Když se ke Sluneční soustavě přiblíží cizí hvězda, není to jenom pěkná podívaná. Taková hvězda totiž může rozvířit spící tělesa v Oortově mračnu a nasměrovat je do vnitřní Sluneční soustavy. Proto blízká přiblížení hvězd ke Slunci představují zvýšení rizika srážky velkého objektu se Zemí. Až doposud nebylo jasné, jak velké toto riziko vlastně je. Situace se ale změnila díky úžasně výkonné evropské vesmírné observatoři Gaia.
Coryn Bailer-Jones z Max-Planck-Institut für Astronomie (MPIA) v německém Heidelbergu použil data observatoře Gaia, aby s jejich pomocí monitoroval pohyb více než 300 tisíc hvězd. Pak mohl namodelovat, jak se během času pohybuje 1 miliarda hvězd v Mléčné dráze. Výsledky Bailer-Jonesova výzkumu publikoval časopis Astronomy and Astrophysics.
Bailer-Jonesovy modely ukázaly, že během typického milionu let projde kolem Slunce ve vzdálenosti kratší než 16,3 světelného roku (čili 5 parseků) 490 až 600 hvězd. Všechny tyto hvězdy přitom mohou svou gravitací narušit Oortovo mračno a poslat směrem ke Slunci nové komety. Asi 19 až 24 hvězd za toto období přitom mine Slunce ve vzdálenosti méně než 3,26 světelných let (tedy 1 parsek). V porovnání s předešlými odhady jde zhruba o dvojnásobek.
Pokud se Bailer-Jones neplete, tak to znamená, že k narušení jemného přediva gravitačních vztahů v Oortově mračnu a rozpohybování komet dochází docela často. A nejde jen o Oortovo mračno. Ke Slunci se mohou přiblížit i masivní hvězdy a pak explodovat jako supernova v našem vesmírném sousedství. K něčemu takovému už v minulosti nepochybně došlo.
Na druhou stranu, není to žádný velký důvod k panice. Naše planeta existuje téměř pět miliard let, a za tu dobu se ke Slunci nepochybně přiblížilo hodně cizích hvězd. A jak Země, tak i život na Zemi, to nějak zvládli. Podle Bailer-Jonese je významně vyšším rizikem, že se Země srazí s blízkozemními objekty NEO.
Během příštích 1,3 milionů let se do těsné blízkosti Země přiblíží oranžový trpaslík Gliese 710. Momentálně je od nás vzdálený asi 63 světelných let. Vědci až doposud odhadovali, že se přiblíží na vzdálenost asi 1 světelného roku. Podle dat observatoře Gaia se ale Gliese 710 dostane mnohem blíže ke Slunci, až na vzdálenost asi jedné čtvrtiny světelného roku. Něco takového udělá v Oortově mračnu pořádnou paseku.
Prozatím není jasné, jak hrozné bývají následky přiblížení cizí hvězdy ke Sluneční soustavě. Podle některých názorů taková přiblížení spouští období s vyšší intenzitou vymírání, ať už jde o dopady komet nebo případně i exploze supernov. Pro něco takového ale zatím scházejí jakékoliv přímé důkazy.
Video: Effects of Astronomical Phenomena on Earth
Literatura
Max-Planck-Institut für Astronomie 31. 8. 2017, arXiv:1708.08595.
Mohla dinosaury zahubit temná hmota?
Autor: Stanislav Mihulka (08.03.2014)
Souvisí neobjevená Devátá planeta s rytmem masových vymírání na Zemi?
Autor: Stanislav Mihulka (04.04.2016)
Žádné cykly smrti? Asteroidy bombardují Zemi asi zcela náhodně
Autor: Stanislav Mihulka (08.03.2017)
Diskuze:
Definice života
stanislav vyskočil,2017-09-07 17:51:16
Život je jen náhoda a nesnesitelná lehkost bytí.
Vznikli všetké planéty u nášho Slnka?
Anton Matejov,2017-09-02 02:36:50
Už dlho sa zaoberám možnosťou, že všetke mám známe planéty nemuseli vzniknúť pri našom Slnku.
Pri veľmi blízkom strete hviezd je tu dokonca možnosť, že míňajúce hviezdy si môžu dokonca nejaké planéty vymeniť.
Sme sú schopní zistiť, podľa zloženia, či všetke nám známe planéty vznikli pri našom Slnku?
Podľa doposiaľ zistených planét a planetarnych systémov u druhých hviezd a štatistík máme príliš veľa planét.
Aj podľa simulácii na superpočítačov nám vyšlo, že zo zárodočného disku pri našom Slnku malo vzniknúť najviac tri veľké planéty.
Otázka migrácie planét. Prijali sme modely, že naše najväčšie planéty Jupiter a Saturn migrovali nielen k Slnku, čo je logické zo zákonov gravitácie. Ale aj smerom od Slnka.
Najviac je preferovaná teória, že migráciu Jupitera a Saturnu zapríčinila takzvaná rezonancia.
Mne pripadá oveľa logickejšie vysvetlenie, že migráciu Jupitera a Saturnu smerom od Slnka mohlo zapríčiniť blízke stretnutie s inou hviezdou. Dokonca si pri takom blízkom míňaní hviezd mohli vymeniť hviezdy niektoré planéty.
Dokonca som sa zaoberal aj možnosťou, či naše Slnko cestou okolo galaxie mohlo prijať nejakú planétu, tuláka.
Trošku mne zarazilo, ...
Petr Kr,2017-09-01 08:34:21
že zde není "aktuální" stav, mimo jednu jedinou hvězdu, která navíc přiletí za 1,3 mil let (Kdo to z vašich vnuků zažije?). Pokud bylo něco v minulosti frekventované, pak by to mohlo zase brzy přijít. A nezáleží jen na vzdálenosti, ale rozhoduje také velikost. A bylo-li to dříve 2x za 100 tis. let, mohlo by to být snad zase. Tak jsem hledal a našel:
https://en.wikipedia.org/wiki/Proxima_Centauri#/media/File:Near-stars-past-future-en.svg
Fakt tu za asi 15 tis. let bude Alfa Centauri s družkou ve vzdálenosti 1 pc. A ta prý má 1,1 hmotnosti Slunce.
Re: Trošku mne zarazilo, ...
Milan Krnic,2017-09-01 13:02:26
Tak se nám za těch 15 tisíc let třeba podaří lépe popsat zákonitosti na galaktické škále, nebo vhodně seříznutým dřívkem podložit Centrální mozek lidstva
Re: Trošku mne zarazilo, ...
Florian Stanislav,2017-09-01 14:58:24
Odkaz
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Near-stars-past-future-en.svg/800px-Near-stars-past-future-en.svg.png
Uvedené hvězdy na obrázku prakticky nepřekonávají hranici vzdálenosti 3 světelných let.
Oortův oblak má hlavní části hmotnosti kolem 50 000 AU, světelný rok je 63 200 AU, čili přiblížení hvězdy na 1 světelný rok je hodně velký vliv. Většina hvězd má hmotnost 1/3 - 5 hmotností Slunce.
Gliese 581 má hmotnost asi 0,3 hmotnosti Slunce.
možná trochu jinak
Petr Petr,2017-09-01 07:14:24
Podle článku jsou NEO častější.
Ovšem pozorován je spíše opak:
https://phys.org/news/2017-08-house-sized-earth-rarer-thought.html
Asi to bude tak, že období, kdy jsou "produkovány" NEO, jsou častější, ale nyní je klidná fáze období (i přes populární alarmismus, ke kterému se interpretace toho článku blíží).
Re: možná trochu jinak
Karel Rabl,2017-09-01 20:11:32
Velmi rád bych s Vámi sdílel Váš optimizmus, přestože objekty větší než 200m prolétnou "těsně" kolem země každé dva roky, ale protože jsou schopny zničit pouze jedno věší území, (jako Čechy a okolí část Polska, Německa, Rakouska i Moravy ) vlastně se nic neděje. Vždyť tisíciletá voda nás taky neohrožuje akorát si už v této oblasti dům nepojistíte.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
