Ve vesmíru je spousta supermasivních černých děr. Prakticky v každé galaxii sedí jedna taková. Ale supermasivní černá díra, kterou nedávno detekoval mezinárodní tým astronomů, je velmi výjimečná. Tohle monstrum, které se nalézá v nitru extrémně jasného kvasaru, na nás září z vesmíru, kterému bylo tak asi 690 milionů let. A to je docela velký problém. Asi nikoho nepřekvapí, že tohle musel uveřejnit prestižní časopis Nature.
Nejde ani tak o to, že je to nejvzdálenější supermasivní černá díra, kterou jsme zatím našli. To je hodno obdivu. Problém je v tom, že tahle gigantická černá díra by neměla v tak mladém vesmíru co dělat. Jenomže tam je. Celou svoji vahou 800 milionů Sluncí, čímž mimochodem asi 200 krát přesahuje supermasivní černou díru Mléčné dráhy. Astrofyzici na ni nejspíš jenom tak tiše zírají a přemýšlejí, co s ní.
Podle člena badatelského týmu Roberta Simcoeho z Kavliho institutu MIT pro astrofyziku a výzkum vesmíru to je vážně podpásovka. Takhle extrémně hmotný objekt by v tak velice mladém vesmíru neměl existovat. Doopravdy neměl. Máme tu záhadu supermasivních proporcí.
Odborníci moc nechápou ani to, jak se mohla taková černá díra objevit v prostředí, v němž právě probíhala změna vesmíru plného neutrálního vodíku na vesmír s ionizovaným vodíkem. Pokud to celé není nějaké vesmírné šálení smyslů, tak tu podle všeho mluvíme o supermasivní černé díře, kterou pozorujeme ve vesmíru tak asi napůl ionizovaném. Právě v té době se první galaxie klubaly z kokonů neutrálního vodíku a začínaly prosvěcovat vesmír září svých prvních hvězd. Podle Simcoeho je právě stáří této supermasivní černé díry zatím nejpřesnějším odhadem doby, kdy se rozžehly první hvězdy v galaxiích, tedy éry reionizace.
Šťastným lovcem, který jako první pozoroval unikátní supermasivní černou díru, se stal astronom Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science v kalifornské Pasadeně. Během svého výzkumu hledal kvasary z dávných dob v datech z průzkumů oblohy. Nejprve si vytipoval několik zajímavých objektů a pak na ně namířil zařízení FIRE (Folded-port InfraRed Echellette), které je instalované na 6,5 metrových Magellanových teleskopech v Chile. FIRE je spektrometr, kterým je možné analyzovat objekty vzdáleného vesmíru pomocí jejich infračerveného spektra.
Bañados a jeho kolegové s přístrojem FIRE zjistili, že jedním z vytipovaných objektů je kvasar s rudým posuvem z = 7,5. To znamená, že tenhle kvasar pozorujeme ve vzdálenosti asi 13 miliard světelných let, jak vypadal asi 690 milionů let po Velkém třesku. Simcoe prohlásil, že taková supermasivní černá díra nemohla vzniknout ze zárodku, například po zhroucení gigantické hvězdy, a vyrůst za tak krátkou dobu do hmotnosti 800 milionů Sluncí. Něco takového prý není možné. V tuhle chvíli nejspíš vůbec nikdo netuší, jak se tam ten kvasar vlastně vzal.
Video: Magellan Telescopes & FIRE
Literatura
MIT News 6. 12. 2017, Nature online 6. 12. 2017.
Nejmenší supermasivní černá díra ve známém vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2015)
Nemožně velká supermasivní černá díra
Autor: Stanislav Mihulka (28.09.2015)
Žijeme ve vesmíru plném giganticky supermasivních černých děr?
Autor: Stanislav Mihulka (17.04.2016)
Další kolize černých děr zaznamenaná pomocí gravitačních vln
Autor: Vladimír Wagner (28.09.2017)
Diskuze:
Znemožnění diskuze.
Kovák Novák,2018-01-02 11:23:00
Všimli jste si i ostatní, že Vám umožní diskutovat jen 1x maximálně 2x a potom se najednou nemůžete přihlásit. Klidně to zkusíte pod jinou adresou a ono se to opakuje. Ale nicky Krnič apod. jsou nezničitelné. Celá ta komedie na diskuzi je trapná a já to zde jen ventiluji, abyste to věděli, že nejste sami -)).
Uvedu to u maxima článků, dokud nebudu vymazán. Zn. OSEL pro osly ......
Jak vlastně
Jan Schwarz,2017-12-14 12:10:53
můžeme pozorovat černé díry, když z hlediska vzdáleného pozorovatele / a my jsme vzdálení pozorovatelé / nic nespadne do černé díry v konečném čase? Pokud tedy černá díra nebyla černou děrou už od počátku, pak se z našeho hlediska ještě nevytvořila. Jiný problém mám s horizontem událostí. Ten je dle klasické teorie vlastně dvojrozměrnou plochou, zatímco každému reálnému objektu je přisouzen objem. Co se pak děje s reálnou částicí nebo i polem, když se dostane částí svého objemu za horizont?
Myslí zě "vědci" neberou v úvahu
Karel Rabl,2017-12-09 22:39:05
rozměr času kdy s větší hmotou a prostorem, je i ten čas na vývoj hvězd a galaxií mnohem kratší, takže našich 690 miliónů let klidně může být tehdejších(přepočteno na současnost) "2 miliardy let" a "inteligenci" v tomto prostoru můžeme klidně vynechat nehladě na to že to klidně může být rostlina na které zkondenzovala baryonová hmota my na ní náhodou vyvinuli tedy jme jakýmsi vedlejším produktem, který měl to štěstí že je zatím rychlejší, než jeho nejbližší okolí, a jediným nepřítelem jsme my sami, kteří se dokážeme z malichernosti či pro mamon navzájem zahubit.
.
rudý posuv není dogma
David Pešek,2017-12-09 12:39:30
přátelé diskutující,
určení vzdálenosti a to i té časové z rudého posuvu není úplně přesná metoda. Čím vzdálenější objekt, tím se vlivem rozpínání vesmíru vůči nám pohybuje rychleji směrem od nás, informace (elmag.záření) k nám ale tu samou dobu letí, kdyby se před x miliardy let pohyboval objekt rychlostí y směrem od nás, už zde máme slušnou nepřesnost, rychlost rozpínání vesmíru v čase není konstantní a je nám neznámou (rychlost může i pulzovat), je na to pouze pár teorií do kterých aby nevycházely nesmysly se musí vkládat bubáci ve formě temné hmoty a temné energie. Pokud ale objekt vůči nám měl před časem jaký k nám letí informace vůči nám pozorovatelům nulovou rychlost a my po celou dobu znali rychlost rozpínání vesmíru, pak můžeme tvrdit že je něco špatně, v době y se nachází objekt, který by tam ale existovat neměl.
Supertajemná černá díra.
Vlastislav Výprachtický,2017-12-08 09:53:07
MIT nemá jasno, tak to je vážný problém. Lze uvažovat i o průniku sousedního vesmíru ?!
Jan Balaban,2017-12-08 07:02:26
Tam sa môže skrývať antihmota, ktorá umožnila vznik hmotového vesmíru.
Teorie
Alexandr Kostka,2017-12-08 06:53:47
Teorie očividně popřena pozorováním reality. Což je naprosto v pořádku. Spíš je problém, že se spousty vědců pokouší podobné zjištění vykládat jako omyl v pozorování, tj přizpůsobit realitu teorii.
Re: Teorie
Pavel Doležel,2017-12-08 12:00:49
Dle mého se není čemu divit: pokud se podívám z okna a uvidím levitujícího růžového slona zpívajícího ódu na radost, tak mě také jako první napadne, že jsem požil něco, co jsem zjevně neměl (tedy že je s mými smysly něco v nepořádku) a ne, že se sloni vyvinuli do růžových levitujících a zpívajících stvoření.
Re: Re: Teorie
Daniel B.,2017-12-08 12:24:55
Zde je rozdíl, zda toho slona vidím sám, nebo ho vidí všichni. :)
Re: Re: Re: Teorie
Bohuslav Rameš,2017-12-08 14:24:54
Problém je, že občas vidí slona všichni, a přece tam žádný není...
Re: Re: Re: Re: Re: Teorie
Alexandr Kostka,2017-12-09 07:42:06
Nevím jak to myslel on, ale jsou třeba různé optické iluze. Ovšem kolikrát jsem viděl, že vědecký tým "vyšetřování výskytu růžového slona" postupoval asi takto:
Přijeli na místo hlášeného výskytu, 20 lidí podalo očité svědectví.
Našli rozšlápnutého trabanta a za ním hromadu sloního trusu.
Vydali prohlášení, že jelikož neexistují růžové myši, neexistuje zcela určitě ani růžový slon a bez dalšího vysvětlení odjeli.
Re: Re: Re: Re: Teorie
Milan Krnic,2017-12-09 00:01:32
Zajímavé je pak i to, že někteří vidí slona, jiní obludu s chobotem, nebo třeba elefanta. Svět je zvláštně surrealistický
Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Daniel B.,2017-12-08 01:09:40
Předpokládám, že s vědeckým pokrokem budeme stále více nacházet objekty, které by dle ateistů neměly existovat.
Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Jaroslav Pešek,2017-12-08 05:42:31
To jste trochu obrátil na hlavu. Pokud vím, tak to odjakživa byli náboženští pošuci jako vy, co tvrdily, že hvězdy nejsou slunce jako je to naše a že Země je placatá.
Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Daniel B.,2017-12-08 10:56:53
Co kdo tvrdil v minulosti přece není relevantní. Za minulost, kterou jsme neměli možnost ovlivnit, neneseme osobní zodpovědnost. Důležité nyní je, zda ateistický široce přijímaný pohled na vznik vesmíru odpovídá pozorováním, či ne.
Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Lubomír Sopůšek,2017-12-08 11:14:47
Ateistický pohled na vznik vesmíru neexistuje. Existují jen náboženské a vědecký, s kterým je většina náboženských pohledů v rozporu. Náboženské pohledy jsou jasné dány, a jsou už dlouho vyvráceny, když nebudeme počítat každou modifikaci dle stylu ATF (aby to fungovalo).
Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Daniel B.,2017-12-08 12:03:01
"Ateistický pohled na vznik vesmíru neexistuje."
Ateistický pohled na vznik a vývoj vesmíru je každý pohled, který při těchto dějích nepočítá s působením inteligence z vnějšku (mimo daný vesmír).
Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Lubomír Sopůšek,2017-12-08 12:28:36
To, že vědecké modely nepočítají se stvořitelem z těchto modelů nedělá modely ateistické, jen to znamená, že na vysvětlení vzniku a vývoje vesmíru není žádná vyšší bytost zapotřebí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Daniel B.,2017-12-08 12:52:15
"na vysvětlení vzniku a vývoje vesmíru není žádná vyšší bytost zapotřebí"
Výše uvedené tvrzení není vědecky dokázáno. Dokázat jej můžete tak, že představíte model, který nepočítá s působením inteligence, který by vedl k danému výsledku a byl v souladu s veškerým pozorováním.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Honza B.,2017-12-09 08:10:10
Samozřejmě, že to není vědecky dokázáno - jednak to není zřejmě z principu vůbec možné a hlavně to ani není úkolem vědy. Ta pouze hledá vysvětlení a principy toho co jsme (dneska i za pomoci přístrojů) schopni pozorovat a měřit. A celá historie vědy je o tom, že se objeví něco nového co neumí vysvetlit a tak hledá vysvětlení nová. A asi těžko popřete, že se jí to docela dobře daří.
Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Václav Dvořák,2017-12-08 23:24:37
"Počítat" je silné slovo. Úplně by stačilo "připouštět", na úrovni hypotézy, jako každé jiné.
A pak ať to zkusí někdo dokázat! Nebo popřít!
Například z těchto důvodů by jsem se nikdy nepřihlásil ke klubu Sysifos...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Milan Krnic,2017-12-09 16:40:35
Václave, to, co nelze ověřit / dokázat, nenazýváme hypotézou. K sebevzdělání není naštěstí nutné stát se členem jakéhokoli klubu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Václav Dvořák,2017-12-10 14:26:10
Souhlaím a v tom případě o tom tady nediskutujme! Jestli není lepší takového řečníka rovnou poslat k šípku :)
Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Josef W,2017-12-08 11:21:05
Jenže "ateistický" vědecký názor na Všehomír se vyvíjí tak, jak lidstvo získává znalosti. Pozorování reality nepopírá naše neměnné teorie (jak jste asi zvyklý v ortodoxním náboženství), ale vede k jejich modifikaci a vzniku nových, rozvíjejících předchozí poznání. No a ani astrofyzik, či astronom, nemusí být nutně ateista (viz třeba Jiří Grygar), takže s tímhle přídomkem jste taky mimo.
Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Daniel B.,2017-12-08 12:01:10
Zřejmě jste mne nepochopil. Ateistický pohled na vznik a vývoj vesmíru počítá s tím, že se na tomto ději nepodílela inteligence. To je vše. Jenže pozorování mohou ukazovat na něco jiného - myslím to teď všeobecně. Působení inteligence je rozeznatelné, v opačném případě by vědci ve vesmíru nehledali možná díla mimozemských civilizací.
Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Lubomír Sopůšek,2017-12-08 12:33:24
Pletete dvě věci dohromady. Existence jiných 'inteligentních' forem života nesouvisí s vyšší bytostí. A co máte na mysli slovy 'působení intelligence ve vesmíru je rozeznatelné'? Co nejde vysvětlit přirozenou cestou, když pomineme činnost člověka? Opakují NELZE, ne že se to jen doposud nepodařilo? Existence "vyšší" bytostí není odpovědí, jen její oddalování.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Daniel B.,2017-12-08 13:00:27
"Co nejde vysvětlit přirozenou cestou, když pomineme činnost člověka? Opakují NELZE, ne že se to jen doposud nepodařilo?"
Dokáže snad věda podat důkaz, že vznik auta NELZE vysvětlit jinak, než s účastí inteligence?
Uvědomujete si limity vědy?
Jak by věda byla vůbec schopna rozlišit v těchto případech, zda něco NELZE, nebo se to doposud nepodařilo?
Aby bylo jasno - hovořím o principech a možnostech vědy.
Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Josef W,2017-12-08 12:38:40
Argumentaci "vyšší bytostí /inteligencí", nebo "stvořitelem" je dobré pro ty, kteří si neví rady. My ostatní ho už (klidně i zatím) nepotřebujeme ;-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Daniel B.,2017-12-08 13:03:48
Ano, vy, ateisté, si víte rady. :) Tu bezradnost, co s objevem supermasivní černé díry a modelem vzniku a vývojem vesmíru na ostatní jen tak hrajete. :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Josef W,2017-12-08 14:00:21
Danieli, o tom právě je poznání - objeví se nějaký nový jev (třeba to co vypadá jako supermasivní černá díra v počátcích vesmíru), tak je potřeba zjistit jestli skutečně pozorujeme to co si myslíme, snažit se získat o jevu maximum informací a pak zkusit (když to neodpovídá našim dosavadním teoriím) upravit naše teorie, nebo nalézt nějaké nové a ty pak porovnávat dál s novámi poznatky. Zatím to funguje velmi dobře, takže není potřeba vymýšlet nějaké zásahy shůry, mimo naše vnímání, mimo náš prostor a čas. Ovšem bude to třeba chvilku trvat, to není bezradnost, jak jsem jí myslel.
Kdo zkoumat nechce, může klidně prohlásit, že to je dílo vnější vyšší inteligence z jiné dimenze, nebo třeba dílo Iluminátů, či boha ...
Ale proč s tím chodit sem?
Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Václav Dvořák,2017-12-08 23:28:46
Myslím, že celý problém je založen na prosazování pojmu "ateistický" a jeho rozporu s jakousi jinou, vždy platnou pravdou. To je celkově infekční způsob myšlení a zakládání celého paradigmatu, z obou soupeřících stran :(
Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Honza B.,2017-12-09 08:59:44
Problém je vždy naivní a/nebo dogmatický pohled na věci za absence elementární logiky - a to taky platí pro obě strany :)
Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Pavel Doležel,2017-12-08 12:06:57
Promiňte mi, ale dle jakého náboženství by měly existovat ultrajasné kvasary se supermasivními černými dírami v jejich nitru v 690 miliónů let starém vesmíru?
Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Daniel B.,2017-12-08 12:14:38
Nevím, jaký má vaše otázka smysl. Nevidím nic v průniku oblasti zájmu jednotlivých náboženství a obsahu tohoto tvrzení. O náboženství ale tady přece nejde. Jde o to, zda vznik a počáteční vývoj vesmíru, co se týče pozorování, odpovídá možným modelům, ve kterých nepočítáme s působením inteligence.
Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Antonín Hvízdal,2017-12-08 13:15:30
Působení inteligence může být odpověď na otázku PROČ, my se ptáme JAK?
Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Daniel B.,2017-12-08 13:26:06
Působení inteligence může být odpověď i na otázku JAK - v některých případech je to zcela zřejmé - např. výhra v šachovém turnaji se dá uskutečnit pouze pomoci inteligence nebo vznik rubikovy kostky.
Z hlediska vesmíru je možno za inteligentní dílo považovat výskyt abnormalit, které se z hlediska pravděpodobnosti jeví jako cílené.
Re: Re: Re: Re: Re: Kdo nepřipouští existenci Stvořitele, ten se diví...
Honza B.,2017-12-08 21:18:56
Výskyt toho, co nazýváte abnormalitou, není důkazem. Jediné co můžete říct je, že (subjektivně) pozorujete její existenci. Neříká to nic o jejím vzniku a příčině. Můžeme třeba jenom být v jednom z trilionu světů, kde to zrovna takhle funguje. A hlavně - zavedení nějaké vnější "řídící" inteligence přece nic neřeší, pouze to problém odsouvá o úroveň výš/dál. To je stejné jako různé teorie o tom, že žijeme ve virtuální realitě (v simulaci). Navíc mezi tím, jestli něco vznikne v "realitě" (v tom, čemu říkáme hmota a energie) nebo jako myšlenka, která je realizována vnější inteligencí je jenom zdánlivý rozdíl - je to pořád stejný problém existence.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
