Rekonstrukce pravděpodobného vzhledu druhu Struthiomimus altus (ačkoliv opeření předních končetin mohlo být ve skutečnosti poněkud výraznější). Tito štíhlí a dlouhonozí ornitomimidi patřili k nejrychlejším známým dinosaurům vůbec. Kredit: J. Conway, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Nikoliv náhodou se ornitomimosaurům, tedy zástupcům skupiny Ornithomimosauria, přezdívá „pštrosí“ dinosauři. Tito extrémně lehce stavění běžci se pštrosům podobali svým celkovým vzhledem, prokazatelným tělesným opeřením (popsaným nedávno u druhu Ornithomimus edmontonicus)[1] a nejspíš i celkovou fyziologií a paleoekologií. První zástupci ornitomimosaurů se objevují již na samotném počátku křídové periody (asi před 140 miliony let) a postupně osídlují současnou Asii, Evropu a Severní Ameriku. Typickým zástupcem skupiny je severoamerický pozdně křídový druh Struthiomimus altus, který žil v období přibližně posledních 11 milionů let křídy (před 77 až 66 miliony let) na území současného západu USA a provincie Alberty v Kanadě. Tento býložravý nebo všežravý[2] teropod byl zřejmě opeřený, teplokrevný a dokázal velmi rychle běhat. Jeho malá hlava na relativně dlouhém krku byla vybavena bezzubým zobákem a poměrně velkýma očima. Strutiomimové dosahovali v dospělosti délky kolem 4,3 metru a výšky ve hřbetu asi 1,4 metru (jejich hlava se tedy nacházela přibližně 2 metry nad zemí, podobně jako u samců pštrosa dvouprstého). Toho připomínali strutiomimové (toto jméno v překladu skutečně znamená „napodobitel pštrosa“) také svojí hmotností, která dosahovala asi 150 kilogramů.[3] Nejnápadnějším rozdílem mezi strutiomimem a dnešním pštrosem pak byla v případě dinosaura přítomnost dlouhého ocasu a předních končetin s pařáty, zakončených výraznými drápy.

Výborně zachovaná fosilie téměř kompletní kostry druhu S. altus (AMNH 5339), objevená Barnumem Brownem u řeky Red Deer v kanadské Albertě roku 1914. Právě podle této kostry stanovil v roce 1917 paleontolog H. F. Osborn rod Struthiomimus. Wikipedie, volné dílo.

Svojí tělesnou stavbou a anatomií se Struthiomimus lišil od svých příbuzných – například rodu Ornithomimus a mongolského rodu Gallimimus, přičemž jeho unikátní anatomické znaky nalezneme především na lebce a ve stavbě předních končetin. Ty jsou u strutiomimů poměrně robustní a předloketní část paže je proporcionálně delší než u jiných ornitomimidů.[4] Podle některých teorií mohlo jít o adaptaci pro přidržování větví stromů během krmení. Trojice stejně dlouhých prstů na rukou byla zakončena mírně zahnutými drápy a paže byly zřejmě vybaveny bohatým pernatým pokryvem. Ocas strutiomimů byl poměrně rigidní a sloužil nejspíš při manévrování a změně směru při rychlém běhu. První fosilie tohoto rodu byla objevena v kanadské Albertě roku 1901 Lawrencem Lambem (holotyp CMN 930), teprve kompletnější fosilní materiál, získaný ve stejné provincii Barnumem Brownem roku 1914 umožnil popsat tohoto dinosaura pod vlastním rodovým jménem. To se stalo roku 1917, kdy ředitel Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku Henry Fairfield Osborn stanovil subgenus Struthiomimus (od této události nás tedy letos dělí právě stovka let).[5] Plně oficiálním rodovým jménem se nicméně „napodobitel pštrosa“ stal až v roce 1972 zásluhou kanadského paleontologa Dalea Russela.[6]Dnes je obvykle považován za platný druh pouze S. altus, ačkoliv bylo popsáno více druhů tohoto rodu. Zajímavé je, že fosilie strutiomimů patřily mezi první dinosauří zkameněliny, na jejichž základě bylo předpokládáno horizontální držení těla u teropodních dinosaurů, a to již v průběhu druhého desetiletí minulého století. Rychlost běhu těchto dinosauřích sprinterů je samozřejmě neznámá, ale dá se předpokládat, že se pohybovala v úctyhodném rozmezí asi 50 až 80 km/h, podobně jako u současných pštrosů.[7]

Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Short English Summary: Struthiomimus was a genus of ornithomimid dinosaurs from the late Cretaceous of western North America. These theropods were long-legged, bipedal, ostrich-like dinosaurs with toothless beaks and gracile body.

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Struthiomimus

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=38545

http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_s/struthiomimus.php

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/s/struthiomimus.html

———

[1] Van Der Reest, Aaron J.; Wolfe, Alexander P.; Currie, Philip J. (2016). „A densely feathered ornithomimid (Dinosauria: Theropoda) from the Upper Cretaceous Dinosaur Park Formation, Alberta, Canada“. Cretaceous Research. 58: 108. doi: 10.1016/j.cretres.2015.10.004

[2] Barrett, Paul M. (2005). „The diet of ostrich dinosaurs (Theropoda: Ornithomimosauria)“. Palaeontology. 48 (2): 347–358. doi: 10.1111/j.1475-4983.2005.00448.x

[3] Paul, Gregory S. (1988). „Ornithomimus altus„. Predatory Dinosaurs of the World. New York: Simon & Schuster. str. 387–389. ISBN 0-671-61946-2.

[4] Longrich, N (2008). „A new, large ornithomimid from the Cretaceous Dinosaur Park Formation of Alberta, Canada: Implications for the study of dissociated dinosaur remains“. Palaeontology. 51 (4): 983–997. doi: 10.1111/j.1475-4983.2008.00791.x

[5] Osborn, Henry Fairfield (1917). „Skeletal adaptations of Ornitholestes, Struthiomimus, Tyrannosaurus„. Bulletin of the American Museum of Natural History. 35: 733–771.

[6] Russell D. (1972). „Ostrich dinosaurs from the Late Cretaceous of Western Canada“. Canadian Journal of Earth Sciences. 9 (4): 375–402. doi: 10.1139/e72-031

[7] Paul, G. S. (1988). Predatory Dinosaurs of the World. New York: Simon & Schuster. ISBN 0-671-61946-2.