Pulzar byste rozhodně nechtěli mít doma. Je to rychle rotující neutronová hvězda, zhroucený oharek masivní hvězdy, která ukončila život explozí supernovy. Měřeno na kilometry, pulzary nejsou zrovna ohromné. Bez problémů by se vešly do velkého města. Tvoří je ale velice zhroucená hmota, takže jsou nesmírně těžké. Obklopují je extrémní gravitační, a také magnetická pole, v jejichž objetí pulsary zběsile rotují a zalévají okolí tvrdým zářením a energetickými částicemi.
Prohlásit o okolí pulzaru, že je nehostinné, to by bylo slabé slovo. Jenomže, i takhle šílené objekty mají planety. Úplně první exoplanety byly ostatně objeveny u pulzaru PSR B1257+12. Zatím sice není jasné, jestli jde o původní planety masivní hvězdy, které přežily supernovu anebo zda jde o planety poslepované z kosmické suti kolem pulzaru. Na první pohled to musejí být velmi exotické světy. Nemají tam moc viditelného světla, ale zato se neustále topí v pořádně energetickém záření. Mohla by taková planeta hostit život podobný našemu?
Astronomové z Univerzity v Cambridgi a Leidenské univerzity teď jako první zkusili spočítat rozsah obyvatelné zóny kolem pulzaru, tedy oblasti, kde by na planetě mohla být kapalná voda. Pokud vůbec taková oblast existuje. Jejich výsledky, které zveřejní časopis Astronomy & Astrophysics, jsou pro mnohé překvapením.
Ukazuje se, že kolem pulzaru může být obyvatelná zóna až do vzdálenosti odpovídající vzdálenosti Země od Slunce. Důležité je, že musí jít o superzemi, planetu s hmotností 1 až 10 Zemí. Menší planetě by pulzar zlikvidoval atmosféru už za pár tisíc let. Aby atmosféra planety v obyvatelné zóně kolem pulzaru přežila děsivé kosmické vichry, tak by musela být asi tak milionkrát hustší, než je pozemská atmosféra. Takové podmínky by připomínaly situaci na hlubokomořském dnu pozemského oceánu.
A jak to vypadá v soustavě pulzaru PSR B1257+12, který je od nás vzdálený asi 2 300 světelných let? Alessandro Patruno z Leidenské univerzity a Mihkel Kama z Cambridge s využitím vesmírné rentgenové observatoře Chandra zjistili, že dvě ze tří exoplanet kolem tohoto pulzaru jsou superzemě o hmotnosti 4 až 5 Zemí a ještě ke všemu jsou v obyvatelné zóně. Takže by tam mohla být kapalná voda. Jak ale Patruno podotýká, zatím samozřejmě nevíme, jestli tyhle dvě planety mají správně hustou atmosféru nebo nikoliv.
Patruno a Kama hodlají pozorovat soustavu pulzaru PSR B1257+12 ještě detailněji a také ji chtějí srovnat s dalšími pulzary. Soustava radioteleskopů ALMA by měla být schopna zjistit, jestli se kolem pulzarů vyskytují prachové disky. A takový prachový disk, to je obstojný indikátor přítomnosti planet. Odborníci odhadují, že v Mléčné dráze je asi miliarda neutronových hvězd. Z nich je asi 200 tisíc pulzarů. Do dnešního dne jsme prostudovali asi 3 tisíce pulzarů a zatím jsme u nich objevili pouhých 5 exoplanet. Kolik takových exotických světů asi ještě objevíme?
Literatura
University of Cambridge 19. 12. 2017.
Budou se kosmické lodě navigovat podle signálů pulsarů?
Autor: Stanislav Mihulka (28.05.2013)
Nemožný ultrazářivý pulsar z galaxie M82
Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2014)
Observatoř Newton objevila nejjasnější a nejvzdálenější pulsar ve vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (22.02.2017)
Diskuze: