Novozélandští Rocket Lab úspěšně vypustili raketu Electron  
Malá nosná raketa Electron dokázala vynést tři nanosatelity přesně podle plánu. Je to úspěch pro odvážnou novozélandskou společnost, bouřlivě se rozvíjející průmysl nanosatelitů i dobývání vesmíru jako takové. Za OSLA blahopřejeme!

Úspěšný start rakety Electron na misi Still Testing. Kredit: Rocket Lab.
Úspěšný start rakety Electron na misi Still Testing. Kredit: Rocket Lab.

Poloostrov Māhia na východním pobřeží Severního ostrova Nového Zélandu, mezi městy Napier a Gisborne, se dnes stal místem historického okamžiku novozélandských kosmických letů. Sympatická novozélandská společnost Rocket Lab, po jen polovičatě úspěšném prvním startu a několika neúspěšných a odložených pokusech o druhý start, tady nakonec úspěšně vypustila svoji nosnou raketu Electron.


Rocket Lab.
Logo Rocket Lab.

Té se podařilo dopravit na oběžnou dráhu tři nanosatelity, které měla na palubě. Byl to jeden kubesat Dove Pioneer společnosti Planet Labs pro snímkování Země a dva kubesaty Lemur-2 od Spire Global, kteří se zabývají počasím a sledováním lodí.


První start kosmické rakety na Novém Zélandu, tedy státu, který má zhruba 5 milionů obyvatel a rozhodně slabší technologickou tradici, nežli Česká republika, se uskutečnil v neděli 21. ledna, ve 2:43 ráno středoevropského času. Tento start z kosmodromu Rocket Lab Launch Complex 1 na poloostrově Māhia nesl opatrný název „Still Testing“. Raketa dopravila nanosatelity na oběžnou dráhu za 8 minut a 31 sekund po startu.


Kosmodrom Rocket Lab Launch Complex na malebném pobřeží poloostrova Māhia. Kredit: Rocket Lab.
Kosmodrom Rocket Lab Launch Complex na malebném pobřeží poloostrova Māhia. Kredit: Rocket Lab.

Raketu Elektron tvoří dva stupně, přičemž oba dva pohánějí motory na kapalné palivo RP1/LOX. Kompletní raketa s palivem má délku 17 metrů, průměr 1,2 metru a váží 10,5 tuny. Náklad o hmotnosti 150 až 225 kg dopraví na heliosynchronní oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů. Náklady na jeden start této nosné rakety s nákladem činí 4,9 milionů dolarů.


Raketový motor Rutherford. Kredit: Rocket Lab.
Raketový motor Rutherford. Kredit: Rocket Lab.

První stupeň rakety Electron používá 9 raketových motorů Rutherford, zatímco druhý stupeň pohání jediný motor Rutherford, který je optimalizovaný pro let ve velmi řídké atmosféře. Jde o unikátní motory s elektrickou pumpou, které byly navržené speciálně pro raketu Electron. Motory jsou přitom konstruovány tak, že je z velké většiny vytiskne 3D tiskárna, která pracuje s kovy. Celý proces tisku motoru Rutherford trvá jen zhruba 24 hodin.

 

Specialisté společnosti Rocket Lab teď budou pečlivě analyzovat data z celého letu. V současnosti již připravují 5 dalších nosných raket Elektron. První z nich by měla přijít na řadu v dohledné době. Až v Rocket Lab dosáhnou plné produkce raket, tak je hodlají vypouštět častěji než 50 krát ročně. V tuto chvíli již mají uzavřené smlouvy s NASA a soukromými společnostmi. Časem by se mohli stát rekordmanem v počtu startů na oběžnou dráhu ze všech jednotlivých soukromých a státních provozovatelů kosmických letů.

Video:  Still Testing Launch


Video:  How Small Can You Make An Orbital Rocket?


Literatura

Rocket Lab 21. ledna 2018, NASA Spaceflight 20. ledna 2018.

Datum: 21.01.2018
Tisk článku

Související články:

Úspěšný start soukromé nosné rakety Falcon 9     Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2010)
Raketa, která je skutečně na baterky     Autor: Dušan Majer (16.01.2017)
Česko se vrací do vesmíru: Indická raketa vynesla nanosatelit VZLUSat-1     Autor: Stanislav Mihulka (23.06.2017)



Diskuze:

..

Jan Balaban,2018-01-22 07:58:07

To, čo sa objavilo o 16:20 je kondenzačná stopa? Koncepcia rakety je obdivuhodná. Ktovie či to nevyjde lacnejšie, ako pristávať s viacnásobne použiteľným prvým stupňom za cenu asi polovice užitočného zaťaženia.

Odpovědět


Re: ..

Milan Krnic,2018-01-22 20:24:00

Jak pro koho, ale i tak se tomu říká. Kdyby se nevyplatilo přistávat, resp. tuto technologii dále vyvíjet, nedělaly by to hned dvě společnosti. Ta znovupoužitelnost je pro nějaké vyšší cíle podstatná, viz koncepty (BFR). Přinejmenším se na to pěkně kouká. :)

Odpovědět


Re: Re: ..

Jan Balaban,2018-01-23 06:34:27

Že sa tým niekto zaoberá nie je presvedčivý argument. NASA sa venovala raketoplánu, ktorý mal byť lacnejší ako konvenčné rakety práve pre znovupoužiteľnosť. Pre neodstrániteľné chyby koncepcie skončili a nič neušetrili.

Odpovědět


Re: Re: ..

Jan Novák9,2018-01-23 09:34:37

Znovupoužitelnost nemá smysl v situaci kdy potřebujete jenom cestu tam, každý kilogram navíc stojí skoro tunu paliva a motory a nádrže jsou velice jednoduchý pomalu sto let starý koncept. Je to jako kdyby jste chtěl po poště aby Vám doručila dopisní obálku zpátky ke znovupoužití.
Kdyby byl pohon např. EM-drive napájený atomovým nebo termonukleárním reaktorem
pak by znovupoužití mělo smysl.
To že se koncepty vyvíjejí znamená hlavně to že jsou dotovány vládou. Navíc znovupoužitelnost v kosmické turistice kdy se jedná o krátký skok na hranici atmosféry s lidmi je úplně jiné kafe než urychlení satelitu na stabilní oběžnou dráhu.

Odpovědět


Re: Re: Re: ..

Milan Krnic,2018-01-23 11:07:29

Viz http://www.kosmonautix.cz/2016/01/faq-znovupouzitelnost-raket-falcon/

Odpovědět

Jen houšť

Vlastislav Mach,2018-01-21 19:12:42

Tak nevím, jestli v těch milionech dolarů za start jsou také zahrnuty náklady na odstranění CO2 a dalších zplodin z atmosféry včetně všech sajrajtů, co vzniknou při výrobě raket. Když v 19. století bylo na světě jen pár automobilů, taky to nikdo neřešil. Bylo všeho dost. A byli bychom za blázny o tom tenkrát mluvit. Takže JEN HOUŠŤ! Země je přeci neomezená. Či ne? Jinak nic proti tomu. Rád se také rychle a pohodlně svezu svým postrkem.

Odpovědět


Re: Jen houšť

Josef Šoltes,2018-01-21 21:51:41

CO2 je neškodný plyn. A CO2 vzniklé raketovými starty je natolik zanedbatelným podílem veškerého vznikajícího CO2, že bych to zrovna neřešil. Za rok 2017 došlo k 90 startům orbitálních raket celkem... Naprosto zanedbatelné.

Odpovědět


Re: Jen houšť

Jiří Kocurek,2018-01-21 23:16:43

Ta raketa sice podává obrovský výkon, ale je-li jich 50 ročně, tak je tento výkon potřeba jen necelých 10 minut týdně.
Srovnejte s uhelnou elekrárnou, která podává plný výkon přibližně 100 hodin (ze 168) týdně, hrubým odhadem tedy 5000x delší dobu a každou vteřinu vychrlí přibližně totéž množství CO2 jako ta raketa.
Proč to píšu? Jestliže raketa spotřebuje, dejme tomu, 10 tun paliva za 10 minut. To by se dalo porovnat s Děmatrovicemi a jejich průměrnou denní spotřebou 1600 tun uhlí, což je 7 tun za 10 minut. Bohužel je to tak, že Dětmarovice nejedou jen 10 minut plného výkonu týdně, ale přibližně těch 100 hodin plného výkonu za týden. "Sežerou" tedy výše avizovaných 5000x více "atmosféry" než vámi haněný raketový program.

Odpovědět


Re: Re: Jen houšť

Jan Novák9,2018-01-23 09:55:39

Vy jdete na Zeleného s matematikou a ještě do toho mícháte takové jemu cizí a vzdálené koncepty jako logika. Oni slyší jenom na emoce a to nejlépe ve formě sloganů a výkřiků. Principy musí být jednoduché, Zelený je davové stvoření a IQ davu je rovné maximálně IQ nejslabšího jedince. Jako: CO2 je fuj; Zachraňte lední medvědy; atd.
Naštěstí neví jaké svinstvo raketové palivo je a soustředí se jen na neškodný CO2 :-))

Dokud se nesníží počet lidí, bude CO2 stoupat. Na světě je přes 6 miliard lidí kteří se chtějí dostat na naši životní úroveň s naší produkcí CO2. A oni se na naši životní úroveň eventuálně dostanou a CO2 produkovat budou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jen houšť

Bohumír Tichánek,2018-01-23 11:57:39

Napsaly Lidové noviny 10.3.2001
Nad Kalifornií zjistili r1997 oblak spáleného kerosinu, který za 2 týdny procestoval horními vrstvami atmosféry 10.000 km, aniž se rozplynul. Vědci došli k závěru, že jde o emise rakety startující k Miru z Bajkonuru 6.4.1997. Uvádí čsps Geophysical Research Letters. Též Paul Newmann ze střediska Goddard Space Flight Center. Oblak byl lidským okem nerozeznatelný, měl však průměr 160 km a tloušťku 100 m. Zjistili ho nad Kalifornií 18.4.1997.
---

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jen houšť

Josef Hrncirik,2018-01-29 08:30:53

Že to je nesmysl, je vidět už z pojmu oblak spáleného kerosinu (CO2 + H2O).
Mají řvát, když z boostrů spalováním chloristanu vzniká chlorovodík, tj. kyselina solná.
Každý však vidí na vlastní oči, že vlečka dýmu se difúzí a hlavně turbulencí proudění roztahuje a postupně ředí.
Za to, že to neplatí pro ruské rakety může Putin.

Odpovědět


Re: Re: Jen houšť

Vlastislav Mach,2018-01-23 10:19:25

No mně šlo o trochu jiné meritum věci. Schválně jsem poukázal na 19. století, kdy jezdilo jen pár automobilů a v jisté zemi probíhala jakási revoluce s dýmem z továren a houfy dětí nad pískem. Ostatně ty továrny už určitě nestojí, ale jejich zplodiny ještě možná skleníkují tuto planetu. Nekritizuji žádné rakety! Vím, že jejich podíl je zcela holá žádná celá nula nic. V šedesátých letech, pro změnu století dvacátého, kdy např. vylétl Jurij Gagarin, mluvit o nějakém kosmickém smetí, by bylo zcela legrační. A dnes je to narůstající problém. Bohužel tu dobu si dobře pamatuji na rozdíl od toho, co jsem měl včera k obědu. I z hlediska života jedné generace je to strašně malý úsek času, natož potom z hlediska např. geologického a života Země - a jsou vidět ty důsledky. Jeden nejvyšší úředník v jedné zemi uprostřed Evropy, zdatný ekonom a vizionář, prohlásil jistou věc, ze které v podstatě vyplynulo, že usilovat o zastavení globálních změn klimatu by bylo dražší než všechno to, co lidské pokolení na této planetě vybudovalo. Takže jsem svým příspěvkem chtěl jen poukázat na to, že je vždy třeba myslet na důsledky, když něco začíná. Bylo by například fantastické, kdyby vznikl jakýsi nevytunelovatelný celosvětový fond, kam by státy, které cokoliv vypustí do kosmu, finančně přispívaly na likvidaci toho smetí tam nahoře. Vemte si jen problém plastů v oceánech a mořích. Potažmo v mořské soli. Kdo nyní zaplatí za jejich odchyt a výlov? Snad jen tehdy, kdy se z toho dá něco ekonomicky získat. Jedna z mocností světa hodlá ustoupit z Kjótského protokolu, se všemi důsledky, které to budou znamenat pro ostatní státy i pro ni samou. Atd. Když naši předkové skákali po stromech, tak klidně upustili všechno to co nepotřebovali dolu na zem. Bez starosti bez na důsledek. Bohužel tento princip zůstává v lidstvu dodnes. To se však netýká prvního stupně této rakety.

Odpovědět

Dotaz

Milan Krnic,2018-01-21 17:06:26

Jak "regulují", kam jim dopadne vyhořelý stupeň a kryt?

Odpovědět


Re: Dotaz

Josef Šoltes,2018-01-21 21:35:46

To lze myslím docela dobře spočítat. Respektive to lze snadno spočítat u prvního stupně. Druhý stupeň zcela shoří.

Odpovědět


Re: Dotaz

Daniel Cibulka,2018-01-22 16:11:25

Jak psáno výše, lze se k tomu dopočítat s rozumnou přesností. A dopadové zóny jsou dimenzovány docela benevolentně.

Odpovědět


Re: Re: Dotaz

Milan Krnic,2018-01-22 17:31:14

A, tak možná i proto startují, jen když je pěkně. Přeci jen, foukne vítr ...

Odpovědět

..

Jan Balaban,2018-01-21 15:55:37

Podľa dymových signálov to vyzerá na viac, ako dva stupne.

Odpovědět


Re: ..

Jan Rychtář,2018-01-21 16:42:42

Jste koukal na Vinetoua, ne?

Odpovědět


Re: ..

Milan Krnic,2018-01-21 17:16:55

Jestli myslíte tu piruetku při maximálním dynamickém tlaku, pak když tomu přijdete na kloub, nejen že pomůžete lidstvu, ale také získáte nějaký ten dolar.
1url.cz/@navier_stokes

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz