Pokud jde o kvantovou teleportaci a kvantovou komunikaci, tak svět poslední dobou sotva stíhá sledovat průlomové úspěchy Číny. Mají na kontě jeden v dobrém smysl revoluční počin za druhým. Nezbývá než doufat, že jejich kvantové technologie jsou určené i pro civilní účely. Nedávno se čínským odborníkům povedlo přenést kvantově provázané částice skrz vodu, což by časem mohlo vést ke kvantové komunikaci s ponorkami. Dalším úspěchem čínských kvantových inženýrů bylo použití kvantového satelitu ke komunikaci na velkou vzdálenost.
Čínský kvantový satelit, kterému přezdívají Mocius (anglicky Micius), podle dávného konfuciánského filosofa, sehrál klíčovou roli i v nejnovějším pozoruhodném počinu na poli kvantové komunikace. Čína v těchto dnech uspořádala historicky první oficiální kvantovou videokonferenci, která se odehrála na značnou geografickou vzdálenost, mezi Pekingem a Vídní. To je téměř 7 500 kilometrů.
Tato videokonference nám otevírá svět komunikace nového typu, která je z dnešního pohledu ultrazabezpečená a prakticky nehacknutelná. Byl to vlastně test praktického použití takové technologie. Ve videokonferenci, která se odehrála 29. září (2017), spolu hovořili prezident Chunli Bai z čínské akademie věd v Pekingu a Anton Zeilinger, což je zase předseda Rakouské akademie věd ve Vídni. Podle dostupných informací Čína plánuje podobné kvantové videokonference i se Singapurem, Itálií, Německem a Ruskem.
Tradiční šifrování je dnes založeno na klíčích, které využívají výpočetní obtížnost jistých matematických funkcí. Kvantová komunikace oproti tomu využívá klíče, které jsou založeny na kvantové mechanice v souvislosti s entanglovanými fotony. Kvantové šifrování přitom neslouží přímo k přenosu tajné informace, ale k pořízení a zároveň distribuci náhodného klíče (QKD, Quantum key distribution), s nímž pak účastníci komunikace pokračují v šifrování.
Až donedávna byla kvantová komunikace tohoto typu z technických důvodů omezena na vzdálenosti pár set kilometrů. Jako zajímavým řešením tohoto problému se ukazuje právě využití kvantového satelitu. Takový satelit, jako je již zmíněný čínský satelit Mocius, může efektivně propojit vzdálená místa na zemském povrchu. Při komunikaci přes satelit procházejí entanglované fotony prakticky prázdným prostorem a mají to tím pádem snazší.
Kvantový satelit Mocius obíhá Zemi ve výšce cca 500 kilometrů. Má na palubě tři klíčové přístroje: vysílač kvantových klíčů pro QKD, zdroj entanglovaných fotonů a zařízení k příjmu a analýze kvantové teleportace. Satelitní kvantová síť byla na obou stranách napojená na pozemní kvantové sítě pomocí optických vláken. Podobně by mohly fungovat aplikace této technologie v komunikaci vlád, bank, bezpečnostních složek a dalších aktérů, kteří by uvítali extrémně zabezpečenou komunikaci.
Literatura
Chinese Academy of Science 29. 8. 2017.
Experimentálně pozorovaná interference dvou fotonů ze zcela nezávislých zdrojů
Autor: Kamil Brádler (26.06.2006)
Kvantová teleportace na rekordní vzdálenosti
Autor: Vladimír Wagner (20.06.2012)
Nový rekord ve kvantové teleportaci optickým vláknem
Autor: Stanislav Mihulka (24.09.2015)
Lokální realismus zemřel. Ať žijí kvantové nelokální korelace!
Autor: Pavel Brož (01.11.2015)
Úsvit kvantové komunikace díky Číně
Autor: Dušan Majer (18.08.2016)
V optických kabelech města Calgary pokořili rekord ve kvantové teleportaci
Autor: Stanislav Mihulka (25.09.2016)
Diskuze:
Teleportace ? pouze dvojčata !
Jaroslav Langr,2017-10-08 00:03:35
Moje zjednodušená představa o "teleportaci" fotonů je tato.
Jsou tu příjemci fotonů A a B a zdroj "propletených" fotonů X (entanglované fotony), který je přesně v polovině vzdálenosti mezi příjemci. Zárověň jsou příjemci vzájemně propojeny veřejným datovým spojem (internetem). Příjemce A i příjemce B vlasní měřící zažízení s téměř absulutně přesnými hodinami. Před vlastním měřením se příjemci domluví veřejným datovým spojem na seřízení hodin a okamžicích kdy budou měřit.
Zdroj fotonů X generuje kontinuelně náhodně orientované dvojice "proletených" fotonů (dvojčata), které mají např. stav 1 první foton a stav 0 druhý foton a obráceně. Nějakým technickým zařízením jej rozdělíme na dva paprsky tak, aby v každém paprsku byl pouze jeden foton z generované dvojice a ze zdroje X nasměruje jeden paprsek na příjemce A a druhý paprsek na příjemce B.
Když příjemce A měří v domluveném čase dostává na výstupu měření vždy 1 nebo 0 nebo chybu (neurčitý stav). Pokud příjemce B měří v domluveném čase dostává na výstupu měření vždy 0 nebo 1 (obráceně než příjemce A) nebo chybu (neurčitý stav, stejně jako příjemce A).
To proto, že každý foton z vygenerované "propletené" dvojice fotonů ve zdroji X si zachovává po celou cestu k příjemci svůj počáteční stav (to jest 0 nebo 1).
Tuto představu lze trochu zkomplikovat, máme-li k dispozici "pamět na světlo", kde bychom mohli uložit část měřeného paprsku. Potom nemusí být vzdálenosti mezi X a příjemci stejné a nemusí se domlouvat předem, ale až následně si předat údaje, který okamžik měření je ten správný. A poté vyndat ze "světelné paměti" uchovanou část paprsku a provést měření.
Takto získáváme náhodnou hodnotu, kterou má příjemce A (stav 0 nebo 1), zárověň totožnou s hodnotou příjemce B, ale s opačným stavem (stav 1 nebo 0). Tímto způsobem jsme schopni získat libovolně dlouhý jedinečný klíč pro šifrování. Následně pak můžeme zašifrované zprávy posílat veřejným datovým spojem mezi příjemcem A a příjemcem B.
Vesmir vs realita
Michal Kytka,2017-10-05 07:18:41
Ak to spravne chapem tak podla poslednych poznatkov vesmir ktory pozname funguje asi takto: Na zaciatku ked bol velky tresk vznikli v podstate len vlny kedze neexistovali vnimajuce bytosti ktore by sposobili kolabs jednotlivych vln sledovanim a tym padom vznik castic. Tym padom nemohol existovat ani cas nakolko ten je tiez len vysledok merania (pozorovania). Hmotny vesmir ako ho pozname mohol vzniknut len tak ze sa zrodilo vedomie ktore pozorovanim sposobilo kolabs vln a tym vznikli castice. Zjednodusene by som to prirovnal tak ze cely vesmir je len film ulozeny v PC a pozorovanie je vlastne spustenie obrazovky a prehravania filmu cize data sa zmenia na obraz. Otazka ale znie ci komplexne celky dokazu vznikat este ako vlny tym ze sa medzi sebou skladaju a ich pozorovanim sa zmenia na urcity druh castice? alebo tym ze vlna bola zmenena na casticu interaguje s inou casticou aby vznikla castica noveho druhu? Ak plati prve tak potom existuje len jedna jedina pravlna a tym padom jedinecna castica z ktorej vzniklo vsetko.
Re: Vesmir vs realita
Stanislav Kneifl,2017-10-05 10:21:25
Obávám se, že jste se nechal od fyziky unést příliš daleko její filozofickou interpretací. Nic z toho, co píšete, kvantová fyzika neřeší. Navíc vlnové funkci podle mě přikládáte význam, který nemá - vlnová funkce pouze popisuje pravděpodobnost toho, že určité měření dopadne nějakým způsobem. Tedy naše znalosti o nějakém jevu. Částice samotná se bez nějakého kolapsu docela dobře obejde, je jí jedno, jestli existuje trochu tuhle a trochu támhle. To jen člověk potřebuje vědět všechno přesně...
Preco nie takto?
Jan Rehak,2017-10-05 00:56:20
Rozumie niekto previazaniu?
Ja by som prenos informacie kvantovo previazanych fotonov robil takto, najdite chybu:
1. Zvol si polarizaciu pre bit "1", zvol napriklad polarizaciu "v" na hodnotu 1 (druha alternativa je -1).
2. Kalibruj zariadenie. Ked sa opytas na spin prijateho fotonu pri polarizacii "v". Pri spravnom nastaveni by som mal dostavat same jednicky.
3. Tajomstvo polarizacie je, ze sa mozem opytat aj na polarizaciu "h" a pri povodnej polarizacii otocenej o 90 stupnov budem dostavat statisticky nahodne vysledky.
4. Ciel dorucovania bude vzdy pouzivat polarizaciu "v".
4.0 Pri prenose bitu "0" meraj na vysielaci zariadeni polarizaciu "h". Druhe zariadenie zmeria nahodne hodnoty, lebo castice su previazane a vyuzije sa bod (3).
4.1 Pri prenose bitu "1" meraj na vysielaci polarizaciu "v". Druhe zariadenie zmeria same jednicky, lebo castice su previazane a pouzije sa bod (2).
5. Kazdy bit prenasaj "n" krat. Pridana chybovost prenosu nuly bude 2^{-n} - chyba nastane, ked sa v kazdom z n pokusov odmeria hodnota 1.
A co tohle...
Jan Pokorný1,2017-10-04 15:01:05
Pokud tomu dobře rozumím, oba z páru entaglovaných fotonů zůstávají v superpozici a chovají se tedy jako vlna, dokud jeden z nich někdo nezměří. V ten moment dojde ke kolapsu vlnové funkce a oba fotony získají chování částice. Chování se dá ověřit pomocí dvouštěrbinového experimentu (googlete pro krásné youtube video) - při průchodu vlny vzniknou interferenční pruhy, při průchodu částice ne.
Takže: Přesně do poloviny dráhy mezi Odesílatele a Příjemce postavím Generátor entaglovaných párů, který bude chrlit nepřetržitý proud entaglovaných fotonů jak k Odesílateli, tak k Příjemci. Vždy jeden z páru k Odesílateli a druhý k Příjemci. Příjemce do cesty proudu postaví sadu šterbin, pomocí kterých pozná, zda k němu přichází vlny nebo částice.
Odesílatel odesílá v podstatě morseovku a to tak, že pro odeslání 1 začne měřit přilétající fotony, čímž způsobí jejich kolaps, pro odeslání 0 měřit přestane. Na druhé straně okamžitě přestanou/začnou vznikat interferenční pruhy. Nezáleží na tom, jak dlouho fotony letěly, než se dostaly k Odesílateli a Příjemci, kolaps se projeví okamžitě.
Re: A co tohle...
Stanislav Kneifl,2017-10-04 17:01:11
To asi nepůjde. Při štěrbinovém experimentu k interferenci nedochází jen v případě, že sledujeme, kterou ze štěrbin částice prošla (a je jedno, jestli to začneme sledovat až potom, co částice vyletěla). To ale "odesilatel" nemůže ovlivnit, musel by měření provádět u štěrbin příjemce.
Není to tak, že když foton projde jen jednou štěrbinou, chová se jako částice a když dvěma, chová se jako vlna. Chová se stále jako vlna, jen se mění jeho vlnová funkce (to, co o něm víme).
Prostě zatím se dají ERP páry použít jen pro distribuci klíčů, nikoli pro přenášení informace a už vůbec ne nadsvětelnou rychlostí.
Kvantové pokroky.
Vlastislav Výprachtický,2017-10-02 14:12:09
Informatika v novém provedení se odrazí na strategické akceleraci u všech armádních výzkumných složek. Kvantová komunikace pokud se podaří pod hladinou, bude o to více zajímavější pro vojenské využití.
smutne
Michal Kytka,2017-10-02 10:32:01
Smutne je ze s ozajstnou kvantovou komunikaciou to nema nic spolocne pretoze rychlost sirenia informacie je stale max rychlost svetla. Keby naozaj dokazali komunikovat pomocou kvantovo previazanych castic tak mozeme komunikovat napriklad zo sondami v hlbokom vesmire bez casoveho posunu kvoli rychlosti sirenia signalu.
Re: smutne
David Oplatek,2017-10-02 13:04:22
Informaci nelze přenést rychleji než rychlostí světla, ani kdybyste se rozkrájel - žádná "opravdová komunikace" pomocí kvantově provázaný částic bez časového posunu není možná (ani "kdyby") už z principu toho, jak to celé funguje.
Re: Re: smutne
Michal Kytka,2017-10-02 14:08:29
to ze este nevieme ako kvantovo previazane castice vyuzit na prenos informacie neznamena ze to nejde. Pokial sa zmena stavu jednej castice okamzite prejavy aj u castice druhej hoci na opacnej strane vesmiru tak je len otazkou casu kedy uvedeny jav vyuzijeme aj na komunikaciu.
https://sk.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A9_previazanie
Re: Re: Re: smutne
Jirka Niklík,2017-10-02 19:39:14
Teď ještě jestli jste to provázání správně pochopil. Mám takové podezření, že to je jen teoretický konstrukt s paradoxním výsledkem, a že nevíme jak to využít právě proto, že to nefunguje tak jak si to kdekdo představuje, že změna někde se projeví okamžitou změnou někde úplně jinde...
Re: Re: Re: smutne
Libor Zak,2017-10-02 19:50:30
To by to muselo fungovat na zcela jiném principu než je ten, který se používá. Toto je jako když byste chtěl psát strojový kód, tedy jedničku, nebo nulu. Při úderu na klávesu 1 by si počítač hodil mincí a zapsala by se jednička, nebo nula se stejnou pravděpodobností, to stejné při úderu na klávesu 0. Zase 50/50 jednička nebo nula. Jedinou jistotu, kterou byste měl by byla ta, že na druhém konci vesmíru se zapsal stejný řádek, jen s přesně opačnými hodnotami. Abyste to byl schopen přečíst, potřeboval byste původní text, jinak by to byla jen náhodná řada jedniček a nul, tedy spinů a opačných spinů. Píšu to hodně zjednodušeně, protože do pekla sám pořádně netuším, jak to vlastně funguje, jak dosahují provázaného stavu, jak dokážou přečíst na druhé straně ten správný foton a tak. Možná je to celé červí díra, jak někteří tvrdí. Prostě že to na jedné straně nasává prostor(spin v jednom směru) a na druhé plive (spin v druhém směru), pak by tím třeba jednou šla poslat nějaká informace, ale netuším jak, při sebemenší interakci se to strašení na dálku rozpadne. Zatím fakt nevíme co s tím jiného, jsme rádi, že dokážeme změřit jaký to má spin.
Re: Re: Re: Re: smutne
Milan Krnic,2017-10-02 20:11:04
Ono to nebude o jedné částici, jak mnohdy uvádí, ale o hromadě částic a statistice. O to zajímavější je, že to vychází statisticky. Nemám důvod tolika vědcům nevěřit, tedy zbývá ta druhá možnost, a nad tou, pokud vím, žasne kdekdo, a nikdo jí nerozumí.
Re: Re: Re: Re: smutne
Peter Hrdlicka,2017-10-02 21:06:25
Nie som odborník na kvantové javy. Som len obyčajný programátor. No pokiaľ kvantové previazanie funguje tak, že ak sa zmení stav častice v bode A, a zároveň sa zmení stav previazanej častice v bode B ( i keď z náhodným výsledkom). Tak je predsa možné ťažiť z toho, že vôbec došlo k tej zmene v bode B. A síce tak, že v bode A sa sekvenčne v určitých intervaloch zmení stav častíc a v bode B na druhej strane galaxie sa budú sledovať časové rozostupy zmeny častíc. Teda nepotrebujeme riešiť zmenu hodnoty stavu častíc v bode B, ale len časové rozostupy medzi zmenami. Takto by sa dala riešiť potom aj komunikácia. Niečo ako morzeovka. Krátky časový rozostup - krátky tón. Dlhý časový rozostup - dlhý tón. Najdlhší časový rozostup - medzera medzi znakmi. Pomocou softvéru by sa dal samozrejme spraviť aj sofistikovanejší komunikačný protokol.
Re: Re: Re: Re: Re: smutne
Jan Novák9,2017-10-03 01:58:17
Bohužel to funguje pouze jednou u páru provázaných částic. Po prvním měření už částice provázané nejsou a musíte poslat další pár pochopitelně rychlostí světla pokud to jsou fotony = kolaps vlnové funkce. Časové rozestupy nejde měřit, není jak zjistit kdy vlnová funkce zkolabovala, každý pokus o zjištění způsobí její okamžitý kolaps z kterékoliv strany.
Tohle funguje nejspíš tak že klíče se neposílají, ale vytvářejí za chodu. Jedna strana zjistí (předem dohodnutou) hodnotu 1 a ví že druhá strana má hodnotu 0. Pošlete 1024 (nebo víc) takových provázaných částic a máte klíč. Klíč byl vytvořen během přenosu, nebyl předem vytvořen a potom poslán. Metoda by pak měla všechny slabiny šifrovacího algoritmu použitého pro přenos konference.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: smutne
Jaroslav Pešek,2017-10-03 13:03:03
Tak není potřeba ji měřit. Stačí měřit změny v okolí. Pořád nebudeme znát stav částice, ale budeme znát stav okolí.
Re: Re: Re: Re: Re: smutne
Jakub Beneš,2017-10-03 19:56:06
ono to prave tak nefunguje. zadny "stav" se nemeni. vy mate castici v neurcitem stavu. ti na druhem konci maji taky castici v neurcitem stavu. kdyz vy tu svou zmerite, zjistite ze je ve stavu A. kdyz ti druzi pak zmeri tu svoji castici, zjisti ze je ve stavu B. to je vse. a na zaklade toho se zadna komunikace delat neda.
Re: Re: Re: Re: Re: smutne
Jakub Beneš,2017-10-03 19:57:54
nejde totiz nijak zjistit, jestli uz ti druzi tu svoji castici zmerili, nebo ne. tedy jestli vi, ze ta jejich ma opacny stav nez ta vase.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: smutne
Milan Krnic,2017-10-07 16:34:11
Neměřili částici, viz má poznámka výše.
Re: Re: smutne
Peter Švoňavský,2017-10-03 08:59:56
A nemohla by okamžitá komunikácia na diaľku fungovať tak, že na začiatku sa vytvorí sada previazaných stavov medzi dvojicami častíc A1,A2,...,An a B1,B2,...,Bn s určenými pozíciami v nejakom zariadení a jedna polovica sady (A1,A2,...An) sa ponechá na mieste a druhá (B1,B2,...,Bn) sa zoberie preč, bez narušenia previazanosti?
Potom úmyselné zabezpečenie kolapsu vlnovej funkcie častice Ai v pozícii i, bude okamžite prenesené na časticu Bi (alebo aj naopak) a práve pozícia i bude tou informáciou, ktorá bude okamžite prenesená bez toho, že by záležalo do akého stavu vlnová funkcia častice skolabovala.
Otázne je, či sa uvedené zariadenie dá takto skonštruovať, aby sme mohli určiť pozície dvojíc previazaných častíc a či sa pri oddeľovaní polovíc sád previazaných častíc ich previazanosť neporuší.
Alebo je tam ešte viac otázok?
Množstvo informácie, ktoré možno takýmto zariadením preniesť resp. dostatočná ochrana pred náhodnými kolapsami by sa potom dala riešiť zvyšovaním počtu n previazaných dvojíc.
Re: Re: Re: smutne
Z Z,2017-10-03 12:25:06
Nijakú informáciu takými "vylepšeniami" podľa súčasného poznania neprenesiete. "Druhá strana" totiž nezistí, či častica "skolabovala" - ak ju zmeria, tak ju tým zároveň "skolabuje" - ak by náhodou "skolabovaná" nebola.
Re: Re: Re: smutne
Jakub Beneš,2017-10-03 20:04:38
presne. v soucasosti nejde zjistit, jestli castice zkolabovala do stavu nebo ne. kazde zjistovani ji zkolabuje i kdyby nebyla. pokud v budoucnu bude mozne zjistit jestli castoce zkolabovala a v pripade ze ne, nechat ji nezkolabovanou, tak tim skutecne nadsvetelna komunikace na dalku pujde udelat, treba tak jak navrhujete. do te doby ale ne.
Re: Re: Re: Re: smutne
Michal Lichvár,2017-10-06 14:58:23
Cize to znamena, ze ked raz skolabuje, tak uz neda pouzit na "prenos informacie"?
Viete, lebo my sice nevieme, ci bol vykonany zapis a teda ci mame citat, ale ved mozme citat neustale v nejakom casovom intervale. Proste ping. A bud ziskame nejaku spravu, alebo nie.
To by sa vazne nedalo pomocou nejakeho protokolu realizovat?
Re: Re: Re: smutne
Pavel K2,2017-10-03 20:45:28
Celá kvantová provázanost se dá velmi jednoduše přiblížit takto: Máte bankovku, tu roztrhnete (aniž byste se na ni podíval), dáte každou polovinu do jedné krabičky. Teď každou krabičku odnesete na druhý konec světa. V okamžiku, kdy na jednom konci světa otevřete jednu krabičku, najednou víte, jaká půlka bankovky je v krabičce na druhém konci světa.
A teď kontrolní otázka - přenesl jste tím mezi těmi koncovými body byť jediný bit? Mohu vás ujistit, že ne.
Re: Re: Re: Re: smutne
Stanislav Kneifl,2017-10-03 23:07:29
To je celkem dobrá analogie, až na to, že kvantová bankovka se "roztrhne" až v okamžiku, kdy se podíváte na jednu její polovinu. A to je právě to, co lidi mate.
Další věc, kterou spousta lidí nechápe, je fakt, že vlnová funkce není nějaká vestavěná vlastnost částice, existující sama o sobě. Je to čistě jen popis toho, co o té částici víme.
Celou diskusi bych shrnul citátem Richarda Feynmana: „myslím, že mohu klidně prohlásit, že kvantové teorii nerozumí nikdo.“
pro přesnost...
Petr Petr,2017-10-02 07:55:57
Jen takový "detail"...
https://phys.org/news/2017-09-team-world-space-ground-quantum-network.html
přenosem až 20 kb/s byly vyměněny pouze klíče na kterých probíhala klasicky šifrovaná telekonference...
Takže zadní vrátka atp. to vůbec neřeší. Je to jen demonstrace na oblbnutí a na nic.
Re: pro přesnost...
Martin X,2017-10-02 08:33:05
Ano, ta videokonferencia je len na efekt ale 20 kb/s viac nez bohato staci na textovu komunikaciu, ktora je plne kvantovo sifrovana. Nocna mora vsetkych trojpismenkovych spionaznych agentur.
Re: Re: pro přesnost...
Antonín Lejsek,2017-10-02 20:09:13
20kb/s bez problémů stačí na telefonní hovor
Re: Re: Re: pro přesnost...
Milan Krnic,2017-10-02 20:14:57
Který neprovedli, resp. nepublikovali, ač by byl lepší variantou, zřejmě proto, že to je zastaralá forma komunikace :)
Re: Re: Re: pro přesnost...
Alexandr Kostka,2017-10-03 05:16:09
Těžko chtít po prvním reálně fungujícím zařízení bleskové rychlosti. Už jen to, že potřebný přístroj dokázali nacpat do satelitu a že má celých 20 kb/s je skoro zázrak. Každopádně technologie sama o sobě je úžasná a rozhodně jí nehrozí nezájem. (a nejen ze strany armády, toto je zajímavé i pro strašnou spoustu civilních využití) O přenosové rychlosti bych se nebál, s "novým modelem" půjdou nahoru.
Re: Re: Re: pro přesnost...
Martin X,2017-10-03 09:17:19
Presne tak, dokonca aj 3 hovory zaroven, Half Rate GSM codec potrebuje len 5,6 kbit/s.
Re: pro přesnost...
Jiří Kocurek,2017-10-02 13:38:07
Demonstrace na oblbnutí? Tím můžete nazvat i první telefonní spojení na světe. Lidi zblbli a místo papírové pošty začali používat telefon.
Re: Re: pro přesnost...
Petr Petr,2017-10-02 15:47:25
Oblbnutí to je, protože i zdejší článek tvrdí, že jde o "první oficiální kvantovou videokonferenci". Videokonference kvantově přenášena nebyla. Tudíž slabost klasického algoritmu (a zařízení) vůbec nezaručuje nějakou bezpečnost navíc (při prolamování je rozhodující nejslabší místo a to, že se něco mimo to nejslabší místo udělá lépe, nic neznamená).
Re: Re: Re: pro přesnost...
Jan Balaban,2017-10-02 17:43:37
Až niekto prelomí kvantové šifrovanie, tak to bude na Nobelovu cenu.
Re: Re: Re: Re: pro přesnost...
Martin X,2017-10-03 09:20:08
Tu nejde o kvantove sifrovanie, ale o slabe miesto klasickeho sifrovacieho algoritmu a jeho konkretnej implementacie. Pretoze kvantove sifrovanie sa pouzivalo len na vymenu klucov, ale video bolo s tymi klucmi sifrovane klasicky.
Re: Re: Re: pro přesnost...
Milan Krnic,2017-10-02 19:49:01
Já si počkám, až bude k dispozici nějaký, alespoň anglicky psaný pejpr, zatím jsem ho nenašel. Nějak tomu celkově nevěřím.
Re: pro přesnost...
Jan Turoň,2017-10-03 09:26:03
Ani těch 20kb/s ani 7500 km není pravda, viz http://english.cas.cn/newsroom/news/201709/t20170928_183577.shtml
cca 20kb/s je nejvyšší naměřená okamžitá hodnota při maximálním přiblížení satelitu. Pokud se satelit vzdálí na 800km, klesá na nějakých 5kb/s. Po odeslání satelit prostě udělal přelet nad Vídeň, a pak opět přenesl data na vzdálenost kolem 600km. Ale i tak je to úspěch: prostě máme kvantovou síť na úrovni první generace mobilní sítě s dosahem 600km, za 20 let třeba bude kvantová LTE.
Každopádně se privátní klíč uchovává v paměti počítače, což bezpečnost negarantuje.
Brute-force method
Jan Novák9,2017-10-02 01:05:55
Rainbow tables a další zkratky to asi vyřadí, ale stará dobrá brutální síla by měla dešifrovat pořád stejně.
Re: Brute-force method
Jan Turoň,2017-10-03 09:13:26
Není tomu tak: časová náročnost prolamování asymetrické šifry roste exponenciálně v závislosti na délce klíče. Nárůst výkonu počítačů probíhá sice také exponenciálně, ale v závislosti na čase. Délku klíče si volíme s ohledem na výkon současných počítačů. Pochopitelně se občas najdou výpočetní prostředky řádově větší, než má běžný útočník k dispozici. Chceme-li mít jistotu utajení, sneseme větší výpočetní náročnost použití větší a nestandardní délky klíče. Prolomení zabezpečení se děje přes slabá místa, kde někdo něco podcenil nebo opomněl. Rainbow tabulky jsou vhodné leda tak na md5ku nějakého amatéra.
Re: Re: Brute-force method
Pavel Hudecek,2017-10-03 15:59:22
Ještě bych doplnil, že kdysi byla soutěž, kdo prolomí 64b RSA. Vítěz to měl asi za 2 týdny. Pak udělali druhé kolo se 128b a 10x větší výhrou, ale už je to dost let a vítěz stále nikde... (nevylučuji s absolutní jistotou, že info o dosažení druhé výhry mi uniklo)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
