C/2012 S1. Kredit: TRAPPIST/E. Jehin/ESO.

Když se ke Sluneční soustavě přiblíží cizí hvězda, není to jenom pěkná podívaná. Taková hvězda totiž může rozvířit spící tělesa v Oortově mračnu a nasměrovat je do vnitřní Sluneční soustavy. Proto blízká přiblížení hvězd ke Slunci představují zvýšení rizika srážky velkého objektu se Zemí. Až doposud nebylo jasné, jak velké toto riziko vlastně je. Situace se ale změnila díky úžasně výkonné evropské vesmírné observatoři Gaia.

Coryn Bailer-Jones. Kredit: MPIA.

Coryn Bailer-Jones z  Max-Planck-Institut für Astronomie (MPIA) v německém Heidelbergu použil data observatoře Gaia, aby s jejich pomocí monitoroval pohyb více než 300 tisíc hvězd. Pak mohl namodelovat, jak se během času pohybuje 1 miliarda hvězd v Mléčné dráze. Výsledky Bailer-Jonesova výzkumu publikoval časopis Astronomy and Astrophysics.

Bailer-Jonesovy modely ukázaly, že během typického milionu let projde kolem Slunce ve vzdálenosti kratší než 16,3 světelného roku (čili 5 parseků) 490 až 600 hvězd. Všechny tyto hvězdy přitom mohou svou gravitací narušit Oortovo mračno a poslat směrem ke Slunci nové komety. Asi 19 až 24 hvězd za toto období přitom mine Slunce ve vzdálenosti méně než 3,26 světelných let (tedy 1 parsek). V porovnání s předešlými odhady jde zhruba o dvojnásobek.

Max-Planck-Institut für Astronomie.

Pokud se Bailer-Jones neplete, tak to znamená, že k narušení jemného přediva gravitačních vztahů v Oortově mračnu a rozpohybování komet dochází docela často. A nejde jen o Oortovo mračno. Ke Slunci se mohou přiblížit i masivní hvězdy a pak explodovat jako supernova v našem vesmírném sousedství. K něčemu takovému už v minulosti nepochybně došlo.

Na druhou stranu, není to žádný velký důvod k panice. Naše planeta existuje téměř pět miliard let, a za tu dobu se ke Slunci nepochybně přiblížilo hodně cizích hvězd. A jak Země, tak i život na Zemi, to nějak zvládli. Podle Bailer-Jonese je významně vyšším rizikem, že se Země srazí s blízkozemními objekty NEO.

Oortovo mračno. Kredit: NASA / JPL-Caltech / R. Hurt.

Během příštích 1,3 milionů let se do těsné blízkosti Země přiblíží oranžový trpaslík Gliese 710. Momentálně je od nás vzdálený asi 63 světelných let. Vědci až doposud odhadovali, že se přiblíží na vzdálenost asi 1 světelného roku. Podle dat observatoře Gaia se ale Gliese 710 dostane mnohem blíže ke Slunci, až na vzdálenost asi jedné čtvrtiny světelného roku. Něco takového udělá v Oortově mračnu pořádnou paseku.

Prozatím není jasné, jak hrozné bývají následky přiblížení cizí hvězdy ke Sluneční soustavě. Podle některých názorů taková přiblížení spouští období s vyšší intenzitou vymírání, ať už jde o dopady komet nebo případně i exploze supernov. Pro něco takového ale zatím scházejí jakékoliv přímé důkazy.

Video:  Effects of Astronomical Phenomena on Earth


Literatura
Max-Planck-Institut für Astronomie 31. 8. 2017, arXiv:1708.08595.