Přibližně jedno z 650 dětí onemocní rakovinou ještě před dosažením pohlavní dospělosti.  80% z nich zemře. Většina z přeživších jedinců zůstává, jako následek vedlejšího toxického  efektu chemoterapie, neplodných. Dosud  neexistovala možnost, jak jim plodnost zachránit.
U dospělých mužů tento problém není protože je u nich jednoduché získat spermie před zákrokem a zmrazit je. Co ale u mladíků, kteří nejsou schopni  ejakulace?   Pasquale Patrizio z Centra pro plodnost na  Yale University v New Haven ve státě Connecticut (USA),  vypracoval techniku, kterou lze získat spermie i z nevyvinuté tkáně varlete, která žádné vyvinuté spermie dosud neobsahuje.

Vzorky tkáně
Tkáň z varlat velmi mladých chlapců je z legislativních a etických důvodů, obtížné získat, proto vědci pro svůj experiment použili  tkáň z varlete mužů, kteří podstoupili hormonální terapii ve smyslu změny pohlaví z muže na ženu. U nich je tkáň varlete v obdobném stavu vývoje, jako je tkáň u pohlavně nedospělých chlapců. Po získání kousků této lidské varletní tkáně ji Patrizio přišil pod kůži na záda imunodeficitním myšákům. Jsou to zvířata, která nemají funkční imunitní systém. Nejsou schopna se bránit infekcím a proto musí být tato zvířata chována ve sterilním prostředí. Mají však jednu výhodu – nebrání se přítomnosti cizí tkáně, nedochází u nich  k reakci bílých krvinek, ani protilátek, proti cizí tkáni a nedochází k poškození implantovaného štěpu tkáně varlete.
Většině transplantovaných tkání vadí, pokud jimi dostatečně rychle neprorostou cévky, které je pak zásobují krví. Vlivem tohoto prodlení se většina transplantovaných orgánů zcvrkává a jejich buňky hynou. U tkáně varlete tomu tak není. Tato tkáň je  k nedostatku zásobení živinami relativně odolná a pokus ukázal, že tkáň z lidského varlete zůstala pod kůží myší  i po 19 týdnech, kdy byly pokusné myši utraceny, ve velmi dobrém stavu, že zde roste a vyvíjí se.
Patrizio tvrdí, že z této tkáně není problém získat oplození schopné spermie, stejně jako tomu bylo v případě koz a prasat, kde se to podařilo týmu  Iny Dobrinski z Pennsylvánské university.
Z Patriziových pokusů vyplynulo, že u lidí, k tomu aby nevyvinutá tkáň „dospěla“ a dala vznik spermiím, stačí třináct týdnů.  To  znamená, že  pokud se tkáň odebere velmi mladému chlapci, lze takto získat jeho oplození schopné spermie mnohem dříve, než by se tak stalo přirozeným způsobem. 

Další uplatnění
Rychlost, jakou lze z tkáně varlete vypěstovat spermie, má zřejmě větší význam než u lidí u zvířat. Šlechtitelům hospodářských zvířat to otevírá cestu, která  u chovatelsky významných zvířat umožňuje zplodit potomstvo ještě dříve, než zvířata dospějí a než jsou sama schopna ejakulace a reprodukce. Znamená to, že lze zkrátit „neproduktivní čas, který nelze nyní obejít, než se začne s  prověřování plemeníka na to, jaké že to znaky přenáší na své potomstvo a kdy se prověřuje, zda je v některém ze sledovaných znaků zlepšovatel nebo zhoršovatel. Metoda pěstování spermií „na zádech“ má šanci urychlit a zřejmě také zlevnit šlechtění zvířat na vyšší užitkovost.
Možná jsme na začátku doby, kdy chovatel skotu, místo toho, aby ve velkých a nákladných stájích vydržoval býky,  bude spermie svých „býků“, pěstovat na své myší farmě. To by mělo výhodu ve schopnosti  rychle reagovat na poptávku po býčím sperma. V případě potřeby by neměl být problém zvýšit produkci spermií žádaného plemeníka a dodat na trh větší počet inseminačních dávek, než jaký skýtá fyziologická možnost jednoho býčího šourku.

Zpět k lidem
Podle slov autora projektu je Patriziovo pracoviště nyní schopno použít tkáň varlete i z chlapeckého varlete. Autor metody respektuje, že pro některé lidi může být tato metoda, například z morálních zásad, nepřijatelná. Také podle poslední zprávy týkající se regulace reprodukčních technologií, kterou v USA vydala Státní rada pro bioetiku, se doporučuje, aby federálním zákonem bylo vědcům zakázáno nechávat růst lidská embrya na jiných živočišných druzích.
Určitou naději na uplatnění této techniky skýtá skutečnost, že legislativní „kuratela“ by se neměla na tento případ vztahovat. Už proto, že Patrizio pracuje se spermiemi a ne embryi. Ale i tak zůstává veřejnost USA v názorech na tuto činnost značně nejednotná a stává se i argumentem předvolebního klání na presidentský post.

Více než znepokojení veřejnosti nad etickou stránkou věci, znepokojuje vědce jiná otázka. Zda lidské spermie vypěstované v myších,  se nemohou  kontaminovat myšími viry. Autor projektu ale v tomto směru vysvětluje, že když se „vlastník“ spermií rozhodne být otcem, potom se bude postupovat tak, že se do vajíčka bude vkládat injekcí jen jedna spermie.  Tkáň varlete, i v případě, že by do ní nějaké myší viry pronikly, se na oplodnění nepodílí. Spermie je produktem jen původních lidských buněk a  nebezpečí přenesení virů by hrozit nemělo.
Možnost terapeutického pěstování spermií na myších se tedy stává realitou. Je jen na  společnosti, zda se k tomu odhodlá
.
Pramen: ASRM. Článek čerpal z referátu, kterým Patrizio seznámil veřejnost se svými výsledky na právě probíhající konferenci Americké společnosti pro reprodukční medicínu, která  právě probíhá v Pensylvanii ve městě  Philadelphia.

Dr. Pasquale Patrizio, Yale University Fertility Center in New Haven, Connecticut.

Letošní, v pořadí šedesátá, konference  American Society for Reproductive Medicine se  koná ve Philadelphii. Zazněly zde i další zajímavé referáty. Dr. Kroll například referoval o tom jak se s pomocí  „ženské  Viagry“, daří u žen  v menopauze zachovat jejich sexuální apetit. Ale o tom případně až v příštím článku, pokud o informace v tomto směru projevíte zájem.