V hlubinách číhají monstra. Kredit: CC0 Creative Commons.

Pokud víme, tak je na Zemi tak asi dvacítka aktivních supervulkánů. Odborníci odhadují, že se pořádná erupce některého z těchto supervulkánů odehraje zhruba jednou za 100 tisíc let. Není úplně jasné, co všechno taková megaerupce na Zemi způsobí, ale nejspíš nastane dlouhá vulkanická zima, která rozvrátí zemědělství a vyhladoví většinu lidstva. V OSN nedávno odhadli, že v podobném případě, pokud nedojde k destrukci skladů a nebudou větší problémy s distribucí jídla, vydrží zásoby potravin pro lidstvo 74 dní.

Brian Cox. Kredit: B. Cox.

V NASA berou hrozbu erupce supervulkánu docela vážně. Brian Cox z Laboratoře tryskového pohonu NASA je přesvědčen, že supervulkán představuje reálnější a naléhavější riziko, nežli zásah Země asteroidem nebo kometárním jádrem. Na rozdíl od konspirátorů a přivolávačů posledních soudů má ale Cox představu, co bychom s tím mohli udělat.

Supervulkán Yellowstone naposledy vybuchl asi před 600 tisíci let. Následky exploze byly apokalyptické. Polovinu dnešních USA pokryl popel, který zahubil prakticky vše živé. Supervulkán tehdy nepochybně dramaticky ovlivnil celý svět, na dlouhou dobu. Pokud bychom tomu mohli zabránit, měli bychom se o to alespoň pokusit.

Příšera v Yellowstone. Kredit: Kbh3rd / Wikimedia Commons.

Supervulkán je jako strašlivé, ohromné, bestiálně divoké zvíře. Jak něco takového zkrotit? Cox navrhuje logické a v principu velmi jednoduché řešení. Ochladit rozjetý supervulkán tím, že z něj odebereme teplo. Většina tepla ze supervulkánů vlastně uniká do atmosféry, prostřednictvím vody, která proudí z hlubin na povrch. Zbylé teplo se ale pozvolna hromadí v magmatickém krbu, kde přispívá k dalšímu a dalšímu roztavování okolních hornin a rozpouštění plynů v tavenině. Až jednou teplo magmatického krbu v jeho horní části překročí určitý práh, tak dojde k explozi. Zatím je to zřejmě nevyhnutelné.

Yellowstone jako oáza klidu a míru. Kredit: Ed Austin / Herb Jones.

Podle odhadů NASA by to pomohlo zvýšení odběru tepla ze supervulkánu Yellowstone o 35 procent. Yellowstone, stejně jako i další supervulkány, je vlastně gigantický generátor tepla, jehož výkon v případě Yellowstone odpovídá asi 6 velkým elektrárnám. Odvedení tepla z magmatického superkrbu by ze supervulkánu, doufejme, udělalo krotkého beránka.

NASA navrhuje vrtat. Mohli bychom se provrtat asi 10 kilometrů do supervulkánu. Vrtem by pak do supervulkánu tekla voda pod velkým tlakem, která by se ohřála na zhruba 350 stupňů Celsia a takto horká by se vracela zpět na povrch. Tímto postupem by bylo možné, pěkně pomalu, den za dnem, odebírat teplo z rozpálené náruče supervulkánu.

Vrtání do nebezpečného supervulkánu zní sice šíleně, ale tenhle projekt je reálný. Není samozřejmě bez rizika, ale mohl by zachránit situaci. V NASA odhadují náklady takové záchrany civilizace na asi 3,5 miliardy dolarů. To je méně než čtvrtina účtu za výrobu nejnovější letadlové superlodi amerického námořnictva USS Gerald R. Ford. Něco takového by politici v USA mohli obhájit. Cena za případnou explozi supervulkánu by byla samozřejmě mnohem vyšší.

Výborné je i to, že odčerpávání horka ze supervulkánu by si na sebe vydělalo. Horkou vodu z hlubin by totiž mohla využít velmi výkonná geotermální elektrárna. Ze záchrany USA a celé civilizace by nakonec mohl být lukrativní podnik.

Velmi důležité samozřejmě bude to, aby taková operace zklidnění supervulkánu nenapáchala více škody, než užitku. Trasa vrtu se bude muset pořádně promyslet, aby vrt nenarušil magmatický krb a vlastně tím neodpálil supervulkán a nezpůsobil to, čemu měl zabránit. Snad bude fungovat vrtání z boku a ve spodní části magmatického krbu. Jak se zdá geotermální inženýři nám budou zachraňovat kůži.

Video: Why the Yellowstone Supervolcano Could Be Huge

Literatura
Daily Galaxy 20. 8. 2017.