Všichni jsou příbuzní se všemi. Kdyby George Bush a Usáma bin Ladin zahrabali ve svých rodokmenech, nakonec by se dobrali společného pradědy a prababičky. Nemuseli by kutat nijak daleko do minulosti. Americkému prezidentovi by stačilo nahlédnout zhruba do roku 1500 před křesťanským prorokem Ježíšem Kristem a šéf Al Kajdy bin Labin by se musel poohlédnou po někom, kdo žil kolem roku 2 200 před Hidžrou.
Naše konstatování, jež by zřejmě oba jmenovaní pod přísahou (jeden na bibli a druhý na vous Prorokův) popřeli, vyplývá z práce amerického statistika Douglase Rohda z Massachusetts Institute of Technology. Profesor Rohde vyšel z předpokladu, který velmi jasně formuloval Jan Werich. Podle něj má každý člověk dvě babičky a dva dědečky, a proto je na světě dvakrát více dědečků a babiček, než kolik tu vůbec žije lidí. Něco pravdy na tom je. Každý má dva rodiče, čtyři prarodiče, osm praprarodičů atd. Nakonec se v tomhle zástupu praprapředků musejí vyskytnout „On“ a „Ona“, od nichž odvozuje svůj původ každý z více než 6 miliard současných obyvatel Země.
Rohde a jeho kolegové modelovali tuto situaci počítačovým modelem, který bere v úvahu opravdu hodně faktorů. Například zohledňuje izolovanost některých částí světa, i když ani tak odlehlé kouty jako je Tasmánie nejsou a nebyly úplně izolované a i tam se občas někdo zatoulal a i odtamtud občas někdo vyrazil do světa. Pokud bychom nebrali tyto „výstrkovy světa“ v potaz, dopátrali bychom se společného předka všech lidí dokonce ještě dříve – rozhodně by žil za našeho letopočtu. Například všichni Evropané by mohli podle irského historika Marka Humphryse z Dublin City University odvodit svůj původ od někoho, kdo žil v době Karla Velikého.
I tak ale Rohdeovi z jeho počítačového modelování vychází, že rodokmeny všech současných obyvatel Země jsou hodně propletené a spojují se u člověka, který zřejmě žil někdy kolem roku 1500 př.n.l. ve východní Asii. Právě tam se totiž nachází křižovatka největších migračních cest. Odtud vyráželi lidé k osídlení Ameriky i Oceánie.
Podle téhož modelu bychom někdy kolem roku 5 400 př.n.l. mohli tehdejší lidstvo rozdělit na dvě zcela odlišné skupiny. Část z nich by už dnes neměla vůbec žádné potomky. Zbývající lidé by figurovali v rodokmenech všech stávajících obyvatel Země.
Rohde neoznačil výsledky za překvapující. Podle něj stačí jen pár generací a potomci se rozprchnou na hodně velké vzdálenosti.
„Jsme jedna velká rodiny,“ tvrdí Rohde o obyvatelích Země. „Bez ohledu na jazyk, kterým hovoříme nebo barvu pleti, sdílíme předky s těmi, kdo začali pěstovat rýži na březích řeky Jang c´tiang, s první chovateli koní z Ukrajiny, s lovci obřích lenochodů v Americe a se staviteli Chufevovy pyramidy v Egyptě.“
Možná je tenhle pohled málo „efektní“. Je však rozhodně sympatičtější než komerčně motivované snahy přesvědčit lidi, že jsou potomky „sedmi dcer Eviných“, jak to činí u nás v poslední době tak populární britský genetik Bryan Sykes v jedné z mnoha svých poněkud kontroverzních knih. Cílem knihy je pohříchu „naťuknout“ čtenáře myšlenkou, že by si mohl nechat určit „prababičku“ u Sykesovy soukromé firmy vydělávající na určování typů mitochondriální DNA. Možná bychom se opravdu měli o trochu více zamýšlet nad tím, co mají současní obyvatelé Země společného, a neopájet se jednotlivostmi, jež nás rozdělují a jimiž se navzájem lišíme.
Někdy kolem roku 1500 př.n.l. žil jejich společný předek.
Diskuze:
představitelné, ale nepodložené
petusek,2007-08-17 12:36:34
Hm, zajímavé. Ovšem podle genetiků, jako je Luca Scavalli-Sforza, se dá současné lidstvo vystopovat k relativně malé populaci, která žila na jihovýchodě Afrického kontinentu před cca 50-70 tisíci lety. Podporováno je to nezávisle archeologickými i lingvistickými daty.
Společný praprapra...dědeček? Možná...a co praprapra...babička? To je spíš na profesora Rohdeho, než na autora článku, který o publikacích jen informuje (za což mimochodem vřelé díky).
Zdraví,
Pet'usek
nutno souhlasit se Al a stan
hugo,2004-10-15 13:18:08
take si velmi rad prectu povetsinou velmi kvalitne zpopularizovane novinky z oblasti biologickych ved. co ale prilis nechapu, je neustale "Sykesovo" pranyrovani (nejmene potreti). sve teorie ma pomerne slusne podlozene (vcetne Bandeltovych matematickych dukazu) a obcasne informace o moznosti michondrialniho cross-overu, ktery by je zasadne podkopal, je zatim, zduraznuji zatim, nutno brat s rezervou. a ze chce ze svych objevu, ci teorii vydyndat nejake penize - kdyz umi sve myslenky prodat a presvedci dost lidi, tak proc ne.
ALE!
Jarda Gutvirth,2004-10-10 17:12:32
Papuánci se usídlili někdy před 30 - 50 000 lety na svém ostrově. Tudíž se mnou (bohužel) nemají předky z doby Karla Velikého ani Alexandra Velikého, ani Gilgameše, ani...
Jeden předek (praděd)?
Al,2004-10-07 11:35:43
Myslím, že tvrzení jeden předek je velmi zavádějící. Z pohledu "Sykesovy" mitochondriální DNA, která neprovádí crossing-over a v zásadě je to jeden GEN, jistě existuje JEDEN výchozí stav. Problém je, že v JEDINCI existují tisíce genů, které různě mutují a "mixují" v rámci populace, tzn. mezi různými pradědečky.
Už z logiky přežití populace je naprosto nesmyslné tvrzení o "jednom dědečkovi" (viz také statistické studie o pravděpodobnosti vyhynutí druhů) natož pak v době starých Slovanů!!!
Jedná se o pouhou statistickou hříčku typu: "když budeme dané číslo stále dělit 2, dojdeme k číslu blízkému 1".
Tvrdím ale, že autoři studie musí být mimořádně talentovaní, když na takovéto výzkumy získají grant, otisknou to v Nature a my v Oslu o tom diskutujeme!!!
Pár faktů
Richard,2004-10-06 17:56:18
No, na počítačové modelování bych moc nespoléhal. Historie mohla vymyslet spoustu různých kliček. Ale pár faktů. Rodokmeny aristokracie máme poměrně dobře zmapované, tak od 1500 naprosto kompletní, předtím známé z větší části. Víme že každý potomek staré šlechty je potomkem Karla Velikého. Totéž platí i pro Viléma Dobyvatele a další panovníky těch dob. Velká část z nich (stará česká šlechta asi komplet)má geny í i od chánů mongolských, tatarských, kalmyckých a tak dále (vesměs větve Čingischánova rodu). Protože ti se často poruštilili a dědičky se provdávali na západ (knížata Jusupovové-dříve cháni Nogajské hordy). Ve Španělsku docházelo k mísení s maurskou šlechtou. Potomci opět prokazatelně mezi celoevropskou aristokracií. Tudí každý staroštítný šlechtic je i potmkem Mohammedovým.
Prostí lidé neměli takové mezinárodní konexe jako feudálové. Ale analogicky můžeme soudit, že v rámci jednoho geograficko kulturního celku se dokázali promísit, podobně jako šlechta a nějaká linie jistě vedla i ven. Pár genercí zpátky byli totiž všichni potomci všech předků, co měli potomky a některý z těch předků pocházel odjinad, kde zas platilo to samé. Navíc, aristokraté dost často měli zvláštní zvyky. Jeden biskup, potomek hrabat z Geldern, prováděl tak intenzívní vizitace v ženských klášterech, že " za čtrnáct měsíců zplodil dvadvacet dětí" a vizitoval takhle třicet let. Což rozhodně přispělo k promíchání všeho obyvatelstva. Takže těm údajům z článku by se i dalo věřit. Nějak jsem se rozepsal koukám, ale srozumitelněji a kratšeji to nevyjádřím, pardon
7 dcer Evinných
Franta,2004-10-06 12:32:54
Doporučoval bych autorovi přečíst jím napadenou knihu Sedm dcer Evinných, aby věděl, co vůbec kritizuje. Zde popsaná metoda je naprosto exaktní narozdíl od počítačového modelování, které, jakkoliv dokonalé, je pouze modelování, v tomto případě ještě založené na statistice.V knize také není ani náznak po nějaké komerci. A taky se zde vůbec nevylučuje, že lidé mají opravdu jediného předka, jak se snaží článek naznačit. Pouze ten předek žil daleko dříve.
taky opravím
ega,2005-11-14 17:04:16
Článek neříká, že před 3500 lety měli všichni současní lidé jediného předka - to by byl nesmysl hodný biblické geneaologie - ale říká, že přibližně v té době se slušnou dávkou pravděpodobnosti žil nejbližší předek společný všem v současnosti žijícím lidem - v té době také žila spousta dalších našich předků, kteří ovšem nejsou ještě tak universální (možná budou, možná jejich potomci náhodou dokonale vymřou). Jelikož se i předchůdci člověka nepochybně množili pohlavně, tak ani není možné, aby mělo lidstvo jen jednoho předka.
Je to jen početní hříčka.
Saša,2004-10-06 10:20:48
S realitou to nemá nic společného - pouze to ukazuje na ošidnost bezduché aplikace středoškolské matematiky.
Důležité - zdvořilá žádost o změnu WEBU
stan,2004-10-05 10:39:32
mnohdy jsou diskuse zajímavé skoro jako samotný článek a rád jsem si je čítal. Bohužel pokud musím na každý příspěvek extra kliknout, ztrácím trochu nit. Nedalo by se to zařídit také tak, aby se jediným kliknutí otevřela vlákna všech diskusí. Takhle si připadám ochuzený!
připojuji se k tomu,
Mirun,2004-10-05 11:32:59
je to skutečně příšerné a většinu diskuzí od "nového vzhledu" ani nečtu, navíc se pokaždé znovu načítá článek a musí se rolovat dolů což je u více než jednoho příspěvku mírně frustrující... a zbytečné. tento typ diskuzí se používá pro úplně jiné účely, ne pro 5-10ti bodové komentáře k článku. úprava zabere programátorovi okamžik, čtenářům se tím mnoho ušetří...
změna webu
Josef Pazdera,2004-10-07 12:19:43
S diskusemi zatím hýbat nebudeme, jednak si myslíme, že ve struktorované diskusi je budoucnost. Jedni mohou diskutovat například k tomu jak Jarda Petr zklamal a jiní zase k jinému problému. Navíc nemáme dořešeny ještě další věci, které jsme si navymýšleli a vidíme je jako výhledově důležitější. Asi se s tím budete muset nějakou dobu vyrovnat a nebo najít nějakého sponzora abychom mohli řešit i tuto věc, kterou momentálně spatřujeme jako podružnější. Lituji, pokud jsem vás zklamal.
Velice jste mne zklamal ...
Václav Hrdonka,2004-10-05 08:12:16
Opravdu jsem ještě nečetl větší nesmysl. Už článek o tom, jak žena předběhne muže za 200 let byl velmi hloupý, ale tohle je vrchol.
větší nesmysly jsem už sice četl....
Tinny,2004-10-05 08:57:51
myslím, že byl Jarda asi trochu unavený, když článek zpracovával. Řekl bych, že tato studie spíš říká, že "teoreticky" v oné době mohl žít společný příbuzný většiny lidí. Zdůrazňuji, že říkám společný příbuzný, nikoli společný předek :o) A mimo to, jen velmi velmi teoreticky .o)
ještě poznámka
Vaclav,2004-10-05 09:03:08
trochu mi to připomíná úvahu, že každý člověk má dva dědečky, čili na světě je dvakrát víc dědečků než lidí.
jen houšť a větší kapky
Jarda Petr,2004-10-05 10:15:43
Dovoluji si upozornit na jeden drobný fakt, který možná mým kritikům unikl - nejsem autorem ani jedné z tolik haněných vědeckých studií. Na práci o tom, že ženy předběhnou muže jsem vyjádřil v příspěvku i svůj názor. Autory obou statí jsem uvedl ve svých článcích. Pokud má někdo pocit, že je to celé nesmysl, může se na renomované vědce obrátit a nandat jim to. Jestli mě přitom vezme s nimi z jedné vody načisto, to už nechám na kritikovi. Jen bych byl rád, aby si byl jist, že pláče na správném hrobě. A jestli půjde někomu za ty články rozbít nos, tak že "červená" nepoteče mně. Mám rád jednoho vysokoškolského učitele, který na začátku svých přednášek říká studentům: "Půlka toho, co tu budu povídat, není pravda. Bohužel, nikdo neví, která půlka to je." Navzdory svému mládí je to velmi moudrý muž. Ano, věda se může mýlit, i když má spoustu mechanismů, jak své omyly odhalit a napravit. Základním kritériem pro kvalitu vědecky získané informace je její publikování. A není publikování jako publikování. Existují zase kritéria pro kvalitu časopisů. Takový Cell, Nature, Science nebo nově i PLoS Biology jsou jistou zárukou kvality, i když i v nich může vyjít článek, který se mýlí. A naopak, i v "kukuřičných listech" může vyjít článek o objevu hodném Nobelovy ceny. Šance je to ale dost malá. Tím, že saháme přednostně do Nature a nikoli do "kukuřičných listů" se tak trochu sichrujeme, že dáme čtenářům kvalitní informace. Zkuste někdo publikovat v Nature, jestli si myslíte, že tam vezmou každou kravinu. Oponentní řízení je více než tvrdé (ne, že bych tam já někdy publikoval - chraň bůh!). Já vždycky tak trochu žasnu nad tím, když si někdo přečte můj výcuc na Oslu a napíše k tomu "Blbost!"ˇnebo ještě lépe "Blbec!". No, já se s tou nálepkou blbce celkem snadno vypořádám, ale pokaždé si říkám, jestli jsou idioti i ti autoři článku a jestli jsou hlavně naprostí imbecilové i ti oponenti. Tak trochu to připomíná popravu poslů přinášejících špatné zprávy. Nebo člověka stěžujícího si na Hydrometeteorologickém ústavu na to, že pan Zákopčaník zase předpověděl na víkend deštivo. Já osobně se snažím, aby na Oslu byly věci, které považuji za zajímavé, někdy třeba i provokativní. Když provokativní z podstaty věci nejsou, tak se pokusím ctěné čtenářstvo nadzvednout nějakou poznámkou. Naštěstí toho Pepík Pazdera ještě dost vystřihá, aby nedošlo k na nejhorší. Rozhodně si ale informace necucám z prstu, ale doluju je z vědeckých publikací. Všem kritikům vřele doporučuji krtizované stati přečíst v originále.
klid
stan,2004-10-05 10:34:41
je tu spousta lidí, kteří si o blbcích nic neříkají a každý druhý den juknou na osla s upřímným zájmemo nové informace.
Spíš mě zaujal ten odsudek Sykese, je to už podruhé po recenzi jeho knihy na Neviditelném psu, kde jsem ale naprosto nepochopil stanoviska recenzenta ke knize. Osobně na vydělávání peněz a zhodnocení vytvoření genové databáze nic špatného nevidím pokud to samozřejmě nejsou bludy. A to si nemyslím. Jen by mě zajímali nějaké alternativní názory, ale ani na internetu jsme nic nenašel. Pokud má Sykes pravdu tak s tím nemám problém.
P.S. povedl se ti hezký "překlep" - Tak trochu to připomíná popravu poslů přinášejících špatné zprávy. Nemělo tam být spíš v kontextu OSLŮ? :-)
S tím Sykesem má stan pravdu
Al,2004-10-05 11:42:11
Autor - pan Petr - píše, že informace "jen doluje z vědeckých publikací", ale "populární zkratka" je tak silná, že to může být zcela zmatené (není to jednoduchá práce a vždycky se všechno nevyvede - to chápu). Přitom ale druhým dechem odsoudí Sykese - tu knihu jsem četl a vůbec nic proti němu nemám.
Největším problémem je, že se patlají pojmy jako jden gen (mitochondriální DNA bez cros-over), soustava více genů, jedinec, populace a k tomu ještě dědčci a babičky s Karlem Velikým a snad i se starými Slovany a Mongoly dohromady.
Tento článek to spatlal tak dohromady, že se nad tím nedá vůbec uvažovat (aniž bychom si přečetli ten originál v Nature)...
Myslím, že ale originál není asi nic moc - co se stalo s těmi ostatními "dědečky" umřeli bez potomků? A co keltové v Irsku, potomci toho dědečka se tam vetřeli ale přesto to byli pořád Keltové? A co Slovani, kteří s Karlem bojovali? Že by vymřeli a potomky měl jen kupec Sámo???
Ještě malá poznámka pro p. Petra
Al,2004-10-05 11:48:44
Nechci pana Petra ale kritizovat - spíš Vám chci poděkovat, že na Oslu píšete!!! Rád si vaše články - "obrázky" z odborného tisku přečtu. Takže ještě jednou děkuji!
nedělal bych kvůli tomu asi takový povyk...
Tinny,2004-10-05 13:32:31
musím doplnit svůj předešlý komentář...
1. měl vyznít shovívavě a nebylo záměrem někoho hanit. Jestli to tak vyznělo, omlouvám se.
2. stále si myslím, že byl článek spíš nepřesně interpretován a pravděpodobnější vysvětlení oč asi šlo - viz předešlý komentář.
3. pořád mi chybí odkazy na konkrétní zdroje u článků. Často bych si rád zkouknul originál (je-li dostupný, nebo aspoň koncept).
:o)
zlevnil mi internet
stan,2004-10-05 19:52:19
protože jsem zakoupil expresní data, tak jsem to začal hledat.
Bryan Sykes má vlastní stránky oxfordancestors, kde mimo jiné jsou i ceny, jestli jsem něco nepřehlédl tak kompletní zjištění mateřské i otcovské linie stojí 355 liber, což mi nepřijde tak strašné, zvlášť kdyby ukázalo, že mám např. papuánskou linii po mamince a africkou po tatínkovi. Každopádně jdu se svou angličtinou studovat WEB, protože tohle mě fakt zajímá a rád bych se dozvěděl něco o svých předcích.
Navíc si říkám, jestli to není příznak stáří, vždyť už se k nim brzo připojím.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
