Zásah Washingtonu D. C. jadernou zbraní o síle 20 kilotun. Kredit: Nukemap.

Jaká bude budoucnost jaderných zbraní? Jejich role má svůj význam pro odstrašení protivníků, jimž ego přerůstá jejich vojenské možnosti. Podle představitelů amerických ozbrojených sil možná v budoucnu nepůjde o obrovské a megadestruktivní hlavice. Ani v jaderném arzenálu není velikost všechno. Co kdyby namísto megapum stejně dobrou nebo ještě lepší práci zastal větší počet menších taktických jaderných zbraní?

Generál Paul Selva. Kredit: U. S. Department of Defense.

Specialisté U. S. Air Force teď zkoumají různé možnosti, v nichž figurují jaderné pumy s proměnlivým účinkem. Takové zbraně mohou být nastaveny na zničení pár domů anebo třeba zasažení podstatně většího území. Americké letectvo má dnes k dispozici bomby pro shoz z letadla, s nimiž je možné dosáhnout exploze o nižší síle než 20 kilotun TNT.

Kdyby taková bomba zasáhla centrum Washingtonu D. C., tak by přímo nezničila ani Georgetown nebo Foggy Bottom, kde sídlí ministerstvo zahraničí USA či kampus Univerzity George Washingtona. Hlavice mezikontinentálních balistických střel mají oproti tomu účinek odpovídající explozi 300 kilotun TNT. Exploze takové hlavice nejenže vypaří většinu Washingtonu D. C., ale také těžce popálí obyvatele Virginie a Marylandu.

Během studené války se jaderné velmoci a speciálně soudruzi v Moskvě domnívali, že čím větší je ničivá síla jaderné zbraně, tak tím je to lepší. Více destrukce podle nich znamenalo více odstrašení. Toto uvažování nakonec Sověty dovedlo k testu termonukleární pumy přezdívané Car-bomba, jehož síla byla asi 50 megatun TNT.

Minuteman III v raketovém silu. Kredit: U. S. Government.

Generál Paul Selva z vedení Společného sboru náčelníků štábů (Joint Chiefs of Staff) nedávno prohlásil na půdě Mitchellova institutu ve Washingtonu D. C., že budoucnost jaderného odstranění by měla zahrnovat jaderné zbraně malého účinku. Jde o to, že mechanismus hrozby vzájemně zaručené zničení v dnešní době nefunguje proti malým režimům. Severní Korea si může hrozit, jak chce, ale pro Spojené státy ani náhodou nepředstavuje fatální vojenské nebezpečí. Selva tvrdí, že Spojené státy potřebují mít možnost jaderného zásahu drzého protivníka, který by nevedl ke konci světa ani k rozsáhlé apokalypse.

Termojaderná hlavice W88 pro střely Trident D-5 se silou exploze 475 kilotun. Kredit: Dan Stober & Ian Hoffman / Wikimedia Commons.

Jak říká Selva, pokud máte k dispozici jenom velmi účinné jaderné zbraně, tak stejně nebudete moct zareagovat na malý jaderný útok jadernou odpovědí. Toho by mohli protivníci USA zneužít a spáchat jaderný útok malého rozsahu s tím, že po něm nebude následovat rovnocenná odpověď. Není to zase taková fantazie. Na východní hranici NATO s takovým scénářem počítají a přitom není moc jasné, jak by na takový útok NATO mělo reagovat.

V USA v současné době probíhá masivní modernizace zanedbaného jaderného arzenálu. Odborníci panelu vojenských technologií Defense Science Board na konci loňského roku apelovali na Pentagon, aby do plánů modernizovaných mezikontinentálních balistických střel zahrnuli prostředky pro použití malých jaderných zbraní nebo zbraní s proměnlivým účinkem. Vojenští vývojáři už na tom intenzivně pracují.

Jak už to při modernizaci jaderných zbraní bývá pravidlem, i proti plánům na malé taktické jaderné zbraně protestují odpůrci jádra, zbraní anebo obojího dohromady. V americkém Kongresu jsou slyšet hlasy, že přece neexistuje žádná omezená jaderná válka a že nové jaderné zbraně nepřinesou více bezpečí. Přitom je ale podle názorů řady odborníků paradoxně rizikovější současná situace, která vyloženě svádí protivníky USA k použití nějaké malé jaderné zbraně ve víře, že jim to projde, protože Američané nebudou mít k dispozici srovnatelnou odpověď. A na tom rozhodně něco je. Známe to ostatně už z Mnichova. Urputná snaha o mír s agresory za každou cenu obvykle nevede k ráji na Zemi.

Video:  GT-222GM Minuteman III Launch


Literatura
Defense One 3. 8. 2017.