Záplatování srdce vpichem jehly tenčí než jeden milimetr  
Kanadské výzkumníky napadlo vyzkoušet dopravit tkáňové náhrady na poškozené místo pomocí skleněné kapiláry. U potkaních srdcí to dopadlo nadějně, a tak nejspíš novou techniku půjde využít i při léčbě dalších poškozených orgánů, například jater. Pro svůj vynález razí termín "injektáž tkáňové náplasti".
Robustnější a již prověřená srdeční záplata AngioChip, je loňským úspěchem laboratoře vedené prof. Milica Radisic. Dvě místa označená šipkami s popiskou "Point of anastomosis" ukazují funkční překlenutí části srdečního svalu, kde záplata obnovila krevní zásobení. Kredit: Boyang Zhang et al. 2016. Department of Chemical Engineering, University of Toronto.
Robustnější a již prověřená srdeční záplata AngioChip je loňským úspěchem laboratoře vedené prof. Milica Radisic. Dvě místa označená šipkami s popiskou "Point of anastomosis" ukazují funkční překlenutí části srdečního svalu, kde záplata obnovila krevní zásobení. Kredit: Boyang Zhang et al. 2016. Department of Chemical Engineering, University of Toronto.

Záplata aplikovaná injekčně se tak trochu podobá na příhradové lešení s tvarovou pamětí. Je vyrobena z biodegradovatelného polymeru poly(oktamethylen maleát (anhydrid) citrát). To je látka, která v případě potřeby nemusí být jen "elastickým obinadlem", ale doslova živým obvazem, neboť se snadno osazuje množícími se buňkami. Po opuštění kapiláry nabývá záplata předem definovaného tvaru. Tak trochu jako když se stent zavádí katetrem do kornatěním zúžené cévy. Rozdíl je v tom, že tu nejde o kruhovou formu a také že záplata neplní mechanickou funkci spočívající v roztahování tkáně, ale má zcela jiné určení. Na videu předvedená záplata má velikost cca jednoho čtverečního centimetru.

 

Miles Montgomery (vlevo), první autor publikace. Na snímku s kolegou Sean Robertsonem. University of Toronto (Foto: Roberta Baker).
Miles Montgomery (vlevo), první autor publikace. Na snímku s kolegou Sean Robertsonem. University of Toronto (Foto: Roberta Baker).

Vedoucí laboratoře, kde techniku vyvinuli, je profesorka Milica Radisic. Její tým má na svém kontě již loňský "AngioChip". To je také záplata. I ta je již úspěšně odzkoušená na srdečním svalu pokusných zvířat. AngioChip je ale mnohem robustnější. Má předtištěné sady dutin, které zastávají funkci spojek. Ty  místo, kde je přerušen krevní oběh, překlenou a  zásobování krví v přilehlé tkáni obnoví. Pokusy s touto 3D tištěnou "maxi záplatou", osazenou  buňkami z novorozených potkanů i lidskými kultivovanými kmenovými buňkami, dopadly na pokusných zvířatech více než dobře. Dospělým potkanům vylepšily poškozenou srdeční tkáň natolik, že jim obnovila funkčnost svalové tkáně. Stejně dobře dopadla i léčba poškozeného svalu na končetině. V záplatovaném místě se v krevních cévách obnovil průtok a funkčnost v případě srdcí šlo doložit obnoveným pravidelným srdečním rytmem.

 

Pružná tkáňová záplata opouští skleněnou pipetu se špičkou o šířce jednoho milimetru a po uvolnění se rozvinuje do konečné velikosti. Výhodou nynější miniaturizované záplaty je možnost její aplikace mikroinjekcí. Kredit: Miles Montgomery and Rick Lu,  Department of Chemical Engineering, University of Toronto.
Pružná tkáňová záplata opouští skleněnou pipetu se špičkou o šířce jednoho milimetru a po uvolnění se rozvinuje do konečné velikosti. Výhodou nynější miniaturizované záplaty je možnost její aplikace mikroinjekcí. Kredit: Miles Montgomery and Rick Lu, Department of Chemical Engineering, University of Toronto.

Protože letošní novinka je z materiálu chemicky stejného, jako ta loňská záplata, šlo i tu nynější vylepšit a do poškozených míst dopravovat živé buňky ochotné se množit a hojit rány. Na souboru pokusných zvířat záplatování postiženého místa statisticky významně vylepšilo funkce levé srdeční komory a ke zlepšení došlo již po šesti týdnech po prodělaném infarktu.


Psáno pro ALFA MEDICAL a osel.cz
Psáno pro ALFA MEDICAL a osel.cz
Ať už by se v případě aplikace metody na lidech záplaty osazovaly kmenovými buňkami z potracených lidských plodů, a nebo pokud by na to byl čas, buňkami nakultivovanými v laboratoři z pacientových vlastních buněk, mělo by injekční záplatování být pro chirurgy podobným přínosem, jako jsou příslibem ty loňské a větší záplaty. Autoři upozorňují, že miniaturizovaná verze  bude využitelná jen ve speciálních případech. Užší spektrum použití by ale měla kompenzovat jiná přednost. Podle Radisicové, pokud implantát vyžaduje operaci s otevíráním hrudníku, tak to vždy představuje problém. Po infarktu bývá funkčnost srdce snížena a invazivní procedury  na otevřeném srdci obvykle představují více rizik, než potenciálních přínosů. "Je to příliš nebezpečné," říká.

 

Možnost léčit některé případy poškození tkání otvorem o průměru necelý milimetr, by bylo velmi šetrné a nejen k novorozencům. I když je k zavedení novinky do kliniky ještě daleko, autoři si metodu posichrovali patentem. Vlastně se jim není co divit. Ve hře je mnohem širší využití, než jen zde popsané záplatování srdce. Tkání, kde bude žádoucí šetrně aplikovat živé buňky, bude hodně. A také se nebude jednat jen o buňky. Ještě širší využití může mít plošná aplikace růstových faktorů, případně jiných léků, kterými se budou cíleně podporovat místní tkáňové regenerace,...

 

Video s názornou ukázkou rozvinutí záplaty poté, co se "prodere" kapilárou tenčí než jeden milimetr, lze spustit na stránce EurekAlert zde.

 

Další videa ukazující aplikace záplat na tlukoucích srdcích, jsou veřejně dostupná ke stažení na stránce časopisu Nature Materials pod odkazem Supplementary Information  zde.

 

Literatura

Boyang Zhang et al.: AngioChip: a biodegradable scaffold with built-in vasculature for organ-ona-chip engineering and direct surgical anastomosis, Nature Materials, 2016, doi:10.1038/nmat4570

M. Montgomery, et al.: Flexible shape-memory scaffold for minimally invasive delivery of functional tissues, Nature Materials (2017). DOI: 10.1038/nmat4956

Datum: 19.08.2017
Tisk článku

Související články:

Mini-MVR, ďalšia minimálne invazívna operácia na srdci, ktorá sa osvedčila     Autor: Matej Čiernik (26.05.2016)
Liečba porúch srdcového rytmu: od medikamentov k technike     Autor: Matej Čiernik (07.12.2016)
Levné pletené chlopně pro každého     Autor: Josef Pazdera (20.05.2017)



Diskuze:

posichrovali patentem

Jiří Gutman,2017-08-19 18:28:39

"...I když je k zavedení novinky do kliniky ještě daleko, autoři si metodu posichrovali patentem..."
Toto je charakteristický moment. Vezmeme model - budu mít firmu na zemědělské nářadí a vymyslím skvělou novou motyku, kterou chci vyrábět a pro jistotu si ji nechám patentovat. Potom je na zemědělcích, jestli si ji budou chtít kupovat.
Vedle toho, na státem financované univerzitě si Miles Montgomery patentuje léčebnou metodu. Až dostanu infarkt, nebude to moje volba, ošetřující lékař metodu vybere a když budu mít štěstí, pojišťovna to zaplatí. A náklady na zdravotnictví dál nezadržitelně stoupají.

Odpovědět


Re: posichrovali patentem

Milan Krnic,2017-08-19 20:59:12

Souhlasím. Patenty jsou iracionální z pohledu humanity. S financemi za nimi však těžko bojovat. Leda politicky. Kdy jediná taková stanoviska, která jsem v boji proti nim našel, jsou obvyklí Piráti, zde Švédští, viz: https://wiki.pirati.cz/zo/docs/altpatenty
(to bude asi nějaké gůgl adsense) :)

Odpovědět

Injektáž buněk.

Vlastislav Výprachtický,2017-08-19 06:53:21

Vstřebatelné záplaty s osazovanými kultivovanými buňkami urychlí celý proces zaléčení pacientů.
Podobnou aplikaci pro dopravu většího množství léků do aktivního prostoru lze provádět pomocí vstřebatelných čipů s náplní. Mikrochirurgické zákroky se stávají dobrou formou méně invazivní léčby.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz