Nyní provedlo mezinárodní konsorcium genetiků vedené Francisem Collinsem další analýzy a došlo k závěru, že se v lidském genomu ukrývá „jen“ 20 až 25 tisíc genů. Pro srovnání – drobná brukvovitá rostlina huseníček Thalův (Arabidopsis thaliana) se pyšní 27 000 geny, hlístice Caenorhabditis elegans má asi 19 500 genů. Takže se od nich v počtu genů příliš nelišíme. Podle dalších odhadů může mít rýže asi 45 000 genů, takže ta nám dá v bohatství dědičné informace spolehlivě na frak.
Jak se mohlo stát, že jsme se v odhadech počtu genů tak sekli. Vědci vycházeli z tzv. draftu – tedy genomu, který byl přečten jen „nahrubo“. V souboru dat o 3 miliardách písmen genetického kódu v lidské dědičné informaci bylo příliš mnoho mezer a příliš mnoho chyb. Po jejich nápravě a zacelení se ukázalo, že mnohé údajné geny jsou ve skutečnosti „trosky“ původních genů, které jsou dnes zcela k nepoužití. Někdy genetici počítali jeden gen dvakrát. V současné době bylo v lidské dědičné informaci identifikováno 19 599 genů. Zcela jistě ještě zůstaly nějaké neodhaleny. O tom, kolik se jich ještě skrývá, se genetici dohadují. Proto si můžeme být spodní hranicí současného odhadu zcela jisti. Horní hranice se ještě bude měnit. Ale prý rozhodně nevyšplhá nad 30 000 genů.
A jak to, že dokážeme ve srovnání s hlísticí či huseníčkem tolik věcí „navíc“? Tajemství zřejmě leží v regulaci genů. Můžeme si představit každý gen jako švýcarský nůž s mnoha želízky. Jeden jediný nástroj můžeme díky tomu použít na nejrůznější věci – dá se s ním řezat, vrtat, šroubovat. Lidské geny se díky svým „zapínačům“, „vypínačům“, „brzdám“ a „plynovým pedálům“ mohou chovat jako nože s podstatně větším počtem želízek, než jakými jsou vybaveny nižší organismy. S velmi podobnou sadou genetického „nářadí“ zvládáme mnohem více „prací“. O tajích těchto tzv. regulačních sekvencí, jimž vděčíme za mnoho ne-li za všechno, však víme zatím zoufale málo.
Caenorhabditis elegans – maličká hlístice má zřejmě skoro tolik genů…
...jako pán tvorstva.
Kukuřice má zřejmě kolem 50 000 genů a lidské geny by se do ní tudíž vešly dvakrát.
Pramen: Nature
Vědci zkřížili člověka se želvuškou
Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2024)
Drobní červi si v Černobylu z vysoké radiace dělají šoufky
Autor: Josef Pazdera (11.03.2024)
Z pekla štěstí: Před necelým milionem let lidská linie málem vyhynula
Autor: Stanislav Mihulka (05.09.2023)
Evoluční ironie: Lidmi nás možná dělá to, co jsme z genomu ztratili
Autor: Stanislav Mihulka (09.05.2023)
Okolní planetární systémy by mohly prozkoumat pikogramové sondy
Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2022)
Diskuze:
Jak vypadá originál článku
Radek Novák,2004-11-25 10:24:51
Zde najdete originál tohoto článku
/>
http://www.infojet.cz/view.php?cisloclanku=2004102101
Doufám, že váš server nebere žádný GRANT za to zkracování zpráv, nebo nedejbože za kopírování z cizích webů, bez udání původu zdroje.
Pokud máte zájem o případnou spolupráci, jsem ochoten zajistit kvalitní překlady textů popularizujících vědu, popřípadě jinak se podílet na zlepšení kvality vašeho internetového magazínu.
Souhlasim
PePa,2004-10-21 14:04:33
To ze mame mene genu nez hlistice nebo ryze mne nedesi. Takova hlistice ma na sobe nejspis spoustu potrebneho hardwaru potrebneho k jejimu preziti (mnohem vice nez clovek) a tudiz ma komplikovanejsi stavbu. Lide nepotrebuji mit civy na kazdy nesmysl, lidem staci zapojit hlavu (tedy mozek) a sam si postavi treba mikroskop nebo vyrobi pestni klin. Strategie takove hlistice nejspise spociva v tom ze ceka 1000 generaci az ji ten pestni klin vyroste na patricnem miste, pricemz nez se ji to podari tak ji nejdriv vyroste 2x z ucha a 3x na zadech. Nejhezci by bylo kdyby clovek mel jeden gen, ktery by rikal "clovek". Ostatni tvorove by meli seznam veci ktere nemaji a seznam veci ktere maji navic. HOWGH
Pan tvorstva
Jarda,2004-10-21 12:16:04
Di Caprio jako ukazka panu tvorstva...to je jasna ukazka, proc tech genu nemuze byt moc :)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce