Calgary v noci, říjen 2015. Kredit: NASA's Earth Observatory/Kyba, GFZ.

Je to paradox. A zároveň potvrzení pravidla o dobrých úmyslech a špatných koncích. Na počátku vývoje LED osvětlení bylo mnoho dobrých úmyslů. Úspora energie, úspora materiálů, vstřícnost k životnímu prostředí. Navíc, LEDky jsou pěkné a autor komentáře je jejich fanouškem. Bohužel, popularita LED osvětlení měla nezamýšlený a zároveň velmi problematický následek. Jejich zavádění vede ke značnému vzestupu světelného znečištění na mnoha místech světa. A co je ještě horší, projevuje se na zdraví lidí i mnoha dalších živočichů.

Chris Kyba. Kredit: Deutsches GeoForschungsZentrum GFZ.

K takovému závěru dospěl Chris Kyba, fyzik německého výzkumného centra German Research Center for Geosciences, se svými spolupracovníky. Jejich studie se teď objevila v časopisu Science Advaces. Ve svém výzkumu se zaměřili na satelitní snímky, podle nichž se po celé Zemi stávají noci stále méně temnými. Podle jejich výsledků se mezi lety 2012 a 2016 rozloha uměle osvětleného prostředí v noci zvětšovala asi o 2,2 procenta ročně.

Proč je to vlastně takový problém? Experti říkají, že osvětlení během noci narušuje naše vnitřní biologické hodiny, zvyšují riziko rakoviny, cukrovky a deprese. A pokud jde o zvířata, tak ty může osvětlení v noci zabíjet. Nejde přitom zdaleka jenom o slavné můry, které zahynou v plamenu svíčky nebo na žárovce. Noční světla například dezorientují migrující ptáky nebo mořské želvy.

Hlavní problém spočívá v tom, že lidé dnes instalují další a další osvětlení. LED osvětlení podle Kyby nejsou jedinou příčinou, ale podstatně k tomuto vývoji přispívají. Jde o to, že LEDky jsou opravdu úsporné, mají dlouhou životnost a spotřebují mnohem méně elektřiny na to, aby vytvořily stejné osvětlení, jako tradiční technologie.

Noční Calgary v říjnu 2015. Snímek z paluby ISS. Kredit: NASA's Earth Observatory/Kyba, GFZ.

A díky úspornosti a výhodnosti LEDek teď na situaci kolem osvětlení zapůsobil tzv. efekt zpětného rázu (angliky rebound effect). Zavádění úsporného osvětlení nevedlo k úsporám, ale k tomu, že se za stejné finance instaluje a provozuje více osvětlení. Je to podobné, jak když si někdo pořídí nový automobil s nižší spotřebou paliva. A pak se rozhodne, že bude při stejných finančních nákladech jezdit častěji.

Změny v nočním osvětlení, mezi lety 2012 a 2016. Kredit: Kyba et al. (2017), Science Advaces.

Kyba s kolegy použili snímky amerického satelitu Suomi NPP, který pracuje pro americkou agenturu NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). V režii NASA obíhá Zemi od října 2011. Vědci analyzovali snímky pořízené během nocí v měsíci říjnu, aby se vyhnuli období svátků, kdy lidé rádi rozsvěcují další rozmanitá osvětlení.

Za sledované období došlo prakticky všude, kde je lidské osídlení, k nárůstu osvětlené plochy. Jedinou výjimku představují chmurné válečné zóny, kde byla osvětlení ve velké míře zničena a nová tam nikdo nezavádí. V nejvíce osvětlených oblastech, jako jsou některé části USA, Španělska nebo třeba Nizozemí, zase osvětlení spíše stagnuje. Podle všeho je tam už tolik osvětlení, že není mnoho prostoru pro přidávání nových světel.

Podle studie z časopisu Ecological Economics z roku 2012 má světelné znečištění závažný vliv i pokud jde o finanční ztráty. V současné době ve světě přicházíme o téměř 7 miliard dolarů ročně, hlavně pokud jde životní prostředí, zdraví, astronomii a energetiku. Pokud jde o možná řešení, určitě by pomohlo snižovat intenzitu osvětlení, zavádět chytré systémy, které se budou ve vhodnou dobu vypínat, a také vynechat LEDky s modrým nebo fialovým osvětlením, které jsou pro lidi i ostatní živočichy nejškodlivější.

Video: Christopher Kyba: "Light pollution and the Celestial Compass"


Video: Rendezvous with Light and Color Physicist Christopher Kyba

Literatura
Phys.org 22. 11. 2017, Science Advances 3: e1701528.