Těžký sen. Kredit: CC0 Creative Commons.

S mluvením ze spaní se setkal téměř každý. A téměř každý také ze spaní mluví. Někteří to o sobě vědí, jiní zase někoho takového slyšeli. Je to pozoruhodný projev lidského mozku, ale naše znalosti o mluvení ze spaní jsou stále spíše útržkovité. Ve Francii se spojili vědci různých institucí, aby tento fenomén detailně analyzovali. Jejich výzkumu publikoval časopis s příznačným jménem Sleep.

Isabelle Arnulf. Kredit: FRC.

Isabelle Arnulf z pařížské Sorbony a nemocnice Pitié-Salpêtrière Hospital společně se svými kolegy najmuli 230 dobrovolníků, kteří souhlasili, že stráví dvě noci ve specializované spánkové laboratoři. Badatelé je pak během spánku nahrávali. Při výběru lidí vycházeli z toho, že ze spaní mluví sice většina lidí, ale obvykle jenom zřídka. Proto měli zájem o dobrovolníky, kteří trpí určitým typem poruchy spánku spojené s mluvením ze spaní anebo o nichž je známo, že mluví ze spaní častěji. Takový výběr samozřejmě poněkud omezuje použitelnost výsledků, ale vědci na druhou stranu získali přes 900 záznamů mluvení ze spaní.

A jak to dopadlo? Analýzy záznamů ukazují, že většina mluvení ze spaní má negativní obsah. Dokonce hodně negativní. Velmi často se v něm objevuje klení a nadávky. Arnulfová s kolegy zjistili, že dobrovolníci ve spánku říkají v porovnání s bdělým stavem čtyřikrát častěji slovo „ne“. Vyloženě sprosté slovíčko „fuck“ se během spánku objevilo dokonce 800krát častěji, než když je člověk vzhůru.

Pitié-Salpêtrière Hospital. Kredit: BAUFLE Pascal.

Ne všemu mluvení ve spánku je rozumět. Vědci zjistili, že asi 59 procent mluvení dobrovolníků ze spaní nelze rozšifrovat. Projevy při spánku jsou totiž často doprovázeny dalšími zvuky a emocemi, například mumláním nebo smíchem. Zároveň vyšlo najevo, že mnoho z toho, co lidé říkají ve spaní, vyznívá agresivně, někdy prý až vyloženě odporně.

Na druhou stranu, učitelé ve školách by jistě měli radost, že většina toho, co dobrovolníci ve spánku pronesli, je gramaticky správně. Podle vědců to svědčí o tom, že při mluvení ze spaní fungují podobné neurální spoje a oblasti mozku, jako když je člověk vzhůru.

Výsledky výzkumu potvrzují představu, podle které je jedním z klíčových funkcí snění trénink obtížných sociálních situací a reakcí na hrozby. Zřejmě právě proto je mluvení ze spaní tak negativní. Snící a zároveň mluvící člověk je vlastně v realistickém trenažéru, kde nejspíš čelí nepříjemným nebo až kritickým situacím, takže není divu, že jeho projevy nejsou navenek právě pozitivní.

Video:  La science des rêves (Isabelle Arnulf)


Literatura
Medical Xpress 12. 1. 2017. Sleep 40: zsx159 (online 15. 11. 2017).