Argentina byla v období křídy zemí zaslíbenou obřím titanosaurním sauropodům, mezi které patřili i největší kráčející živočichové všech dob (stačí vzpomenout rody Argentinosaurus, Puertasaurus, Futalognkosaurus, Notocolossus nebo letos popsaný Patagotitan). I proto nepřekvapuje, že v patagonských sedimentech spodní i svrchní křídy nacházíme také fosilní kosti obřích dravých dinosaurů, zejména z čeledi karcharodontosauridů. Kromě slavného druhu Giganotosaurus carolinii a jemu blízce příbuzného druhu Mapusaurus roseae sem patřil i jejich geologicky starší příbuzný Tyrannotitan chubutensis.[1] Jak už jeho jméno napovídá, fosilie tohoto teropoda byly objeveny v provincii Chubut, konkrétně na území farmy La Juanita 28 kilometrů severovýchodně od města Paso de Indios. V roce 2005 byl vědecky popsán čtyřčlenným mezinárodním týmem paleontologů, vedeným Fernandem E. Novasem. Holotyp nese označení MPEF-PV 1156 a představuje částečně zachovanou kostru včetně fragmentů spodních čelistí. Další materiál s označením MPEF-PV 1157 obraz o tomto dinosaurovi doplnil. Fosilie se zachovaly v sedimentech souvrství Cerro Barcino (či Gorro Frigio), a pocházejí z období geologického stupně apt až alb. Jejich stáří činí asi 121 až 112 milionů let, jsou tedy zhruba o 20 milionů let starší, než fosilie giganotosaura (~97 mil. let)[2] a mapusaura (~95 mil. let)[3]. Tyrannotitan je tedy spolu se severoamerickým akrokantosaurem, který žil zhruba ve stejné době a dosahoval přibližně stejných rozměrů, jedním z nejstarších známých skutečně obřích karcharodontosauridů.[4]
Anatomickými specifiky tyranotitanů jsou například absence pneumaticity v křížových a ocasních obratlích, dobře vyvinutý a zpevněný skapulokorakoid, relativně malé přední končetiny a mnoho dalších.[5] Podle fylogenetické analýzy z roku 2013 byl Tyrannotitan chubutensis bazálním (vývojově primitivním) členem tribu Giganotosaurini a byl tak blízkým vývojovým příbuzným obou zmíněných argentinských druhů i severoafrického druhu Carcharodontosaurus saharicus (a C. iguidensis).[6] A jak byl tedy tento „tyranský titán“ veliký? Hodně napoví již stehenní kost teropoda, která měří u paratypu celých 140 centimetrů. To je asi o 3 centimetry méně než u giganotosaura, ale o několik cm více než u největšího jedince tyranosaura „Sue“.[7] Tyranotitani nicméně nebyli tak robustní jako tyranosauři, proto byla jejich hmotnost pravděpodobně nižší. Délka druhu T. chubutensis se odhaduje přibližně na 11,5 – 13 metrů a hmotnost asi na 5 až 7 tun.[8] Jde tedy o jednoho z největších známých teropodů vůbec, ačkoliv určitě nebyl tím největším nebo nejtěžším. Byl ale dostatečně velký na to, aby mohl útočit na mláďata obřích sauropodů nebo na jakéhokoliv jiného býložravého dinosaura ve svém ekosystému. Mezi jeho kořist tak mohli patřit zástupci sauropoda druhu Chubutisaurus insignis (ačkoliv ti možná žili o několik milionů let později)[9], menším konkurentem pak byl teropod Genyodectes serus pravděpodobně z čeledi Ceratosauridae[10] a ještě jeden nepříliš dobře známý teropod, nazývaný dříve „Megalosaurus“ inexpectatus.[11] Tyrannotitan byl však nepochybně dominantním predátorem, vládcem tohoto světa v období argentinské spodní křídy.
Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Short English Summary: Tyrannotitan was a genus of giant theropod dinosaur of the carcharodontosaurid family from the early Cretaceous period. It lived in what is now Argentina about 115 million years ago. It is closely related to other giant predators like Carcharodontosaurus and even more so to Giganotosaurus and Mapusaurus.
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Tyrannotitan
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/tyrannotitan.html
http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08912963.2013.861830
http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=77207
[1] Novas, F. E.; S. de Valais; P. Vickers-Rich; T. Rich (2005). „A large Cretaceous theropod from Patagonia, Argentina, and the evolution of carcharodontosaurids“. Naturwissenschaften. 92 (5): 226–230. doi: 10.1007/s00114-005-0623-3
[2] Coria, R. A.; Salgado, L. (1995). „A new giant carnivorous dinosaur from the Cretaceous of Patagonia“. Nature. 377 (6546): 224–226. doi: 10.1038/377224a0
[3] Coria, R. A.; Currie, P. J. (2006). „A new carcharodontosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina“. Geodiversitas. 28 (1): 71–118. ISSN 1280-9659
[4] Bates K. T., Manning P. L., Hodgetts D., Sellers W. I. (2009). Estimating Mass Properties of Dinosaurs Using Laser Imaging and 3D Computer Modelling. PLoS ONE 4(2): e4532. doi: 10.1371/journal.pone.0004532
[5] Canale, J. I., Novas, F. E., Pol, D. (2015). „Osteology and phylogenetic relationships of Tyrannotitan chubutensis Novas, de Valais, Vickers-Rich and Rich, 2005 (Theropoda: Carcharodontosauridae) from the Lower Cretaceous of Patagonia, Argentina“. Historical Biology, Volume 27, Issue 1, str. 1-32. doi: 10.1080/08912963.2013.861830
[6] Novas, Fernando E. (2013). „Evolution of the carnivorous dinosaurs during the Cretaceous: The evidence from Patagonia“. Cretaceous Research. 45: 174–215. doi: 10.1016/j.cretres.2013.04.001
[7] Erickson, Gregory M., et al. (2004). „Gigantism and comparative life-history parameters of tyrannosaurid dinosaurs“. Nature. 430 (7001): 772–775. doi:10.1038/nature02699.
[8] Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226
[9] G. del Corro (1975). Un nuevo sauropodo del Cretácico Superior. Actas del Primer Congreso Argentino de Paleontologia y Bioestratigrafia 2:229-240.
[10] Rauhut, O. W. M. (2004). Provenance and anatomy of Genyodectes serus, a large-toothed ceratosaur (Dinosauria: Theropoda) from Patagonia. Journal of Vertebrate Paleontology 24(4): 894-902.
[11] Weishampel, David B; et al. (2004). „Dinosaur distribution (Early Cretaceous, South America).“ In: Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.): The Dinosauria, 2nd, Berkeley: University of California Press. str. 563-570. ISBN 0-520-24209-2.
Diskuze:
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce