Alternativní léčba nepomáhá. Kredit: CC0 Creative Commons.

Rakovina je velmi záludná choroba, při které se proti nám vzbouří naše vlastní buňky. Kvůli tomu je obtížné nádory léčit, a taky je to vlastně zrada, která mívá fatální následky. Není pravda, že rakovina je novodobé onemocnění. Doprovází lidstvo, i jiné živočichy, od nepaměti. Až donedávna jsme nádorům nerozuměli a ze všeho nejvíc nás děsily svojí nelítostností. Teď se situace mění. Začínáme chápat, jak rakovina funguje, a jak bychom proti ní mohli zasáhnout. Velké naděje slibují rozmanité nanotechnologie, biotechnologie a není důvod jim nevěřit.

Skyler Johnson. Kredit: S. Johnson.

V současné chvíli už leccos zvládáme, řada pacientů s nádory má ale stále ještě špatné nebo dokonce velice zlé vyhlídky. Používané lékařské zákroky bývají drsné a mívají dlouhodobé následky nebo i velmi nepříjemné vedlejší účinky. Lékaři někdy nedovedou poskytnout dostatečnou útěchu nebo alespoň důstojně promluvit s pacientem. Mnoho lidí se snaží nalézt alespoň nějakou naději v „alternativní“, tedy čarodějné léčbě, a doufají, že si tím zlepší svoji pozici nebo alespoň nezhorší. Jenomže to se pletou.

Skyler Johnson z medicíny Yale a jeho spolupracovníci udělali výzkum pacientů, jejichž záznamy o léčbě a přežití při rakovině jsou uloženy v národní databázi U. S. National Cancer Database. Zjistili přitom, že pacienti, kteří dají přednost alternativní léčbě na úkor klasické medicíny, s výrazně větší pravděpodobností zemřou. Výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Journal of the National Cancer Institute.

U. S. National Cancer Database.

Badatelé během výzkumu identifikovali 281 lidí s rakovinou prsu, prostaty, plic a rakovinou tlustého střeva, kteří se rozhodli pro „alternativní“ léčby s vědecky neprokázanými účinky. Tento typ léčby přitom zvolili na úkor standardní léčby, jako je chemoterapie, ozařování nebo chirurgické odstranění nádoru. Johnson a spol. nevěděli, jaký konkrétní druhy čarodějné léčby ten který pacient podstoupil. Z jejich zkušeností ale vyplývá, že lidé s rakovinou využívají rozmanitá kouzla, od bylin, přes homeopatika a diety, až po léčivé magické krystaly.

Johnson s kolegy pak tento soubor pacientů porovnali s dalšími 560 pacienty, kteří byli podobní, pokud jde o věk, rasu a typ nádoru, ale svěřili svůj osud do rukou standardní medicíny a lékařů. Nakonec dospěli k údaji, že lidé, kteří se spolehnou na čarovnou léčbu, v pěti letech od diagnózy rakoviny zemřou s dvaapůlkrát vyšší pravděpodobností. Jak se zdá, ani efekt placeba není všemocný.

Yale School of Medicine.

Johnson ještě navíc zdůrazňuje, že je to konzervativní odhad. Některé sledované nádory, například rakovina prostaty, totiž v průměru nezabíjejí tak rychle, aby se to projevilo ve sledovaném období. Pacienti s rakovinou prsu, co se léčili alternativně, zemřeli během 5 let s více než 5,5 krát vyšší pravděpodobností.

Výsledky studie mohou být podle Johnsona dále zkresleny i tím, že někteří pacienti dostanou rozum a po flirtu s čarodějnou léčbou se opět vrátí ke standardní medicíně. Takové návraty v léčbě nádorů ale už národní americká databáze nesleduje. Onkologové jako John Bridgewater z britské University College London Hospital nejsou výsledky výzkumu překvapení. Odpovídá to i jejich zkušenostem. Standardní medicína sice neumí zázraky, ale zázračná medicína je na tom ještě mnohem hůře.

Je ironií, že „alternativní“ léčbu rakoviny v USA volí v průměru bohatší a vzdělanější lidé. V USA zdravotní pojištění takové léčení nepokrývá, takže si čarodějnou léčbu, která bývá dost nákladná, mohou dovolit jenom dobře zajištění pacienti. Podle Johnsona sice bylinky a diety na první pohled nevypadají nákladně, ve skutečnosti jde ale o zlatý důl. Na zoufalství nemocných lidí se každoročně jen v USA vydělává mnoho miliard dolarů.

Aby nedošlo k mýlce. Pokud jsou lidé svéprávní, je na nich, jakou si vyberou léčbu. Nikdo nemusí povinně věřit lékařům a vědcům, nikdo nemusí přísahat na poznatky genetiky a molekulární biologie. Ale každý za svá rozhodnutí ponese následky. A v tomhle případě jde o život.

Literatura
New Scientist 14. 8. 2017. Journal of the National Cancer Institute online 10. 8. 2017.