Proč lidé více soucítí se psy, než s jinými lidmi?  
Představte si, že sledujete film, nejlépe válečný. Přes bitevní pole se řítí člověk a s ním pes. Kolem nich sviští kulky a vybuchují granáty. Jejich životy nepochybně visí na vlásku. A teď, ruku na srdce. O koho se bojíte víc? Zkušenosti z každodenního života napovídají, že to nebude člověk, kdo si získá sympatie většiny.
Přítel člověka. Kredit: CC0 Creative Commons.
Přítel člověka. Kredit: CC0 Creative Commons.

Pro mnoho lidí je zjevně snazší milovat psy než lidi, i když to není tak dávno, co pro naše předky psi byli často spíše chodící zásobárny masa, než nejbližší přátelé. Proč vlastně lidé věnují své sympatie spíše štěkajícím párkům, než bližním?

 

Do této zajímavé otázky se zakousl tým univerzit Northeastern University Boston a University of Colorado Boulder. Americká socioložka Leslie Irvine a její kolegové potvrdili, že lidé skutečně mají v průměru více empatie pro psy než pro jiné lidi. Jenom děti a to ještě jenom za určitých okolností mohou z lidí vytěžit více empatie nežli psi, ať už jde o štěňata nebo dospělá zvířata. A v článku publikovaném časopisem Society & Animals zkoušejí vysvětlit proč.


Irvine s kolegy testovali 256 univerzitních studentů a kreativně k tomu využili fake news, které si sami vytvořili. Studentům předvedli vylhané zprávy o tom, jak někdo napadl jednoroční dítě, dospělého třicátníka, malé štěně nebo dospělého šestiletého psa. Útočilo se vždy baseballovou pálkou a oběť utržila vážná zranění.

 

Leslie Irvine. Kredit: University of Colorado, Boulder.
Leslie Irvine. Kredit: University of Colorado, Boulder.

Jak studenti reagovali? Soucítili víceméně stejně s nemluvnětem, štěnětem i psem. Jejich soucit s dospělým člověkem byl o poznání slabší. Také se ukázalo, že ženy jsou obecně vůči všem testovaným obětem více empatické, nežli jejich mužské protějšky. Autoři studie se domnívají, že klíčem k podivnému lidskému chování vůči psům, a někdy i dalším zvířatům, je naše přesvědčení o jejich zranitelnosti.

 

V očích většiny lidí jsou psi zranitelní na stejné úrovni jako lidské děti, ne-li výše. S logikou to často nemá co dělat. Máme pocit, že se psi nemohou sami ochránit. Potvrzují to i další odborné studie, podle nichž lidé považují psy za „chlupaté děti“. Nejedna psí rasa ostatně i děti velmi připomíná svým prvoplánově roztomilým vzhledem.

 

Vlk vyšlechtěný do podoby dítěte. Kredit: Caterinarufo / Wikimedia Commons.
Vlk vyšlechtěný do podoby dítěte. Kredit: Caterinarufo / Wikimedia Commons.

Inspirací pro tento výzkum se stal známý kontroverzní případ ze sociálních médií, který není nijak zvlášť výjimečný. V roce 2014 došlo v Phoenixu, stát Arizona, k brutálnímu útoku pitbula na čtyřletého chlapce. Pes chlapce zle potrhal a ten musel podstoupit chirurgické zákroky. Když pitbulovi hrozilo utracení, tak se objevila kampaň za jeho záchranu na Facebooku. Získala přes 40 tisíc lajků, zatímco stránka na podporu zraněného chlapce jich měla jen zhruba 500.

 

Jiný podobně smutný případ zahrnuje reklamy na charitu. Kampaň, která použila fotku nějakého pejska, získala dvakrát více kliknutí, nežli kampaň s fotografií skutečného postiženého chlapce.

 

Proč to tak je? Psi obvykle bezvýhradně poslouchají své lidské pány, což lidem samozřejmě imponuje a mají pak tendenci psy považovat za zranitelné. Mnoho plemen psů jsme si také podvědomě vyšlechtili tak, že připomínají lidské děti, jak vzhledem, tak i chováním. A jak se poslední dobou ukazuje ve výzkumu, psi nás dovedou svými výrazy a chováním dost úspěšně manipulovat.

 

Výzkum týmu Irvineové má i zajímavé praktické využití. Svět je a vždy byl plný násilí vůči lidem i zvířatům. Pokud s tím chce někdo něco dělat, tak Irvineová a spol. doporučují zdůrazňovat zranitelnost obětí a sounáležitost s nimi. Mělo by to zabrat lépe, než snahy o odhalení násilí a agrese či příkré odsuzování útočníků. Na základě těchto poznatků by mohly postupně vzniknout nové programy péče a prevence v případech násilí.

Video:  Leslie Irvine Lecture - Why Cats Matter (Even if you don't like them)


Literatura
IFL Science 2. 11. 2017, Society & Animals 25: 1–16.

Datum: 03.11.2017
Tisk článku

Související články:

Empatie závisí na genech     Autor: Josef Pazdera (16.03.2009)
Domestikace zázračně vytvarovala lebky psů     Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2010)
Starého psa novým kouskům naučíš     Autor: Josef Pazdera (25.08.2015)
Zase ti psi. A lišky     Autor: Pavel Houser (17.10.2017)



Diskuze:

Pes za to nemůže

Bohumil Tříska,2017-11-06 18:52:59

Myslím si, že pokud divák ve válečném filmu víc fandí psu než lidem, tak je to (když pominu tvůrčí záměr režiséra) způsobené tím, že pes je v tom vlastně nevinně: Válku vnímáme jako lidskou věc a pes v ní trpí nesmyslně. U vojáka se předpokládá, že ví, za co bojuje. Přinejmenším ve filmu. Zato u psa tušíme, že neví, že ho někdo střelí a proč. Utrpení, které člověku dává nějaký smysl, vnímáme jako menší.

Odpovědět

Studie

Alexandr Kostka,2017-11-05 09:46:30

Za mě: pes mě ještě nikdy nepomluvil. Pes mě ještě nikdy něco neslíbil a nevykašlal se na to. Pes mě nikdy nepodrazil. Nikdy mě nekousl bez důvodu. Lidé toto vše udělali a to mnohokrát. A mnohem nebezpečnější než psí hovínko je trus "uprchlíka", který jak je doma zvyklý kálí třeba na nástupišti metra. Ten totiž jaksi obsahuje 100% bakterií zcela kompatibilních s člověkem.

Odpovědět

Pavol Hudák,2017-11-04 21:56:19

1. pretoze ludia si za to mozu casto sami
2. pretoze clovek si sam skor pomoze ako pes
3. pretoze ludia su casto hovada a zvierata povazujeme sa moralne cistejsie(ze zabijaju iba pre potravu a v sebaobrane. nedaju za 20e starene kladivom po hlave(realne sa stalo, na vychode slovenska))

Odpovědět

Praktické využití

Milan Krnic,2017-11-04 11:01:08

Nechápu, co, krom lajků, dosáhneme zdůrazňováním zranitelnosti obětí.
K řešení problému agrese je potřeba znát příčiny chování agresorů. A jedině postihnutí těchto příčin může být do budoucna prevencí.

Odpovědět

V západne Európe

Milan Závodný,2017-11-04 06:04:58

...ani zďaleka nie je pes postavený nad človeka. Je nemožné, aby sa v Rakúsku či v Nemecku, Taliansku a pod. poflakovali psy po ulici, to je fenomén východnej Európy. "Ak chceš lásku za peniaze, kúp si psa" - znie známe heslo. A o to ide: Človeka si kúpiť nemožno, aspoň nie jeho lásku. Alebo: "Pes je priateľ človeka" - no hej, ale iba jedného, zvyšných 7,5miliardy ľudí nepokryte nenávidí.
Pes je umelý živočích, v prírode nič také neexistuje. Je vyšľachtený k sústavnej agresivite. Čím zbabelejší človek, tým väčšiu obludu chová. Je to o intelekte: Psíčkarom nedochádza, akí sú svojou "láskou" ku psom bezohľadní voči ľuďom. Poznám mnoho zúfalých ľudí, ktorí ťažko trpia sústavným vyrevovaním psov po nociach, na českej a slovenskej dedine už sa vôbec nedá bývať. Ten americký výskum je k ničomu, ide zjavne o ľudskú duševnú poruchu, len sa to boja povedať na plnú hubu: Väčšina ľudí sú psychopati. (Kto ľutuje psa na úkor dieťaťa JE! psychopat, či nie?)

Odpovědět


Re: V západne Európe

Karel Chmulík,2017-11-04 18:45:57

Pane Závodný,
váš názor je v podstatě stejně "psychopatický", jako ten, který odsuzujete. Podle vaší teorie by každý pes, vyšlechtěný k soustavné agresivitě, musel na potkání útočit na kohokoliv, kdo se jen přiblíží... Což se zjevně neděje.
A jakou duševní poruchu má například osamělý člověk, který má jenom toho oříška z "děcáku", jehož případnou újmu pociťuje hůř, než újmu anonymního dítěte, o které si přečte v novinách?
Život je prostě takový, že blbci se najdou jak na straně "pejskařů", tak i v řadách lidí psy nenávidějících.

Odpovědět


Re: Re: V západne Európe

Milan Závodný,2017-11-06 07:46:27

Ako to už býva, už zase sa nechápeme. Pojem "agresivita" je niečo iné, ako si myslíte. Ak máte pocit, že dravci sú všeobecne agresívni, tak ste úplne mimo. A ak toto nechápete... ja nemám sily niekomu vysvetľovať základy.
Mimochodom, pes skutočne, až na výnimky, prakticky neustále útočí na kohokoľvek. Predstavte si stretnutie dvoch ľudí na ulici. Jeden má psa na vodítku. Čo urobí pes? Predsa útočí. Robí to isté človek? Nerobí. Psíčkar musí svojho čokla patrične odstrániť z konverzácie.
Starým ľuďom odkázaným na psa by som nič nebral, ale nedovolil by som veľkochov blafkáčov po dedinách. Na Západe to nie je, tak prečo u nás? No, odpovedzte, prečo to na Západe nie je, a prečo to u nás je? Sústavne si z nich berieme príklad, tak už si ho zoberme aj v ohľaduplnosti, nebuďme burani!
Čelil som, mimochodom, smrteľnej situácii: Doga v. môj malý syn. Bolo to na ulici. Len preto, že viem, ako sa tieto zvery správajú, sme pomaly a opatrne vyviazli. Keby tam bola moja žena, tak už obaja nežijú. Viete, čo mi povedal majiteľ tej obludy, keď sa objavil konečne na scéne? Vraj sme na súkromnom pozemku. Skúste v tejto chvíli niečo povedať.

Odpovědět


Re: Re: Re: V západne Európe

Pavel Nedbal,2017-11-06 14:25:42

Vážený pane Závodný, vážení nepřátelé psů,
je to spíše tak - jaký pán, takový pes. Mám psa, už čtvrtého, vždy dalmatina. Velmi mi pomáhali, zvláště v dřívějších letech, tak, že přišel -li jsem například z práce ve stavu, že v hlavě drnčí, a raději bych si lehnul, pořádná procházka se psem za jakéhokoliv počasí mi dodá nakonec perfektní náladu. To zaprvé. Zadruhé, psa nechodím "venčit", ale chodím na procházky, se psem komunikuji, nevěřil byste, jak dobře to jde (asi nemáte žádné zkušenosti) a co pes vše pochopí, včetně Vašeho rozpoložení. Za třetí. Není žádný problém odstranit po psovi jeho exkrement. To, že to někdo nedělá, mi rovněž vadí. Když nesu pytlík s hovínkem k odpadkovému koši, nebo kontejneru, tak ještě než k němu dojdu, ještě do něj nasbírám odpadky po lidských prasatech. Prosím, pes čůrá, ale to já taky (a v nynějším stařeckém věku dost často). Za čtvrté. Zvláště proto, že se jedná o psa pro (nejen) děti atraktivního, vždy jako první od štěněcího věku jej odměňuji za dobré chování a ochotu k pohlazení a nikdy se tedy nestalo, že by nedejbože se pes k dítěti choval neurvale. Za páté. Potkám -li někoho, s kým se zastavím a dám hovor, pes si sedne a čeká, až to skončí. Třeba půl hodiny. Nanejvýš mne může šťouchnutím čumáku do nohy upozornit na to, že to trvá moc dlouho. Za šesté. Před šesti lety jsem měl vážný úraz, pak jsem chodil o berlích. Psa uvázaného k opasku, pochopil, že musí opatrněji. Následně mě rozchodil k odhození jedné, a pak i druhé berle, a nyní zase již patnáctikilometrové procházky (jsem již v důchodu, 66) zvládám velice dobře a cítím se skvěle. K začáteční větě - jaký pán, takový pes - jsou někteří lidé se psy, kterým se vyhnu velikým obloukem. Rovněž nedávám příčinu ke konfliktu, vidím -li babku s malým pejskem, o kterého se bojí. Ale je spousta "psářů", kteří vědí, že nejlepší je, pustíme -li psy na bezpečném místě na louce, nebo v lese, aby se vyřádili. Někomu se může zdát, že se psi rvou, není to tak, vyblbnou se, žádná krev, jen spokojený pes, který se rád vrátí na vodítko a jde domů. Takže ano, někteří psi jsou i bestie, ale udělali to z nich lidé, kteří jsou taky bestie, jako v celé společnosti. Takže, takhle to chodí. Samozřejmě, pes je závazek na celý psí život. Musíte to tak brát, jako radost, nebo si psa nepořizujte. Ten můj teď v pohodě spí na zemi na dece v dílně, kde píši tento text. Za tři hodiny zase vyrazíme. A mezitím stihnu doma udělat vše, co je potřeba. V pohodě.

Odpovědět


Re: Re: Re: V západne Európe

Jack Ketch,2017-11-07 10:24:04

Pane Závodný, nevíte nic a plácáte nesmysly. Psi téměř nikdy na lidi neútočí. Ani většina těch medializovaných útoků, kdy nějaký velký pes těžce zraní dítě nejsou žádné skutečné útoky, ale spíše napomínací, nebo odrazovací kousnutí, kdy k závažnému zranění dojde proto, že děti mají mnohem tenčí kůži a pomalejší reflexy než štěňata. Pokud by psi útočili na lidi, všude by se povalovaly mrtvoly. Třicetikilový pes dokáže, pokud chce smrtelně zranit dospělého člověka během pár desítek vteřin.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: V západne Európe

Milan Závodný,2017-11-08 08:07:51

Nechcel som, prisámbohu, reagovať, lebo to je taká diskusia, ako medzi veriacimi a ateistami. Pre pána Nedbala: Mňa nezaujíma, že ste fér a tolerantný. Ja sa vyjadrujem o drvivej väčšine. Keby boli všetci, ako vy, tak niet o čom.
To druhé: (neobjavuje sa mi tu meno a na spiatočku nemám čas). Tento pán ("...plácáte nesmysmly...) je práve typicky duševne chorý. Ja VIEM, ako a prečo psy reagujú, so psami som toho prežil až-až. Vaša nekonečná chujovina o tenkej detskej koži je na psychiatra! Ja by som vám dal takej detskej tenkej koži! To si skúšajte na vlastných deťoch

Odpovědět

Pešek má peška, žel...

Borg1of3 Unimatrice,2017-11-03 20:46:30

,... pane Pešku, jsme v menšině, já si vždy vzpomenu na citaci "DD" Stacha "Chytrý napadne špatný názor, hloupý jeho autora"

Odpovědět

Omluva

Karel S.,2017-11-03 19:02:23

Pardon, vypadl mi název komentáře:

Tedy ten minulý se měl jmenovat: Spíše než o zranitelnosti je to o pocitu viny.

Odpovědět

Karel S.,2017-11-03 19:00:56

Myslím že to není ani tak o zranitelnosti psů a podobných zvířat, ale o vědomí že za to co se stane nese odpovědnost člověk a při pomatených zákonech a postupech se ani nedivím že lidé jsou na straně psů. I u nás byly případ kdy děcka házela kameny na kotec s fenou a štěňaty, čímž vyprovokovala útok, čemuž psi museli překonat fyzické překážky, a majitel ještě musel platit kompenzace. Zvíře jako pes z nudy útočit nebude, to dělá člověk, šimpanzi a podobná zvířata, šelmy moc ne, takže tam existuje vždy nějaký spouštěč. A ty jsou v zásadě dva, ohrožení a hlad, přičemž i toulaví psi loví jen velmi málo pokud jsou k dispozici jiné zdroje potravy, mnohem lépe dostupné. Takže většina útoků má příčinu v lidech, buď je u psa, což je smečkové zvíře, nezvládnutá socializace (což je dílo člověka), nebo se cítí ohrožený, což je zase na straně člověka.

Už to tu také bylo, asi půl roku zpátky v Británii pes slízal zbytek kokainu co pán nechal na stole a následně pána zakousl, před zraky pošťáka a ještě nějakého kolemjdoucího, kterých si pes ani nevšímal, přivolaná policie a záchranka jej našla jen tak ležet na trávě jakoby se nic nestalo. (Takže co se asi psovi dělo můžeme snadno hádat) Byla to chyba psa, nebo pána, který nechal drogy v jeho dosahu?

Se psy máme velmi dlouhou koevoluci a je dost možné že bez nich bychom se nikdy nedostali na naši úroveň struktura skupin primátů je totiž mnohem nestabilnější než struktura smeček psovitých šelem, tedy za vznikem moderní společnosti bude asi velmi dlouhé soužití, oboustranně výhodné, s vlky a později psi. Na toto téma vyšel zajímavý článek v časopise vesmír:
http://casopis.vesmir.cz/clanek/o-vlkovi-postdivocine-a-evoluci

V moderní společnosti jsme zapomenuli hodně věcí a zavedlo nás to mnohem hlouběji do Platónské jeskyně než jsme byli a mysleli jsme si přitom že z ní vycházíme, ale spíš jsme jenom ten oheň nahradili obloukovou, to bylo celé. V Evropě došlo ke dvěma věcem, vznikl racionalismus a dokončilo se naše vydělení z přírody.

I přes proticírkevní ladění osvícenců stále podvědomě kopírovali křesťanskou morálku (a děláme to tak dodnes všichni a ne že ne, rozdíl je v míře) to vedlo k zavedení mnoha bludů a rozvázání našich vazeb s původní napůl zvířecí podstatou lidstva, také nastává konec kolonizace Evropy. Upíráme se ven a mizí divočina, dochází skoro k totálnímu odlesnění Království českého, Markrabství moravského a dalších zemí koruny. (jak na to byly jiné země Evropy nevím přesně) Člověk je viděn jako jediná oduševnělá bytost, zbytek tvorů je popisován jednoduchými mechanickými analogiemi, přirovnávání k tehdy dobře známým automatům (ang. automaton) jako například japonské loutky karakuri. Toto postupně proniká celou společností, lidé ve snaze být vědečtí zahazují staré vědomosti, společnost se stává stále upjatější, zejména v období romantismu, to se projevuje do našich vztahů se zvířaty.

A přestože se pomalu učíme jak věci fungují, stále to je složitější a komplikovanější než kdyby k tomu přerušení nedošlo. Navíc současná stále více se specializující a stresující společnost vede k většímu odloučení lidí navzájem, rozpadu vazeb a lidé tak své citové potřeby promítají do zvířat, nejčastěji psů, ale mnozí již i do předmětů, zbytek se snaží zaplnit hedonismem. S tím jde ruku v ruce soumrak dějin, soumrak lidstva, demografické bomby a kolaps populace. Toto také zřejmě přispívá k vyšším vazbám na zvířectvo než na lidi. Navíc vzhledem k povaze mnoha lidí toto mnozí vidí bezpečnější než kontakt s jinými lidmi.

Toto bude asi jen část celého gigantického problému života v moderní společnosti, který je v mnoha ohledech asi horší a nebezpečnější než život něž v minulosti. Některé studie naznačují že život v minulosti, i za největší roboty, byl v některých ohledech lepší než dnes. Co ale lze jistě říct je to že den daňové svobody je až nebezpečně blízko počtu dní které bylo třeba odpracovat za netužší roboty. A do toho teď všechny problémy moderní společnosti.

Tož tak.

Odpovědět


Re:

Am Ad,2017-11-03 22:12:11

asi by se vám moc líbila knížka Erazim Kohák: Oheň a hvězdy

Odpovědět

No já nevím,

Bohuslav Rameš,2017-11-03 16:43:31

že by se třeba onen rotvajler nemohl sám ochránit a byl zranitelný, nota bene dítětem, to si může myslet jen blbec. Musí v tom být ještě něco jiného. Já si zrovna dneska v metru hrál s úplně cizím štěnětem hrubosrstého jezevčíka, bylo tak roztomilé... A to mě pokousali už tři psi a brodění psími exkrementy před domem vyloženě nesnáším. To bude nějaká genetická manipulace - co třeba nějaký parazit, který může žít jen v psovitých šelmách a zároveň nás lidi mutuje ve vztahu ke psům na šišlající idioty? Nebo že by to ty chlupaté potvory nějak řídily samy?

Odpovědět


Re: No já nevím,

Pavol Hudák,2017-11-04 22:05:23

ja napr k bojovym plemenam nemam velku empatiu. rovnako ani k ich majitelom :D

Odpovědět

pes

Jaroslav Pešek,2017-11-03 07:40:33

U mě je to naopak. Vždycky když vidím film nebo reklamu se psem, tak to ve mě vzbudí odpor. Přijde mi to velice nechutné. Taky se vsadím, že za spoustu civilizačních chorob může prach ze psích výkalů, který lidi na ulici dýchají. Psí výkaly jsou velice agresivní a nedivil bych se, kdyby jejich vdechnutí nadělalo v plicích paseku. Vždycky si říkám, proč máme záchody, když si stejně necháme ve městech srát na chodníky a na trávníky. Proč se snažíme o hygienickou společnost, když tu hygienu pak vyhodíme oknem a necháme psy a kočky srát a chcát na veřejných prostranstvích. V poslední době přibyli holubi. Vždycky když vidím děti hrát si na pískovišti, tak je mi jasné, že se prohrabují kočičíma hovnama, když dělají bábovičky.
Podle mě je nelidské vlastnit psa nebo jiné zvíře, jako by to byl předmět nebo módní doplněk. Kupovat si psa jako společníka mi přijde stejně špatné. Je to jako byste si kupovali otroka.

Odpovědět


Re: pes

Dušan Šandu,2017-11-03 09:35:06

Rozumím vám. A jsem také znechucen chováním NĚKTERÝCH pejskařů, zejména pejskařů !
Nesouhlasím s vámi ohledně zvířat. Co se týče intelektu, jsme to my lidé, kdo odpovídá za zvířata na této planetě. Už dávno zvířata ztratila možnost ovlivňovat svůj život. Člověk je pán tvorstva na této zemi ať se vám to líbí nebo ne a proto pokud pes koná potřebu na chodník, je za to zodpovědný člověk. Pes a kočka si již dávno zvolili za svého přítele člověka, nebylo tomu naopak jak by se mohlo zdát a otroky jsme my, proto nesouhlasím s výrokem o kupování si otroka.

Odpovědět


Re: pes

Libor Zak,2017-11-03 11:00:39

Předpokládám, že jste vegan, nemáte jediný kožený výrobek, nepoužíváte krémy, nenosíte vlněné svetry. Po ulicích chodíte s rouškou z rostlinných materiálů. Pokud ne, tak jste jen povrchní trouba, který profituje z civilizace, která bohužel a mě se to taky nelíbí, vyrostla na utlačování, využívání a vlastnění zvířat. Vaše teorie o negativním vlivu zvířectva na lidské zdraví jsou sice zajímavé, bohužel naprosto zcestné. Veškeré lékařské studie ukazují, že dítě které vyrůstá ve společnosti psa je mnohem zdravější a odolnější vůči nemocem, než dítě ze sterilního prostředí.
Takže naprosto s vámi souhlasím co se týče bezohlednosti a nezodpovědnosti majitelů. Každý majitel by měl své zvíře znát, vědět co od něj může čekat a za případné činy zvířete nést zodpovědnost. Ve všem ostatním jste jen obyčejný člověk, který nesnáší zvířata a svou pravdu považuje za svatou. S těmi holuby jste mě fakt dostal, to jste musel být slepý, že máte pocit, že se objevili až poslední dobou, ti už naši civilizaci provázejí taky docela dlouho.
Velmi by mě také zajímalo vaše "lidské" řešení vlastnění psů. To byste je vypustil na svobodu, nebo všechny vykastroval a nechal psí rasu vymřít, dal jim občanství, nebo byste zvolil nějaké radikálnější "lidské" řešení? Psi jsou s lidmi přes 40 tisíc let. Mnohem déle, než jsme "domestifikovali" jiné tvory. A většinu z té doby byli bráni jako rovnocenní partneři člověka při lovu a hlídání stád. Pak přišla civilizace a psi byli opravdu v mnoha případech zotročeni. Dnes je doba jiná a úloha psů taky. Ale ignorovat takto dlouhou symbiózu, to je ignoranství.

Odpovědět


Re: pes

Sepp Winkler,2017-11-03 13:23:28

Tak s takýmto názorom sa našťastie stretám prvý krát. Vy asi nebudete veľmi obľúbený spoločník :) Navyše podľa vety "Vždycky když vidím film nebo reklamu se psem, tak to ve mě vzbudí odpor. Přijde mi to velice nechutné." by som tipoval, že ide o dôvod, pre ktorý by ste mal vyhľadať odbornú pomoc. Zvieratá sú spoločníkmi človeka tisíce rokov a toto spoločenstvo je prirodzené. Neprirodzené sú skôr vaše názory o živote v sterilnom prostredí.

Odpovědět


Re: pes

Milan Závodný,2017-11-04 06:15:19

Stotožňujem sa! Tie psie výkaly lietajúce luftom... presne o tom mám jednu poviedku, mám ich vlastne viac, napr. aj o tom, že si môžete kúpiť psieho robota, ktorý serie voňavé hovná. Alebo o tom, že to veru nie je náhoda, keď psy koordinovane zlikvidujú ľudí a ujmú sa vlády nad svetom a chechtajú sa: Ale sme s tými idiotmi vybabrali!
Keďže zdravý rozum načisto vymizol, treba sa brániť, a myslím, že jediné, čo sa dá robiť, je založiť proti-psiu iniciatívu. (Jedna pani zo sídliska mi div neplakala na pleci, že nemôžu ako rodina spávať, lebo oproti je luxusná štvrť, kde chovajú nie len tak hocijaké obludy. Jej syn sa dostal až pred súd, lebo nevydržal s nervami a niekomu ju uvalil. Vtedy som si povedal: Zjednoťme sa. Možno nás nie je až tak málo normálnych.)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz