Zinkové prsty nasedají na DNA. Kredit: Thomas Splettstoesser / Wikimedia Commons.

Bylo to na spadnutí. Od ohlášení objevu genomového editoru CRISPR a dalších podobných nástrojů v posledních letech bylo jenom otázkou času, kdy dojde na dědičné choroby. Vždy se říkalo, že s dědičným postižením se nedá nic dělat. Že je to prostě příroda. Jenomže to není pravda. Technicky vzato, genetické mutace jsou poruchy, které je možné opravit. Pokud máte k dispozici ten správný nástroj a nebojíte se to udělat. 

Američtí vědci financovaní biotechnologickou společností Sangamo Therapeutics z Richmondu v Kalifornii teď jako první zahájili léčbu genetické poruchy přímo u lidského pacienta. Spustili editaci genomu buněk v těle živého člověka. Je to cesta do míst, kam se člověk ještě nikdy nevydal. Kolem nás kráčejí dějiny. Tým odborníků, který připravil a uskutečnil léčebný zákrok, pevně věří, že se vše podaří, a že pacient bude trvale vyléčen.

Sangamo Therapeutics.

Podle informací, které zveřejnila agentura Associated Press, byl zákrok proveden tento týden v pondělí 13. listopadu. Pacient jménem Brian Madeux dostal injekci s miliardami kopií správné verze zmutovaného genu, plus genetického nástroje, který zařídí vložení do buněk pacienta. První známky úspěchu by měly být patrné asi tak za měsíc a s jistotou bude možné potvrdit úspěšnou editaci genu do tří měsíců.

Editace DNA dvěma zinkovými prsty. Kredit: Dana Carroll / Wikimedia Commons.

Madeuxovi je 44 let a trpí jedním typem Hunterova syndromu. To je vzácná genetická porucha, která spočívá ve vyřazení metabolického genu pro enzym iduronát-2-sulfatázu, vázaného na chromozóm X. Důsledkem této poruchy je, že se v těle pacienta postupně hromadí mukopolysacharidy heparansulfát a dermatansulfát. S přibýváním těchto látek v buňkách se v těle neustále zvětšují problémy. Na pacientech je toto postižení obvykle patrné. Jsou plní hlenů. mají velkou hlavu, velkou hruď a často trpí infekcemi uší i dýchacích cest. Lidé s nejtěžšími formami Hunterova syndromu umírají už před dvacátým rokem života.

Pro Madeuxe je to sázka o život. Velmi riskuje, ale výhra jistě stojí za to. Kdo by nechtěl žít obyčejný, spokojený život. Madeux by byl moc rád, kdyby léčba pomohla jemu i jiným. Pokud bude zákrok proti Hunterově syndromu úspěšný, tak to ohromným způsobem ovlivní celou oblast genových terapií. Odborníci i veřejnost by získali větší důvěru v tyto metody a také odvahu je používat.

V tomto konkrétním případě nehraje klíčovou roli oblíbený genomový editor CRISPR. Lékaři použili nukleázy se zinkovými prsty (ZNF, Zinc Finger Nucleases), umělé editační enzymy, které společně se správnou verzí genu vložili do neškodného viru. Miliardy virových částic pak cestují tělem pacienta až ke svému cíli, což jsou v tomto případě játra. Pokud se zinkovým prstům podaří editovat alespoň 1 procento jaterních buněk, tak bude Madeux vyléčen. Cílem zásahu vlastně není opravit špatný gen na správný, ale zařadit správný gen na nové místo a přeměnit tím jaterní buňky na výkonné továrny pro výrobu enzymu iduronát-2-sulfatázy. To by mělo stačit pro celé tělo.

Editování DNA přímo v těle pacienta přináší zcela nové možnosti a také zcela nová rizika. S obojím se teď budeme muset vyrovnat. Podobný zásah vede k permanentní změně a proto je nutné postupovat opatrně a s velkou mírou jistoty. V současnosti probíhá nebo již proběhla celá řada experimentů na pokusných zvířatech. Odborníci jsou celkově pozitivní, stále je ale na místě obezřetnost. Je to nová situace, která vyžaduje několik riskantních zákroků s dobrým koncem. Doufejme, že to bude i Madeuxův příběh.

Video:  US Scientists Try First Gene Editing In The Body


Literatura
Science News 15. 11. 2017, IFL Science 15. 11. 2017.