Zateplení udělalo z londýnského činžáku past. Vadná lednička iniciovala rychlý sled událostí a o život přišlo téměř sto osob. Záznamy jejich loučení se po telefonu se svými blízkými jsou srdcervoucí. Grenfell Tower 14. června 2017 ve 04:43 hodin. Kredit: Natalie Oxford  CC BY 4.0

Zateplování domů a bytů není jen snadný způsob, jak si sáhnout na dotačně přerozdělované prostředky. Letošní případ obytného bloku Grenfell Tower v Londýně nám dal na srozuměnou, že může jít i o velký hazard. Aby k upalování lidí za živa nedocházelo tak snadno, vědci vyvinuli látky, kterým se někdy říká „zpomalovače hoření“, jindy „retardéry“, „retardanty“ případně se skrývají za pojem „samozhášecí přísada“. Mezi ty nejpoužívanější patří sloučeniny na bázi brómu a chlóru (polybromované difenylethery, polybromované bifenyly, polychlorované bifenyly,...).

V našich končinách se všeobecně oblíbeným zateplovacím prostředkem stal levný polystyren vylepšený hexabromcyklododekanem. Ať už dům, nebo i interiér bytu s ním má dnes zateplený kde kdo. Pěnový polystyren se zhášedlem označovaným zkratkou HBCD se ale už smí používat jen na výjimku pro účely stavebních izolací a jen do konce příštího roku. Důvodem jsou jeho rakovinotvorné účinky.

Jen si vybrat..... Bromovaných difenylů je celá řada a chemici objevují stále další. Molekuly přitom lze různě modifikovat i atomy chlóru. (Kredit: Mohamed Abou-Elwafa Abdallah, University of Birmingham)

Myslet si, že nás vydání zákazů, obdobných těm, jaké už v USA mají, rizik plynoucích z  nebezpečných látek zbaví, by bylo po nynějších zkušenostech naivní. Zhášedla si našla cestu do nábytkářského průmyslu a tak je i jako změkčovače plastů, dnes máme v celé řadě dalších předmětů denní potřeby. Proto si na účinky retardérů na bázi brómu posvítili výzkumníci z University státu Kalifornie v San Francisku a své poznatky uveřejnili v  časopisu Environmental Health Perspectives. Jejich studie se opírá o metaanalýzu. Jinak řečeno, Američané vybrakovali  všechny dostupné poznatky z celého světa. Celkem se jim tak podařilo dát dohromady důvěryhodný soubor 3 000 párů matek s dětmi, které ve svých domácnostech byly vystaveny vysokým koncentracím polybromovaných difenylů (PBDE),  o čemž svědčily jejich hladiny v krvi v době těhotenství. Ze záznamů se dal vysledovat nejen zdravotní stav matek, ale i záznamy neurologických vyšetření jejich ratolestí. Autoři studie tvrdí, že se jim podařilo dostatečně prokázat vztah mezi vysokou hladinou  PBDE a snížením inteligence.

Což neznamená nic jíného, než že to, co milují bezpečáci požární ochrany a zástupci pojišťoven, nemusí být  i v našem zájmu. Retardanty sice dovedou chránit životy při požáru, ale jak už delší dobu upozorňují zdravotníci, dovedou kolem sebe šířit rakovinu. A podle této nejnovější zprávy z Kalifornie zvládají slušně retardovat i naše ratolesti.

Pokud patříte mezi smolaře, kteří si v dobré víře něčím takovým stihli vylepšit i interiér svého hnízdečka a teď se „retardovaného“ polystyrenu budete chtít zbavit, je dobré si dát pozor na sousedy. Zdraví ohrožující látky do komunálního odpadu nepatří a těm co ho cpou do popelnice hrozí „flastr“. Případný živnostenský list, nebo firma by vám byly přitěžující okolností a hrálo by se až o padesát milionů korun.

I pro retardéry platí stejné pravidlo, jako pro jiné znečišťující látky v našem okolí – čím více, tím hůř. Podle nové studie každý desetinásobný nárůst hladiny retarderů v krvi matky signalizoval pokles IQ potomka o 3,7 bodů. Kromě dopadu na inteligenci dětí vystavených v lůně matky zvýšeným hodnotám retardérů, se jejich neblahý vliv projevil i pozdějšími poruchami pozornosti a syndromem ADHD, což je anglická zkratka neurovývojové poruchy Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Tento vztah ale průkazný nebyl.

Ještě něco ze studie vyplynulo. A sice, že i přes jejich zákazy a omezení jsou zpomalovače hoření takřka všudypřítomné. Elektronické výrobky se bez nich neobejdou a je stále dost věcí a výrobků, z nichž se uvolňují a dostávají do polétavého prachu a spolu s ním nás obšťastňují na místech, kde bychom to nečekali. Kumulace jedových koktejlů se pak nejvíce podepisuje na zdraví dětí. Řešení problému není jednoduché. S vybaveností domácností roste totiž i riziko požárů, což výrobce tlačí na používání zpožďovačů hoření.  Ze zprávy vyplývá, že  PDBE nejvíce ohroženými dětmi jsou ty od kalifornských maminek. Nejspíš to souvisí s tím, co platí pro všechny hormonální disruptory - čím je společnost na vyšší životní úrovni, tím hůř pro ni.

Tracey Woodruff, spoluautorka studie: „Čím větší koncentraci zpomalovačů hoření (PBDE) jsou těhotné ženy vystaveny, tím nižší mají jejich děti IQ.“ Kredit foto: UCSF.

Z laického pohledu se všechny dříve uplatňované zateplovací metody tak trochu jeví jako „prašť nebo uhoď“. Kdo se snažil snížit si náklady za vytápění obyčejnými plasty, například zmíněným oblíbeným polystyrenem, tak aby se teď bál, že se nějaký teenager bude chtít nevhodně  zbavit vajgla. Kdo použil plast s retardanty, tak mu hrozí rakovina a hloupější děti. A kdo poctivě zateploval a odhlučňoval minerálními vlákny, vyšlo ho to dráž, a pokud zvolil azbest, také si zadělal na problém. Ostatně i skelné a minerální vaty mají vlákna, která se ráda ulamují a stávají se součástí polétavého prachu. A pokud nechal tesař někde díry, jsou z nich pichlaví nevítaní hosté, kterých se plicní sklípky nedokáží zbavit. Ani imunitnímu systému se takové popichování nezamlouvá, a  ať si kdo chce co chce říká, nejde tu jen o kašel, ale i o zvýšené riziko silikózy a její věrnou družku rakovinu plic.

Závěr studie se dá vyjádřit  jednou větou:  I kdybychom u retardérů  pominuli jejich neblahou roli disruptorů zvyšujících riziko rakoviny, jsou nebezpečím i pro inteligenci lidstva..

I když situace moc růžově nevypadá, jisté opatření na zlepšení situace se tu nabízí a dokonce bez dopadu na snížení životní úrovně a vzdání se výdobytků civilizace. Jde o to, v zasažených domácnostech používat polární protické zhášedlo. Návodu a jeho dostupnosti jsme se věnovali v jiném  článku zde.

Literatura

Juleen Lam, Bruce P. Lanphear, David Bellinger, Daniel A. Axelrad, Jennifer McPartland, Patrice Sutton, Lisette Davidson, Natalyn Daniels, Saunak Sen, and Tracey J. Woodruff .: Developmental PBDE Exposure and IQ/ADHD in Childhood: A Systematic Review and Meta-analysis. Environmental Health Perspectives DOI: 10.1289/EHP1632

University of California, San Francisco