Co jsou zač rychlé rádiové záblesky? Kredit: Bill Saxton, NRAO, AUI, NSF, Hubble Legavy Archive, ESA, NASA.

Rychlé rádiové záblesky FRB jsou teď tak populární, že je obtížné se jim vyhnout. Stále sice nevíme, co jsou vlastně zač, ale zajímavé hypotézy a teorie se kolem nich množí geometrickou řadou. A významnou roli v tom hraje americký astrofyzik a kosmolog Avi Loeb z centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. S kolegyní Anastasií Fialkov má na svědomí i nejnovější výzkum o rychlých rádiových záblescích, který rozvířil světová média.

Avi Loeb. Kredit: CfA.

Loeb s Fialkovou se rozhodli odpovědět na jednoduchou otázku: Jak časté vlastně jsou rychlé rádiové záblesky? Až doteď jsme zaznamenali tak asi dva tři tucty těchto pozoruhodných jevů. Jsou to vlastně rádiové výkřiky, velmi silné a velmi krátké, které najednou přiletí z některé části oblohy. Odborníci je už dlouho podezřívají, že se jich na obloze objevuje mnohem víc, než by se podle úspěšných pozorování zdálo.

Podle Loeba a Fialkové je rychlých rádiových záblesků dokonce tolik, že to odpovídá jednomu záblesku za sekundu. Pokud se badatelé z Harvardu nepletou, tak je celé nebe doslova pokryto těmito záblesky. Skoro jako kdyby se na obloze v rádiové oblasti spektra točila diskokoule.

Anastasia Fialkov. Kredit: CfA.

Nový odhad počtu rádiových záblesků vychází z aktivity jediného alespoň trochu známého zdroje záblesků FRB 121102. Tento zdroj na nás blýská opakovaně a zároveň nepravidelně. Podle všeho se nachází v trpasličí galaxii vzdálené 3 miliardy světelných let, což k řešení záhady rychlých rádiových záblesků moc nepomáhá.

Část budoucí soustavy Square Kilometer Array. Kredit: SKA Project Development Office & Swinburne Astronomy Productions

Jednou z uvažovaných hypotéz je, že FRB 121102 je ve skutečnosti mladá a divoká neutronová hvězda s výjimečně silným magnetickým polem. Problém je v tom, že nikdo neví, je-li FRB 121102 typickým zdrojem rychlých rádiových záblesků nebo nikoliv. Pokud je to typický zdroj záblesků, tak bych záblesků měla být plná celá obloha. Jak již bylo řečeno, možná i jeden FRB záblesk za sekundu. Anebo vůbec nejde o neutronové hvězdy a rychlé rádiové záblesky vznikají při dramatických jednorázových událostech, jako jsou třeba srážky extrémních objektů. V tom případě je zase záhadou, proč k těmto srážkám nepozorujeme exploze ve viditelné oblasti spektra.

Zatím netušíme, jak to s rychlými rádiovými záblesky je. Zbývá nám jediné. Pozorovat jich co nejvíc a vysledovat v jejich výkřicích nějaké souvislosti, které by nás dovedly k jejich původu. A když si s FRB záblesky začneme rozumět, tak bychom je mohli využít k průzkumu vzdáleného a starého vesmíru. Jsou to vlastně velmi intenzivní signály, co k nám letí přes nezměrné hlubiny vesmíru miliardy světelných let.

Průzkum rychlých rádiových signálů by měly zrychlit nové observatoře, jako je například soustava radioteleskopů Square Kilometer Array, která propojuje radioteleskopy v Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Africe. S jejich pomocí bude snadnější detekovat FRB záblesky, takže bychom jich měli zachytit mnohem více než doposud. Možná i více než jeden záblesk za minutu. S takovým počtem pozorování bychom snad už konečně mohli vyřešit záhadu rychlých rádiových záblesků.

Video:  A Profile of Astrophysicist Avi Loeb


Video:  CITA 760: Signals from the Cosmic Dawn


Literatura
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics 21. 9. 2017, Astrophysical Journal Letters online 8. 9. 2017.