Po stopách Fénixe vstříc dinosaurům  
…aneb Další příklad čínské „dinosauří“ mytologie

Drak je v Číně symbolem zobrazovaným již po tisíciletí. Mnohé náhodné objevy dinosauřích fosilií mohly v minulosti k víře v draky a další nadpozemské bytosti značnou měrou přispět. Kredit: Anna Frodesiak, Wikipedie (CC0)
Drak je v Číně symbolem zobrazovaným již po tisíciletí. Mnohé náhodné objevy dinosauřích fosilií mohly v minulosti k víře v draky a další nadpozemské bytosti značnou měrou přispět. Kredit: Anna Frodesiak, Wikipedie (CC0)

V průběhu posledního desetiletí došlo již několikrát k zajímavé události, kdy čínští i zahraniční paleontologové objevili fosilní otisky stop druhohorních dinosaurů za pomoci „sledování legend a místního folklóru“. Na mnoha místech Číny se totiž dodnes udržují legendy o mytických tvorech, jako jsou „Zlatá kuřata“, „bájní ptáci“ nebo draci, přičemž podnět ke vzniku těchto pověstí zavdaly náhodné objevy zkamenělin, se kterými se lidé již v dávných předvědeckých dobách běžně setkávali. Příkladem mohou být fosilní stopy z Pevnosti lotosové hory nebo z Tibetu, kde dodnes inspirují legendu o bájném králi Gesarovi z Lingu (ostatně ani středověká Evropa a území Severní Ameriky, Afriky a Austrálie nezůstaly v tomto ohledu stranou). Nyní se po stopách „bájného Fénixe“ v Číně pouští také paleontolog Scott Persons z Univerzity v Albertě. Ten ve spolupráci se svým čínským kolegou Tsing Lidou podrobně prochází záznamy o bájných ptácích ze starých pověstí, aby vymezili potenciální výskyt dalších, dosud neznámých lokalit s fosilními nálezy dinosauřích stop. Jedná se o jednu z mála příležitostí, kdy profesionální paleontolog zcela vážně využívá údaje z místního folklóru. Ústní tradicí jsou totiž tyto informace velmi věrně přenášeny v některých případech i po celá staletí. Persons konstatuje, že obří tříprsté stopy velkých teropodních dinosaurů otisknuté v kameni byly vždy považovány za stopy obřích mytických ptáků, jakým je i bájný Fénix (v případě polských Svatokřížských hor byla stopa teropoda označena dokonce za pozůstatek čerta!). U mnoha erozí odkrytých stop stavěli místní lidé malé i větší svatyně a chrámy, aby vzdali poctu dle jejich mínění nadpozemským tvorům, nadaným neobyčejnými schopnostmi. Tyto svatyně lze na mnoha místech čínského venkova najít dodnes, ačkoliv často již napůl zbořené a nacházející se třeba u silnice nebo na soukromých zahradách.

 

Podobné fosilní stopy druhohorních dinosaurů utvrzovaly dávné Číňany (ale také evropské poutníky v Portugalsku, severoamerické Indiány, jihoafrické Sany a domorodé Austrálce) ve víře v magickou silou obdařené mocné bytosti, draky nebo obří ptáky. Kredit: Footwarrior, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Podobné fosilní stopy druhohorních dinosaurů utvrzovaly dávné Číňany (ale také evropské poutníky v Portugalsku, severoamerické Indiány, jihoafrické Sany a domorodé Austrálce) ve víře v magickou silou obdařené mocné bytosti, draky nebo obří ptáky. Kredit: Footwarrior, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Důkazem, že folklór je velmi užitečným vodítkem, může být i objev, který Tsing učinil letos v létě v odlehlé vesnici u pobřeží čínského Žlutého moře. Na ploše o rozloze fotbalového hřiště zde bylo nalezeno několik set (a možná dokonce přes tisíc) fosilních stop nejméně sedmi rozdílných druhů dinosaurů různé velikosti a věku. O tříprstých stopách teropodů si dávní obyvatelé místa jejich výskytu učinili v podstatě správnou představu, odpovídající znalostem jejich doby. Ptáci jsou vlastně posledními přežívajícími teropody a anatomie jejich nohou je anatomii nohou obřích neptačích teropodů velmi podobná. Kdyby tehdejší lidé věděli o druhohorních teropodech, nepochybně by stopy správně určili jako jejich pozůstatky. Takto z nich učinily stopy nadpozemských ptáků, protože neznali žádného zástupce ptačí říše, který by se velikostí byť jen blížil původcům stop. A konečně – dokázal by jakýkoliv dnešní tvor zarazit svou stopu do tvrdé skály? Vysvětlení, které se nabízelo, bylo tedy jediné – původci stop museli být nadáni zcela neobvyklými, fantastickými schopnostmi. Nemohlo jít o stvoření, která by se v přírodě běžně vyskytovala. O hlubokém geologickém času a postupné fosilizační proměně částí těl (nebo v tomto případě projevů životní činnosti organismů) tehdy nikdo neměl nejmenší potuchy. Četné legendy o dracích se každopádně objevují i ve staré čínské literatuře. Lze je vysledovat minimálně až do 4. století před naším letopočtem (doby, kdy na našem území sídlili keltští Bójové), přičemž šlo o objev údajných dračích kostí z provincie S’-čchuan. Jak dodává sám Persons, lidé se o neobvyklé a nebezpečné tvory zajímali odedávna, a to z velmi důležitého důvodu – strach z predátorů patřil k základním instinktům, sloužícím našim předkům pro přežití. Dnes jsme v našem relativně bezpečném civilizovaném světě již o tento instinkt do značné míry přišli, ale pro člověka ze vzdálené minulosti znamenal často rozdíl mezi přežitím a smrtí v podobě stisku čelistí tygra, medvěda nebo vlka. Malým odkazem k tomuto faktu jsou pak právě i dodnes paleontology vyhledávaná místa, uctívající zkamenělé doklady existence „bájných tvorů“.


 

Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

Short English Summary: According to some researchers, ancient Chinese myths can help modern-day paleontologists to make a brand new and unexpected discoveries of dinosaur ichnofossils on many places in China and elsewhere.

 


 

Odkazy:

http://www.cbc.ca/news/canada/edmonton/edmonton-research-dinosaurs-dragon-tracks-1.4362047

Datum: 04.12.2017
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz