Děti milují dinosaury, a to nejenom ty „žijící“, dostupné například v podobě kuřecích nugetů. Skutečná fascinace pravěkým světem a jeho obyvateli je pro děti v určitém věku typická. Říká se tomu „dinosauří období“. Kredit: Carol M. Highsmith, Wikipedie (volné dílo)

Jak možná sami tušíte, i já osobně jsem byl silnou náklonností k dávnému pravěku zasažen již v dětském věku, a tento zájem mne na rozdíl od většiny ostatních (s mírnými výkyvy) dodnes neopustil. Dětští psychologové prý mají pro tento fenomén vlastní označení, které zní prostě: „dinosauří období“. To postihuje zejména chlapce, ale i mnohé dívky, ve věku zhruba od 3 do 10 let. Osobně už dlouhá léta čekám na článek nebo odbornou studii, která se této problematice bude podrobněji věnovat, až dosud se ale moje naděje nenaplnily. Teprve nyní, na sklonku roku 2017, se u příležitosti publikování knihy Kennetha Lacovary (paleontologa, který popsal obřího sauropoda rodu Dreadnoughtus; viz dále) objevují články, věnující se zájmu dětí o dinosaury – snaží se tento fenomén vysvětlit a zároveň přicházejí s příjemným závěrem, že zájem o dinosaury je pro rozvíjející se mozek dětí tím největším dobrodiním!Fascinace pravěkem a specificky druhohorními dinosaury není ničím neobvyklým. Pokud jste se vy sami v dětství nenechali dinosaury okouzlit, pak určitě alespoň víte o někom, kdo ano. Osobně znám mnoho takových dětí ze svých veřejných přednášek nebo paleontologického kroužku, který jsem několik let vedl na základní škole. Takové děti si bez problémů pamatují desítky dinosauřích rodových jmen (a to i takových, jako je Micropachycephalosaurus!) a u svých oblíbenců znají doslova každý detail. Nepochybují o tom, že ptáci jsou poslední žijící dinosauři a dobře chápou například rozdíl mezi ptakopánvými a plazopánvými dinosaury nebo mezi triasem, jurou a křídou. Tento zájem údajně začíná zejména mezi 2. a 6. rokem věku dítěte. Dinosauři jsou přitom nejpopulárnější volbou dětí hned po dopravních prostředcích (letadlech, vlacích a autech).[1] A zatímco nejde vůbec o nic nového, protože první vlnu zájmu o dinosaury můžeme vysledovat již do poloviny 19. století[2], rozdíl je především v počtu známých dinosaurů. Například moje generace dospívající na přelomu 90. let a počátku nového tisíciletí mohla tehdy známých zhruba 400 druhů ještě jakž takž pojmout, dnešní děti už mají co do činění s téměř trojnásobkem toho počtu. Jen v roce 2010 bylo popsáno přes 60 nových rodů dinosaurů[3] a letošní končící rok už se šplhá ke čtyřicítce[4] (více o tom v samostatném příspěvku na začátku ledna).

Úžas dětí nad obrázky některých dinosaurů je zcela pochopitelný. Dokážete si představit, že i tak obrovský táta, jako byl ten váš, je například oproti sauroposeidonovi jenom nicotným trpaslíkem? Kredit: Steveoc 86, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Paleontolog Kenneth Lacovara, jehož novou knihu Why Dinosaurs Matterdostanu mimochodem díky jistému internetovému obchodu pod stromeček, vysvětluje, že důvodem oblíbenosti dinosaurů u dětí může být jednoduchý fakt – jde o první kontakt s atraktivním tajemstvím, které navíc nabízí možnost stát se „expertem“ v oboru, o kterém neví skoro nic ani okolní dospělé autority – od rodičů přes pana doktora až po vychovatelky nebo učitele. Zatímco rodič dokáže vyjmenovat sotva tři jména dinosaurů (a často ještě špatně), už čtyřleté děti jich znají třeba dvacet. A to jim dává velkou sebedůvěru a pocit jakési výjimečnosti. Jistá vědecká studie z roku 2008 prokázala, že intenzivní zájem o nějakou konkrétní problematiku (například právě dinosaury), otevírá dětem možnost shromáždit množství znalostí a současně jakousi výdrž v jejich získávání, schopnost učit se a udržet lépe a dlouhodobě pozornost.[5] Zároveň se dokážou v množství informací lépe orientovat než jejich vrstevníci bez podobného zájmu. Fakt, že děti s takto intenzivním zájem jsou obvykle nadprůměrně inteligentní (což může být spíše důsledek než předpoklad onoho zájmu), je ověřen již několika vědeckými pracemi z posledních desetiletí. Zřejmě přitom není náhoda, že věkové rozpětí, při kterém si děti utvářejí intenzivní zájem o nějakou problematiku, se prolíná s obdobím největšího vzrůstu dětské imaginace při hře (zhruba mezi 3. a 5. rokem věku).[6] Také zájem o dinosaury je v tomto věku jistou formou hry – má podobu pokládání otázek, hledání odpovědí a zdokonalování se ve znalostech. Děti sahající rodičům sotva do pasu jsou fascinovány představou zvířat, vysokých jako několikapodlažní dům[7] a chtějí si ověřit, zda něco takového opravdu reálně existovalo. A od toho se všechno další odvíjí. Dinosauři jsou zkrátka atraktivní branou k získávání poznávacích schopností a dovedností spojených s učením a pamětí. A i když intenzivní zájem vydrží dětem v průměru údajně jen šest měsíců až tři roky[8], stačí to k tomu, aby získaly skvělý vklad do budoucího učení a dalších schopností a kompetencí, které mohou uplatnit i ve své dospělé kariéře. Takže, co z výše uvedeného vyplývá? Pokud se vaše děti zajímají o dinosaury, podporujte je v tom. Je to pro ně i pro vás jen a jen dobře!

Short English Summary: Intense interest in dinosaurs is beneficial for cognitive development, knowledge gain, learning persistence, attention span and information-processing skills of children. Dinosaur-loving kids are often smarter and better learners.

Odkazy:

http://edition.cnn.com/2017/12/12/health/kids-dinosaur-obsession-partner/index.html

http://www.thecut.com/2017/12/a-psychological-explanation-for-kids-love-of-dinosaurs.html

http://www.livescience.com/60521-book-review-why-dinosaurs-matter.html

[1]http://www.faculty.virginia.edu/childstudycenter/Planes%20trains%20and%20automobiles.pdf

[2] Delair, J. B., and Sarjeant, W. A. S. (2002). The earliest discoveries of dinosaurs: the records re-examined. Proceedings of the Geologists‘ Association113: 185–197.

[3] http://en.wikipedia.org/wiki/2010_in_archosaur_paleontology

[4] http://en.wikipedia.org/wiki/2017_in_paleontology#New_taxa_13

[5]http://www3.nd.edu/~kkelley/publications/articles/Alexander_Johnson_Leibham_Kelley_CD_2008.pdf

[6] http://www.sas.upenn.edu/~deenas/papers/weisberg-wire-2015.pdf

[7] Wedel, Mathew J.; Cifelli, R.L.; Sanders, R.K. (March 2000). „Sauroposeidon proteles, a new sauropod from the Early Cretaceous of Oklahoma“ (PDF). Journal of Vertebrate Paleontology. 20 (1): 109–114. doi:10.1671/0272-4634(2000)020[0109:SPANSF]2.0.CO;2

[8]http://www.faculty.virginia.edu/childstudycenter/Planes%20trains%20and%20automobiles.pdf