)
Radiace z Fukušimy zamořila celý Tichý oceán...     Autor: Vladimír Wagner (15.12.2016)
Fukušima I na počátku roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (24.01.2017)
Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit     Autor: Vladimír Wagner (12.02.2017)
Šest let od havárie ve Fukušimě I     Autor: Vladimír Wagner (11.03.2017)
Průzkum kontejnmentu třetího bloku Fukušimy I podvodním robotem     Autor: Vladimír Wagner (26.07.2017)
Fukušima na začátku roku 2018     Autor: Vladimír Wagner (29.12.2017)



Diskuze:

Otázky

Palo Fifunčík,2018-01-28 12:05:40

Zaujímalo by ma , aká je súčasná úroveň radiácie . Pozrel som na odkazy v článku a tam sa približne pred rokom spomínala úroveň 530 Sievertov za hodinu a v druhom odkaze cca 210 Sievertov . Zmenila sa nejako k lepšiemu aj bezpečnosť v okolí Fukušimy ?

Odpovědět


Re: Otázky

Vladimír Wagner,2018-01-28 15:06:13

Bohužel, data o dozimetrické situaci zatím nebyla zveřejněna. Je to možná právě kvůli tomu měření, které inzerovalo 530 Sv/hod. Novináři to interpretovali, jako že se v celém areálu zvýšila radioaktivita a byly z toho strach mezi lidmi a fámy. Navíc pozdější reanalýza dat ukázala, že správná hodnota byla nižší, těch 200 Sv/hod nebo méně. Ono je velký problém tak velké hodnoty měřit v prostředí, kde se radiace mění a přístroj se pohybuje. V principu je však celkem jedno, jestli se dávkový příkon pohybuje okolo 100 Sv/hod nebo stovek několik. Pořád jsou to hodnoty řádově vyšší než u prvního bloku.
Jde o hodnoty uvnitř kontejnmentu, který zabraňuje pronikání radioaktivity ven. Ty už se teď moc měnit nebudou, protože je téměř sedm let po havárii. A pokles radioaktivity uvnitř kontejnmentů je teď již pomalý.
Jiná situace je v areálu elektrárny, tam intenzivní dekontaminace radikálně dozimetrickou situaci zlepšila. V jeho největší části už mohou zaměstnanci chodit v normálním pracovním oděvu. A i jejich pracovní prostředí se radikálně zlepšilo.
Podařilo se zlepšit dozimetrickou situaci u zničených bloků i odstraněním horní části budovy třetího bloku a vybudováním nové. I tam už je radiace nižší.
Situaci s radioaktivní vodou vznikající kontaminací spodní vody se zlepšila po dokončení ledové stěny.
Areál teď své okolí neohrožuje. I proto se otevírají dříve zakázaná území. A začala se dekontaminace těch nejsilněji zasažených. Podrobněji v článku před koncem minulého roku.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz