Typickým znakem motýlů (a můr) jsou dva páry vzdušnicemi protkaných křídel, která jsou pokryta drobnými šupinkami (squamulae). Šupinky pokrývají hustě rub i líc křídel a překrývají se jako tašky na střeše. Kredit: Hossein Rajaei.

Paul K. Strother tvrdí muziku na basu v bandu, který si říká „Kuřecí náhrdelník“. Jinak je ale normální a živí se jako profesor na univerzitě Boston College. Před pěti lety se z Massachusetts vypravil navštívit své evropské kolegy. A protože je profesí paleobotanik, došlo i na to, co se u nás v tomto směru zachovalo z dob dávno minulých.

Paul K. Strother, paleontolog, Boston College Research. Kredit: Lee Pellegrini

Evropa prožívá klimatické změny s živelnými pohromami už hezkých pár milionů let, a tak toho má na zkoumání dost. Často právě katastrofám vděčíme za ty nejzajímavější fosilní nálezy. Hodně má co nabídnout i německý venkov. Jeden z překvapivých nálezů je z kdysi bahnitých usazenin u obce Schandelah u města Braunschweig v Dolním Sasku. V lokalitě, která před dvěma sty miliony let bývala dnem nějakého bazénu se z té doby nalezly dobře uchované titěrnosti, které kdysi bývaly řasami, houbami, pylovými zrny a hmyzími končetinami.

Strother je specialistou na raný vývoj rostlin, ale to, co na některých vzorcích viděl, mu jako žilnatina listů rostlin nepřipadalo. Šupinatou texturou a tvarem jakoby to z oka vypadlo křídlům dnešních motýlů.

Tak vypadají nejstarší křídla primitivních můr (zvětšeno 630x). Vyskytují se spolu s fosilními pylovými zrny a zbytky rostlin. Ale jen rostlin nahosemenných. Kredit: Bas van de Schootbrugge, Utrecht University.

Byl tu ale problém. Všechny tamní fosilie rostlin dávaly jednoznačně najevo, že šlo o dobu, kdy kvetoucí rostliny v těch místech ještě nebyly.

Strotherovy oblíbené citáty:

"Bez hudby by byl život hloupý omyl ." F. Nietzsche.

"Pouze nemocná hudba dnes dělá peníze." F. Nietzsche.

"Nietzsche nebyl normální, byl to hlupák." L.N. Tolstoj.

Ještě horší na tom všem bylo, že ani nikde jinde na Zemi se z té doby pozůstatky flóry s květy nenašly. Proto se také ve vědeckých pojednáních i učebnicích setkáváme s logickým tvrzením, že se motýli vyvinuli až poté, co se objevily první kvetoucí rostliny. Když to shrneme, tak padesát až sedmdesát milionů let před vznikem květů by němečtí motýli a můry neměli svůj sosák do čeho strkat a proto ani v bahně rybníků jejich křídla neměla co dělat.

Pohled elektronovým mikroskopem na šupinky na křídle dnešního příbuzného primitivních můr z podřádu Glossata (řád Lepidoptera). Do tohoto podřádu se zahrnují všichni motýli, denní i noční a všichni jeho zástupci se vyznačují sosákem. Kredit: Hossein Rajaei, Museum für Naturkunde.

Před americko-holandsko-německým týmem vyvstala záhada, která si to s tou o vejci a slepici nijak nezadá.
Na jedné straně tu je nález křídel, tvarem a strukturou náležejících do škatulky nadepsané Lepidoptera (motýli a můry), na straně druhé není jediná známka toho, že by již existoval zdroj jejich potravy. Taková představa nešla pod nos jak evolucionistům, tak i protistraně. Ani stvořitel nemohl být tak krutý, že by udělal živočicha, kterého by desítky milionů let pak týral hladem.

Obec Schandelah v blízkosti Braunschweig, Dolní Sasko. V blízkém okolí lze nalézt fosilie pravěkých můr. A nejen jich.

Strother s kolegy z přírodovědných muzeí v Německu a univerzity v Nizozemsku přichází po pěti letech s následujícím závěrem. Lepidoptera se vyvinula mnohem dříve, než se soudilo. Není tedy pravda, že se motýli objevili až v geologickém období zvaném křída. Přinejmenším v našich končinách se těšili ze života už na přelomu triasu a jury, tedy na začátku druhohor.

Okolí Braunschweigu je na jurské nálezy bohaté, nechybí ani fosilie ichtyosaurů. Kredit: Geopark Braunschweiger Land.

Pravěcí motýli (Glossata) měli poněkud jiné stravovací zvyklosti, než ti dnešní. Své sosáky (proboscis) tehdy nestrkaly do květů ale sály kapičky šťávy na rostlinách, kterým říkáme nahosemenné (Gymnospermae). Jejich semeno, na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin krytosemenných, není schováno v plodu, ale volně leží na plodolistu.

To, čemu my laikové říkáme u smrku květ, není květ. Je to šištice a semena v ní ukrytá jsou „nahá“. Leží na podpůrných dřevnatících šupinách dávajících vznik šišce. Na takových se živili předchůdci dnešní motýlů, než se přeorientovali na květy rostlin krytosemenných. Kredit: JJ Harrison

Pravěcí motýli se tedy živili na rostlinách, které jsou z evolučního hlediska mezistupněm mezi kapraďorosty a rostlinami krytosemennými.

Dnes už mají svá nejlepší léta za sebou. Přežily jen jako jehličnany, cykasy, několik druhů lián a jediný přeživší druh jinanu.

Po vzniku krytosemenných rostlin se motýli rychle přeškolili na jejich květy a spolu s nimi nastartoval i jejich boom. Dnes z nich je druhý největší řád hmyzu (hned po broucích) a údajně jich má být více než 180 000 druhů. Kromě Antarktidy se s nimi potkáváme všude.

Literatura

Timo J. B. van Eldijk, Torsten Wappler, Paul K. Strother, Carolien M. H. van der Weijst, Hossein Rajaei, Henk Visscher and Bas van de Schootbrugge (2018).:

"A Triassic-Jurassic window into the evolution of Lepidoptera"

Science Advances, 4(1): e1701568.
doi: 10.1126/sciadv.1701568