Konzumace alkoholu
V roce 2014 se počet úmrtí způsobených nadužíváním alkoholu odhadoval na 3,3 miliónů. Smutné závěry některých veřejných průzkumů ilustrují škody napáchané osobami konzumující alkohol ve svém bezprostředním okolí a širší komunitě (1). Konzumace alkoholu by měla podle dostupných informací některým lidem pomáhat „regulovat“ prožívání emocí, snižovat negativní a naopak posilovat pozitivní emoce, čímž se částečně vysvětluje důvod vyhledávání alkoholických nápojů (2). Očekáváním „získaných“ stavů po nebo během konzumace alkoholu a jakým způsobem tato očekávání ovlivňují, jestli osoba začne pít, stane se pravidelným uživatelem nebo závislým(lou) na alkoholu, se zabývala studie holandských autorů (3).
Cílem této studie bylo vyhodnotit emoce spojené s konzumací různých druhů alkoholických nápojů, dále zjistit, zda se mění v závislosti na sociodemografických faktorech a množství alkoholu, a zda emoce související s různými druhy alkoholických nápojů ovlivňují výběr alkoholického nápoje. A jak k tomu vlastně chtěli autoři dojít?
Zařazovací kritéria a metody
Ashton a kolektiv využili data pořízená z mezinárodního průzkumu Global Drug Survey (GDS). GDS je největší dotazník zabývající se užíváním návykových látek na světě. (Poznámka: Dotazník je stále aktivní online, jen se zabývá jiným tématem.) Jedná se o anonymní dotazníkový systém přeložený do 11 jazyků (angličtina, němčina, řečtina, polština, francouzština, italština, španělština, portugalština, vlámština, maďarština a dánština), který se postupně objevoval v novinách, časopisech a sociálních médiích v období mezi listopadem 2015 a lednem 2016.
Autoři zpracovali odpovědi osob ve věku 18-34 let, kteří zmínili konzumaci piva, destilátů a vína v posledních 12 měsících a zároveň bylo dotázaných minimálně 200 z jedné země. Celkem byly vybrány odpovědi od 29 836 osob z 21 zemí. Hodnotily se pozitivní a negativní emoce (vitalita, uvolněnost, sexuální atraktivita, sebejistota, unavenost, agresivita, nevolnost, neklid a smutek) spojené s konzumací různých alkoholických nápojů během posledních 12 měsíců. Pro další zpracování dat bylo důležité zpracování sociodemografických informací ke stanovení sociálního statusu jako je věk, pohlaví, země původu a dosažené vzdělání.
Výsledky
Závěry studie nás možná ani nepřekvapí. Alkoholické nápoje skutečně vyvolávají různé emoce podle zvoleného druhu, přičemž z odpovědí dotazovaných vyšlo, že destiláty navozují nejširší „emoční spektrum“, pocit sebevědomí a energie a 42 % respondentů uvedlo, že se po konzumaci destilátů cítí atraktivní. Po konzumaci destilátů však byla navíc v porovnání s jinými nápoji zaznamenána vyšší pravděpodobnost „pocitu nevolnosti“, ospalosti a smutku (ve významu sebelítosti).
52,8 % respondentů konzumujících červené víno uvedlo pocit uvolnění, i když vyznavači piva se mohou uklidnit, protože jejich výsledky vyšly podobně. Na druhou stranu nevyšlo u piva zjištění, že konzumace červeného vína vyvolala u 60,1 % osob únavu. 29,8 % respondentů popsalo agresivitu po pití destilátů ve srovnání se 7,1 % osob při pití červeného vína.
Odlišnosti v pohlaví a věkových skupinách
Ženy na rozdíl od mužů popsaly téměř všechny typy emocí při pití alkoholu s výjimkou agresivity. Podobný výsledek byl pozorován u mladší skupiny (18-24) v porovnání s ostatními věkovými skupinami. Ve skupině nejmladších si autoři povšimnuli silného vztahu mezi volbou jakéhokoliv nápoje, který jim dodal pocit sebejistoty, vitality a přitažlivosti při konzumaci mimo domov. Tento vztah se však neukázal tak silný jako při pití v domácím prostředí. Starší skupina obecně preferovala a vyhledávala nápoje, které respondenty spíše uvolnily nebo unavily.
Závislost na alkoholu
Úroveň závislosti na alkoholu respondentů byla silně spojena se všemi emocemi, přičemž pravděpodobnost agrese byla výrazně vyšší u potenciálně závislých jedinců v porovnání s méně rizikovými konzumenty alkoholu. Pravděpodobnost prožívání většiny pozitivních i negativních emocí zůstala nejvyšší u tvrdých „pijanů“ bez ohledu na ostatní podmínky. Vliv prostředí se ukázal jako klíčová podmínka, protože u všech druhů emocí byl pozorován významný rozdíl, pokud byly alkoholické nápoje užívány doma nebo v baru.
Závislost na alkoholu byla stanovena silnou asociací konzumace jakéhokoliv alkoholického nápoje s pocitem vitality, přitažlivosti a sebevědomí v jakémkoliv prostředí. Respondenti závislí na alkoholu hlásili vyšší tendenci volby nápoje, který vyvolal pocity agresivity a smutku, bez ohledu na chuť nebo původ. Výsledný vztah mezi závislostí na alkoholu a agresivitou byl nejsilnější ze všech sledovaných proměnných. Důležité je zmínit, že popsané informace jsou pouhou částí celé „message“, kterou studie popsala.
Přednosti a limity studie
Online dotazníky GDS jsou součástí průzkumného šetření, které je určeno k analýze užívání návykových látek a alkoholu v širším záběru. Výhodou studie je velké množství nashromážděných odpovědí, což autorům studie umožnilo pojmout a zhodnotit podmínky konzumace téměř všech druhů alkoholických nápojů. Síla studie však neleží v popisu stavu celé společnosti – proč, co a jak dělá – ale v popisu rozdílů chování spojeného s alkoholem mezi sociodemografickými parametry (věk, pohlaví a místo bydliště). Proto závěry této studie nevypovídají o faktech celospolečenského měřítka.
Závěry
Bližší pochopení podmínek konzumace alkoholu může pomoci v řešení nadužívání alkoholu. Výsledky průzkumů současně poskytují zjednodušený přehled o tom, jaké emoce ovlivňují výběr alkoholických nápojů mezi různými skupinami obyvatelstva. Dosavadní průzkumy se zaměřovaly na alkohol jako celek, tato studie má výhodu v tom, že předkládá rozdílné motivace konzumace odlišných druhů alkoholických nápojů.
Alkohol bývá v pozadí násilných činů, zřídka se však veřejně diskutují důsledky násilí vzniklého po konzumaci různých druhů alkoholických nápojů. Zjištěné rozdíly mezi sociodemografickými skupinami a ovlivněním výběru těchto nápojů snad pomohou v následných přístupech orgánů veřejného zdravotnictví a povedou k lépšímu porozumění vzorců konzumace alkoholu. Studie nehodnotila, zdali je konzumace alkoholu správná či špatná (to už je na zhodnocení každého z nás), pouze sleduje motivace a vzorce chování ve společnosti (4).
Zdroje
1) Bellis MA, Quigg Z, Hughes K , et al. Harms from other people’s drinking: an international survey of their occurrence, impacts on feeling safe and legislation relating to their control. BMJ Open 2015;5:e010112.doi:10.1136/bmjopen-2015-01011
2) Cooper ML, Frone MR, Russell M , et al. Drinking to regulate positive and negative emotions: a motivational model of alcohol use. J Pers Soc Psychol 1995;69:990–1005.doi:10.1037/0022-3514.69.5.990
3) Engels RC, Wiers R, Lemmers L , et al. Drinking motives, alcohol expectancies, self-efficacy, and drinking patterns. J Drug Educ 2005;35:147–66. doi:10.2190/6Q6B-3LMA-VMVA-L312
4) Ashton K, Bellis MA, Davies AR, et al Do emotions related to alcohol consumption differ by alcohol type? An international cross-sectional survey of emotions associated with alcohol consumption and influence on drink choice in different settings BMJ Open 2017;7:e016089. doi: 10.1136/bmjopen-2017-016089
Alkohol a mrtvice?
Autor: Marek Lapka (01.12.2016)
Zabil pivovar pivaře nebo naopak?
Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2017)
O zlaté rybce
Autor: Josef Pazdera (14.08.2017)
Pije? Nepije?
Autor: Matej Čiernik (18.09.2017)
Je třeba se bát rumového aroma nebo o rumové aroma?
Autor: Miloslav Pouzar (21.09.2017)
Býva vám po alkohole zle? Trochu aplikovanej vedy môže pomôcť
Autor: Matej Čiernik (18.10.2017)
Diskuze: