Paul K. Strother tvrdí muziku na basu v bandu, který si říká „Kuřecí náhrdelník“. Jinak je ale normální a živí se jako profesor na univerzitě Boston College. Před pěti lety se z Massachusetts vypravil navštívit své evropské kolegy. A protože je profesí paleobotanik, došlo i na to, co se u nás v tomto směru zachovalo z dob dávno minulých.
Evropa prožívá klimatické změny s živelnými pohromami už hezkých pár milionů let, a tak toho má na zkoumání dost. Často právě katastrofám vděčíme za ty nejzajímavější fosilní nálezy. Hodně má co nabídnout i německý venkov. Jeden z překvapivých nálezů je z kdysi bahnitých usazenin u obce Schandelah u města Braunschweig v Dolním Sasku. V lokalitě, která před dvěma sty miliony let bývala dnem nějakého bazénu se z té doby nalezly dobře uchované titěrnosti, které kdysi bývaly řasami, houbami, pylovými zrny a hmyzími končetinami.
Strother je specialistou na raný vývoj rostlin, ale to, co na některých vzorcích viděl, mu jako žilnatina listů rostlin nepřipadalo. Šupinatou texturou a tvarem jakoby to z oka vypadlo křídlům dnešních motýlů.
Byl tu ale problém. Všechny tamní fosilie rostlin dávaly jednoznačně najevo, že šlo o dobu, kdy kvetoucí rostliny v těch místech ještě nebyly.
Ještě horší na tom všem bylo, že ani nikde jinde na Zemi se z té doby pozůstatky flóry s květy nenašly. Proto se také ve vědeckých pojednáních i učebnicích setkáváme s logickým tvrzením, že se motýli vyvinuli až poté, co se objevily první kvetoucí rostliny. Když to shrneme, tak padesát až sedmdesát milionů let před vznikem květů by němečtí motýli a můry neměli svůj sosák do čeho strkat a proto ani v bahně rybníků jejich křídla neměla co dělat.
Před americko-holandsko-německým týmem vyvstala záhada, která si to s tou o vejci a slepici nijak nezadá.
Na jedné straně tu je nález křídel, tvarem a strukturou náležejících do škatulky nadepsané Lepidoptera (motýli a můry), na straně druhé není jediná známka toho, že by již existoval zdroj jejich potravy. Taková představa nešla pod nos jak evolucionistům, tak i protistraně. Ani stvořitel nemohl být tak krutý, že by udělal živočicha, kterého by desítky milionů let pak týral hladem.
Strother s kolegy z přírodovědných muzeí v Německu a univerzity v Nizozemsku přichází po pěti letech s následujícím závěrem. Lepidoptera se vyvinula mnohem dříve, než se soudilo. Není tedy pravda, že se motýli objevili až v geologickém období zvaném křída. Přinejmenším v našich končinách se těšili ze života už na přelomu triasu a jury, tedy na začátku druhohor.
Pravěcí motýli (Glossata) měli poněkud jiné stravovací zvyklosti, než ti dnešní. Své sosáky (proboscis) tehdy nestrkaly do květů ale sály kapičky šťávy na rostlinách, kterým říkáme nahosemenné (Gymnospermae). Jejich semeno, na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin krytosemenných, není schováno v plodu, ale volně leží na plodolistu.
Pravěcí motýli se tedy živili na rostlinách, které jsou z evolučního hlediska mezistupněm mezi kapraďorosty a rostlinami krytosemennými.
Dnes už mají svá nejlepší léta za sebou. Přežily jen jako jehličnany, cykasy, několik druhů lián a jediný přeživší druh jinanu.
Po vzniku krytosemenných rostlin se motýli rychle přeškolili na jejich květy a spolu s nimi nastartoval i jejich boom. Dnes z nich je druhý největší řád hmyzu (hned po broucích) a údajně jich má být více než 180 000 druhů. Kromě Antarktidy se s nimi potkáváme všude.
Literatura
Timo J. B. van Eldijk, Torsten Wappler, Paul K. Strother, Carolien M. H. van der Weijst, Hossein Rajaei, Henk Visscher and Bas van de Schootbrugge (2018).:
"A Triassic-Jurassic window into the evolution of Lepidoptera"
Science Advances, 4(1): e1701568.
doi: 10.1126/sciadv.1701568
Slunéčko východní versus domácí borci
Autor: Josef Pazdera (01.08.2012)
Inteligentní hovniválové
Autor: Josef Pazdera (22.10.2013)
Martináči, proč máš tak neprakticky protáhlá křídla?
Autor: Josef Pazdera (22.02.2015)
Povalujících se plastových obalů nás měli začít zbavovat motýlci, jenže!
Autor: Josef Pazdera (20.09.2017)
Diskuze: