Říct, že rychlé rádiové záblesky (FRB) jsou záhadným jevem, to by bylo málo. Odborníci je už podle všeho počítají mezi nejpodivnější fenomény vesmíru. Velice silné rádiové záblesky, které najednou zavřeští z nějakého místa na obloze na pár milisekund, a pak se zase odmlčí. Zatím jsme jich zachytili jen málo. A víme o nich především to, že jsou naprosto tajemné. Jejich původ odborníci připisují téměř všemu představitelnému, od černých děr až po škodolibé vesmírné civilizace.
Háček je v tom, že rychlé rádiové záblesky jsou vždy velice krátké a pocházejí malé části oblohy. A naše radioteleskopy takové záblesky odhalí vždy jenom náhodou. Nejlepší na těchto rádiových záblescích je, že kdykoliv se o nich dozvíme něco nového, tak nám to vůbec nepomůže. Jejich záhada se naopak ještě prohloubí. Přesně to se stalo i teď, když badatelé zachytili 15 nových rádiových záblesků z jediného místa na obloze.
Zdrojem těchto nových záblesků je dnes již legendární objekt FRB 121102 v souhvězdí Vozky. Nejprve byl v roce 2012 objeven jako jeden z pár známých zdrojů rychlých rádiových záblesků. V roce 2016 vyšlo najevo, že z tohoto zdroje přiletělo 6 dalších záblesků v nepravidelných intervalech. Tím se FRB 121102 stal jediným známým zdrojem těchto záblesků, který na nás zableskl opakovaně. Aby toho nebylo málo, letos v zimě vědci vystopovali samotný zdroj těchto záblesků, kterým se překvapivě stala trpasličí galaxie, vzdálená asi 3 miliardy světelných let.
Přes objev opakovaných záblesků FRB 121102 a určení oblasti, kde leží jejich zdroj, jsme se nijak zvlášť nepřiblížili k odpovědi na otázku, co jsou vlastně rychlé rádiové záblesky zač. S novou sérií 15 záblesků FRB 121102 je to úplně stejné. Jsou fascinující, to bezpochyby. Vědců ale nepřinesly odpovědi, nýbrž vrásky na čele.
Sérii nových záblesků objevili vědci programu Breakthrough Listen. Ten má rozpočet 100 milionů dolarů na hledání rádiových signály mimozemských civilizací. Zatím sice není jasné, jestli ve zdroji FRB 121102 má prsty nějaká civilizace (nejspíš asi ne), ale na pozorování Breakthrough Listen je pěkné právě to, že kromě mimozemšťanů mohou přinést spoustu dalších zajímavých věcí z vesmíru.
Autorem objevu se stal Vishal Gajjar z Kalifornské univerzity v Berkeley. V časných ranních hodinách soboty 26. srpna pozoroval dotyčnou oblast oblohy zařízením teleskopu Green Bank v Západní Virginii. Přístroje sledovaly oblohu 5 hodin a nasbíraly celkem 400 terabytů dat. Z nich badatelé vytáhli všech 15 nových rádiových záblesků, které byly nejvýraznější na frekvenci 7 GHz.
Nově zachycené rádiové záblesky přiletěly na vyšších frekvencích, nežli všechny doposud známé FRB záblesky. A nikdo netuší, co to vlastně pro celou záhadu znamená. Teoretický fyzik Avi Loeb z Harvardu, který se odborně podílí na projektech Breakthrough Initiatives, na těmito záblesky kroutí hlavou. Doposud si všichni mysleli, že se rádiové záblesky neprojevují na vyšších frekvencích. Jenomže nové záblesky jsou na více než dvakrát vyšších frekvencích v porovnání se záblesky, co přiletěly ze zdroje FRB 121102 předtím.
Jistou výhodou je, že když se FRB záblesky mohou objevit na větším rozsahu frekvencí, tak to znamená, že je o něco snadněji vystopujeme. Každý další rychlý rádiový záblesk je cenný. Jenomže co za objekt ve vesmíru by mohl vysílat rychlé rádiové záblesky, nepravidelně, a na různých frekvencích, přičemž se každý ze záblesků projeví vždy v úzkém rozsahu frekvencí? Kolosální záhada trvá.
Video: FRB 121102 source pinpointed
Literatura
University of California Berkeley 30. 8. 2017, New Scientist 30. 8. 2017.
Opakované rychlé rádiové záblesky prohlubují vesmírnou záhadu
Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2016)
Rychlé rádiové záblesky sondují skrytou hmotu vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.11.2016)
Poprvé jsme vystopovali zdroj rychlých rádiových záblesků. A je to překvapení!
Autor: Stanislav Mihulka (05.01.2017)
Diskuze:
Proč jsou záblesky krátké?
Bohumil Tříska,2017-09-06 21:47:07
Četl jsem kdesi teorii o tom, že tak krátký záblesk musí pocházet z objektu malých rozměrů - kvůli kauzalitě.
Napadá mě, jestli by taky nemohly vzniknout ve velkém mračnu opticky (tedy spíš rádiově) načerpaného prostředí, do kterého vletí jeden foton o vhodné frekvenci a spustí lavinovité uvolňování, podobné laserovému pulzu? Všechny fotony by letěly stejným směrem, náhodou k nám...
rýchle záblesky
Martin Sulhanek,2017-09-05 20:28:49
Pokiaľ viem tak väčšina prírodných objektov ktoré vyžarujú nejakú energiu, ju vyžarujú v určitých prúdov a nie v krátkych zábleskov. Prvé čo ma napadlo bol Kvazar ale to by asi poznali jedine že by bol v nejakom zákryte za viacerými objektami, jediné čo im ostáva je to naďalej sledovať a hľadať v hromade náhodných zábleskov nejaký cyklus.
Ty rádiové záblesky jako celek připomínají
Karel Rabl,2017-09-05 00:10:37
výlevku na umyvadle jako by někam směřovaly, asi nám ukazují cestu kudy se vesmír ubírá nebo odkud vylétá.
Zdrojov je možno viac
Tomáš Habala,2017-09-04 22:58:52
Impulzy sú možno v tej galaxii generované viacerými zdrojmi. Každý má svoju frekvenciu. To by vysvetľovalo ako je možné že zachytávame viac frekvencií. Ešte väčšia záhada by bola, keby v jednej sérii boli impulzy rôznej frekvencie.
Frekvence
Alexandr Kostka,2017-09-04 20:18:35
Tak mě napadlo: Známe jev, který posouvá frekvenci záření. Červený/modrý posuv, podle toho, jestli se blížíme nebo vzdalujeme. Není možné, že se zdroj buď velmi rychle pohybuje (a tudíž je frekvence posunuta a původně není 2x vyšší než ostatní známé), případně že posun frekvencí může působit ještě něco jiného? Jen tak odhadem třeba něco jako průchod po hranici horizontu událostí obří černé díry? Extrémní prostředí, extrémní následky.
flash
Net Voyager,2017-09-04 19:32:37
my first experience of astrophotography i point a very powerful green laser at the moon and i get a very bright white flash back very strange this has happened twice the second time my partner witnessed it i have also seen crystal structures on the moon they create a rainbow aberration around their surface they are a few hundred feet high you can see them on the edge when the sun has just gone down
...
Jan Turoň,2017-09-04 09:22:37
Na zemi jsme před časem vyráběli nepravidelné jaderné záblesky, které po čase ustaly. Třeba je to galaktická válka.
FRB a Mimozemské civilizácie
Anton Matejov,2017-09-04 08:00:33
...Je nomže co za objekt ve vesmíru by mohl vysílat rychlé rádiové záblesky, nepravidelně, a na různých frekvencích, přičemž se každý ze záblesků projeví vždy v úzkém rozsahu frekvencí? ...
Vôbec by sa nebránil myšlienke, že rýchle rádiové záblesky môžu zapríčiňovať vesmírne civilizácie.
V minulom storočí sme rozvíjali myšlienky, že vyspelé mimozemské civilizácie.
1.) Budú chcieť nadviazať kontakt s inými vesmírčanmi
2.) Budú vysielať opakované, pravidelné signály.
3.) Môžu sa prejavovať takzvanými Dysonovmi sférami, z energetického hľadiska.
K bodu 1: Naše veľmoci horúčkovito vyvíjajú rôzne stealth techniky neviditeľnosti, rôzne spôsoby maskovania. Vyvíjajú aj rôzne detekcie, radary. Špehovania nadobúdajú kolosálne rozmery. Stratégia v konkurenčnom prostredí je byť ťažko monitorovaný, prvý spozorovať, a špehovať.
Prečo by sa mali vyspelé mimozemské civilizácie ináč správať, ak ich spoločenstvo je založené na konkurencii? Prečo by mali posielať nákladne a neefektívne do vesmíru signály, aby sa vystavili riziku napadnutia, špehovania, konkurencii? To sú asi odpovede na Fermiho paradox.
Pripusťme predpoklad, že vyspelé vesmírne civilizácie, chcú nadviazať kontakt. Prečo by mali posielať vesmírom opakované, alebo pravidelné signály? (Bod 2)
Veď pravidelné rádiové signály je možné posielať vesmírom jedným smerom iba časovo obmedzene, veľmi nákladne, neefektívne. Popritom pravidelné signály sa môžu rýchlo pliesť napríklad s pulzarmi,inými rýchlo rotujúcimi objektmi.
Ja som navrhoval, že vesmírny kontakt by mohol byť nadviazaný na princípe posielania poplašných správ.
Aj v našich štátov sme veľmi citlivý na poplašné správy a dokonca ich tvrdo trestáme.
V našom storočí oveľa dôslednejšie monitoruje ľudstvo veľké vesmírne kataklizmy, napríklad supernovy. Robíme rôzne prehliadky vesmíru, kvôli pochopeniu jeho zákonov a histórii, kvôli vlastnej bezpečnosti.
Na programy hľadania mimozemšťanov vynakladáme oveľa menej financii, techniky a času. Aj keď napríklad projektom SETI by prial oveľa viac financií a techniky.
Oveľa jednoduchšie by bolo poslať nejaký signál, že niekde napríklad vybuchne supernova. Naše monitorovanie danú udalosť zachytí. Vesmírna kataklyzma sa ale nestane. Začneme sa čudovať a skúmať dôvody v čom zlyhali naše predpovede. Ak vyčerpáme všetky naše vysvetlenia, neostane nám nič iné, len pripustiť, že signál bol umelého pôvodu. FRB záblesky spadajú do tejto kategórie.
K bodu 3. Dysonovým sféram z energetického hľadiska.
Ak ľudstvo zvládne výrobu z termonukleárnych elektrárni, nebudeme odkázaní až tak na energiu nášho Slnka. Efektivita výroby energie sa zvyšuje aj u iných spôsobov výroby energie.
Ale naša Slnko neposlúcha. Zemi hrozí, že nás zasiahne supererupcia zo Slnka. Intenzita žiarenia Slnka bude časom narastať, že do miliárd rokov a možno oveľa skôr sa nám vyparia všetky oceány a na Zemi nastane to biblické skleníkové peklo podobné tomu na Venuši. Zemi hrozí prepólovanie. Zemi hrozí, ak napríklad do 500 svetelných rokov vybuchne supernova a zasiahne Zem, žiarenie môže zlikvidovať život na Zemi, či dokonca zničiť atmosféru.
Ľudstvo asi v počiatkov vytvorí napríklad v libračnom bode L1 záložne magnetické pole, ktoré bude odkláňať nebezpečné supererupcie zo Slnka a iné životu nebezpečné žiarenie. Neskôr môžeme riadene pomocou takýchto záložných magnetických polí znižovať intenzitu žiarenia zo Slnka, aby sa nám nevyparili všetke oceány. Tak si predlžiť pobyt na Zemi o niekoľko miliárd rokov.
Také záložne magnetické polia by ochraňovali aj našu obežnú dráhu. Nemuseli by sme na obežnú dráhu vynášať draho a nákladne ochrany proti radiácii.
Stavbu záložného magnetického poľa si môže vyskúšať v prípade Marsu. Mars v minulosti stratil magnetické pole a následkom aj veľkú časť atmosféry. Vlani sa zobudila aj NASA a podobný projekt navrhla. Veď Mars chceme osídliť.
Ak bude ľudstvo v pokročilejšej fáze vývoja, môžeme vytvoriť prstenec okolo našej hviezdy. Taký prstenec by odrážal do okolitého vesmíru, nebezpečne žiarenie našej hviezdy v pozdĺž roviny disku. Aby sme chránili čo najviac vybraných planét, mesiacov, kozmické mestá a podobne.
Mimozemské civilizácie budú mať asi podobné problémy. Hviezdy v ich blízkostiach nebudú večne stabilne. Predpokladám, že budú stavať takzvané Dysonové sféry nie z energetických potrieb, ale prioritné z bezpečnostných dôvodov aby ochránili svoj výsek biosféry v ktorom chcú dominovať.
Odkláňanie nebezpečného žiarenia od neposlušných hviezd, supernov a podobne sa môže prejavovať v nepravidelných FRB a na rôznych frekvenciách.
lodě
Jaroslav Pešek,2017-09-04 07:49:17
Napadla mě absurdní teorie. Třeba ty záblesky pocházejí od lodí co vystupují z hyperprostoru nebo červí díry. To že je dokážeme vystopovat do budu původu by znamenalo, že mají namířeno k nám. Taky by to mohl být zastírací manévr. Pošlou svoje lodi do pozice ze které pak skočí v takovém směru, aby nás to uvedlo v omyl, že signály pocházejí ze vzdáleného zdroje. Já bych to tak dělal, pokud bych se nechtěl předčasně prozradit zaostalé civilizaci. Doufejme, že se neschromažďuje invazní flotila.
Re: lodě
Jiří Novák,2017-09-04 20:16:48
No já nevím, ale jestli mají hyperpohon, tak jsou neporovnatelně vyspělejší. A v tom případě nás nepotřebují uvádět v omyl, nebo jakkoli jinak přechytračovat. Prostě přiletí a řeknou něco jako "Blahoslaveni budiž Ori! Poklekněte před svými novými bohy!" A když nepoklekneme, tak nás smáznou.
Re: Re: lodě
Alexandr Kostka,2017-09-05 04:12:14
Spíše bych se obával situace, že ONI budou opravdu vyspělá rasa a přiletí v míru. Po pár letech vědci pochytí princip hyperpohonu a budeme schopní ho napodobit. Možná ne dokonale, ale funkčně. A nastane úžasná éra, kdy budou naše hvězdolety naložené zbraněmi přepadat a rabovat planety méně vyvinutých civilizací. Protože MY fakt morálku vyvinutou nemáme.
Re: lodě
Jiří Švarc,2017-09-04 20:28:58
Proč invaze na Zemi? Vždyť tu není nic zvláštního, co by stálo za vytěžení, čeho by nebylo kdekoli v okolí mnohem víc.
Re: Re: lodě
Karel Rabl,2017-09-04 23:53:25
A co živá hmota té je tu na rozdíl od okolí dost a nemusíme být součástí jen "potravního řetězce" ale můžeme rozložení na molekuly sloužit jako zdroj energie, neživá hmota ukrývá atomovou a termonukleární energii, ale živá hmota jí může obsahovat mnohem víc zejména mentální energii. A možná už s "těžbou" začali a my jsme na tak nízké úrovni (třeba jako prasata v kotci zvaná země) že si to ani neuvědomujeme. Samozřejmě je to nadsázka ale i možný scénář a reakce na Váš diskuzní příspěvek.
Re: Re: Re: lodě
Petr Kr,2017-09-05 07:21:43
FBI už hledá několik vrahů a drogových bossů. Žádný vědec nezmizel. Z toho bych usuzoval, že naše Země se stala "zdrojem energie mentálů" pro civilizaci pěkně zvrácenou. Nebo asi potřebují pěstovat konopí a dělat hašiš, aby jim ta cesta vesmírem lépe ubíhala.
Aký energetický zdroj
Milan Závodný,2017-09-04 06:20:05
by mohol vyprodukovať záblesky, ktoré my dokážeme po 3 miliardách rokov zachytiť? Ak by signál bol umelý, aká "elektráreň" napája také zariadenie?
I keď si myslím, že ide o tesné neutrónové hviezdy, obklopené hmotou rozpadnutej planéty. V tom obehovom chaose môžu nepravidelne vtiahnuť objekty z okolia.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
