Bubliny kolem Wolf-Rayetovy hvězdy. Kredit: V. Dwarkadas / D. Rosenberg.

Vesmír poznáváme víc a víc. Už leccos víme, ale mnoho věcí stále zůstává zahaleno v temnotě. Mezi nimi je vznik našeho vlastního hvězdného systému, tedy Sluneční soustavy. Vědci si stále nejsou jistí, jak k tomu vlastně došlo.

V současnosti převládá teorie, podle které se Sluneční soustava před miliardami let zrodila z popelu exploze supernovy. Je to fascinující představa, které je těžké odolat. Vědci Chicagské univerzity teď ale přicházejí s novou propracovanou teorií, která nabízí jiný pohled. Fanoušci supernov ale nemusí litovat, v exotičnosti a vesmírné nádheře si nová teorie se supernovami příliš nezadá.

Nicolas Dauphas. Kredit: Jean Lachat / University of Chicago

Nicolas Dauphas a jeho kolegové tvrdí, že Sluneční soustava mohla vzniknout v divokých cárech kolem vyhořelé Wolf-Rayetovy hvězdy. To jsou gigantické hvězdy o hmotnosti 25 až 60 Sluncí, extrémně horké, zářivé a také extrémně krátkověké. Obvykle žijí kratší dobu než jeden milion let a do okolního vesmíru divoce vyvrhují ohromné množství hmoty v gigantických bublinách.

Podle Dauphase a spol. jsou bubliny hmoty kolem Wolf-Rayetových hvězd vhodným prostředím pro vznik nových hvězd. Badatelé odhadují, že 1 až 16 procent hvězd podobných Slunci se mohlo zrodit právě v podobných hvězdných porodnicích.

Simulace tvorby bublin kolem Wolf-Rayetovy hvězdy. Kredit: V. Dwarkadas / D. Rosenberg.

Proč by to mělo být právě takhle? Vědce k tomu dovedly zvláštní obsahy dvou izotopů v raném období Sluneční soustavy, pokud je porovnáme s běžnou situací v Mléčné dráze. Bylo to sice už hodně dávno, ale naštěstí jsou ve vesmíru kolem nás asteroidy z těch časů. V asteroidech z doby vzniku Sluneční soustavy je hodně hliníku-26. Zároveň se stále více ukazuje, že je v nich málo železa-60.

Vývoj bublin hmoty kolem Wolf-Rayetovy hvězdy v čase. Kredit: V. Dwarkadas / D. Rosenberg.

Zmíněné poměry izotopů jsou zvláštní především proto, že v explozi supernovy by měl vznikat jak hliník-26, tak i železo-60. Pokud se v něčem nepleteme, tak je záhadou, proč se hliník-26 do vznikající Sluneční soustavy dostal v hojném počtu, ale železo-60 nikoliv. Vysvětlení této záhady nabízejí právě Wolf-Rayetovy hvězdy. Ty totiž uvolňují do vesmíru spoustu hliníku-26, ale železo-60 nikoliv.

Pokud mají Dauphas a jeho kolegové pravdu, tak Sluneční soustava vznikla dlouho poté, co zmíněná Wolf-Rayetova hvězda uhasla. Buď skončila explozí supernovy anebo se bez většího ohňostroje přímo zhroutila do černé díry. V obou případech se do vznikající Sluneční soustavy dostalo jen málo železa-60. Při zhroucení do černé díry ho mnoho nevzniká a při explozi supernovy ho zřejmě mnoho neproniklo stěnami bubliny materiálu Wolf-Rayetovy hvězdy.

Literatura
University of Chicago News 22. 12. 2017, Astrophysical Journal online 22. 12. 2017.