Okolní vesmír je plný asteroidů. Nemá smysl se ptát, jestli nějaký pořádný kámen zamíří směrem k Zemi. Je to jenom otázkou času. Může se to stát za našeho života nebo třeba za milion let. Ale stane se to. Americká NASA to nebere na lehkou váhu. Doposud to bylo spíše jen takové teoretizování, teď ale začíná skutečný trénink. Až asteroid poletí, tak bude fajn, když lidé budou co nejlépe připraveni.
NASA zřídila federální úřad pro koordinaci planetární obrany Planetary Defense Coordination Office (PDCO), která pracuje na vývoji technologií a procedur k detekci nebezpečí z vesmírného prostoru a k následné obraně naší modré planety. Tento úřad uspořádá pozoruhodné cvičení v detekci a sledování asteroidu. Bude to poprvé, kdy lidé NASA využijí k takovému cvičení zcela reálný objekt.
Letos 12. října (2017) se k Zemi přiblíží asteroid 2012 TC4. Nepůjde o žádné ohrožení, ale pozorovací sítě NASA budou asteroid sledovat, jako kdyby byl na kolizním kurzu se Zemí. Vishnu Reddy z Arizonské univerzity dosáhnou díky skutečnému asteroidu nové úrovně věrohodnosti scénáře pro cvičení planetární obrany. Říjnový test prověří celý systém připravované planetární obrany, od pozorování a detekce asteroidů, přes počítačové modelování a komunikaci jednotlivých složek planetární obrany, až po předpověď dopadu asteroidu a jeho následků.
Do cvičení planetární obrany se zapojí přes tucet observatoří, univerzit a vědeckých pracovišť po celém světě. Reddy se těší, jak tímto testem důkladně prověří sílu a také dosavadní omezení našich technologií pro obranu planety. Přesněji řečeno její části, která se týká detekce a sledování asteroidu. Samotný asteroid test přežije. Prozatím.
Hlavní roli v testu sehraje asteroid 2012 TC4. Je to asteroid ze Apollonovy skupiny, nejpočetnější skupiny těles blízkých Zemi. Vědci ho zatím pozorovali asi týden v říjnu 2012, což nestačilo k tomu, abychom si udělali detailní obrázek o jeho tvaru a oběžné dráze. To je ideální pro simulaci ohrožení Země. Podle odhadů má asteroid 2012 TC4 velikost mezi 10 a 31 metry. K Zemi se přiblíží v tom nejvíce extrémním případě na 6 800 kilometrů, ale mnohem pravděpodobněji planetu mine ve vzdálenosti 13 200 až 433 200 kilometrů.
Reddyho tým doufá, že největší pozemní teleskopy zachytí asteroid 2012 TC4 někdy začátkem srpna. Potom se rozeběhne i cvičení planetární obrany NASA. Detekce podobných objektů je velmi důležitá a zároveň obtížná. Objevení asteroidů tohoto druhu velmi závisí na jejich povrchu. Zatím se stává, že se mnoho nebezpečných asteroidů dostane do blízkosti Země předtím, aniž bychom je zpozorovali. Nezbývá než věřit, že cvičení NASA přispěje ke zlepšení této neradostné situace. Pokud jde o technologie, s nimiž by bylo možné odvrátit přilétající asteroid od srážky se Zemí, tak ty se snad budou testovat někdy příště. Naše šance nejsou zatím příliš velké, ale pracujeme na tom.
Literatura
University of Arizona 27. 7. 2017.
Co takhle zkusit přitáhnout asteroid k Zemi?
Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2011)
Technologičtí magnáti hodlají těžit na asteroidech
Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2012)
Žádné cykly smrti? Asteroidy bombardují Zemi asi zcela náhodně
Autor: Stanislav Mihulka (08.03.2017)
Diskuze:
Pavol Hudák,2017-08-15 14:36:52
" Říjnový test prověří celý systém připravované planetární obrany, od pozorování a detekce asteroidů, přes počítačové modelování a komunikaci jednotlivých složek planetární obrany, až po předpověď dopadu asteroidu a jeho následků."
planetarnu obranu? ja tam teda ziadnu obranu nevidim... :D
Detekce radarem
Jiri Novak,2017-08-02 10:36:03
Chci se zeptat zda je realne nebo teoreticky mozne detekovat metalicke asteroidy pomoci radaru.
Re: Detekce radarem
Vojtěch Kocián,2017-08-02 21:47:29
Je to možné. Dokonce nejen u kovových asteroidů. Optická detekce je ale o nějaký ten řád lepší už jen kvůli tomu, že využívá ten nejsilnější zářič ve Sluneční soustavě. Radarem by se po větším přiblížení daly zjistit nějaké dodatečné informace jako třeba rychlost rotace, pokud by to nebylo jasné z optického pozorování. Třeba proto, že by se dostal z pohledu pozorovatele moc blízko slunečního kotouče.
Myslím si že by se mělo pracovat,
Karel Rabl,2017-08-01 15:28:39
nejen na soustavě zrcadel, namířených na asteroid, které by mohly narušit povrch asteroidu který by se na straně přivrácené k zemi mohl o něco víc odpařovat a tím vytvořit mírný ale trvalý tah, ale i kombinaci s výkonnými lasery (například pro pohon nanosatelitů), odstíněním brzdícího slunečního větru plachtou před asteroidem nebo umístěním plachty na tah od asteroidů přilétajících od slunce až po připevnění(při nedostatku času) jednoduchého atomového reaktoru či radioizotopu s krátkodobým rozpadem a s řízeným zahříváním povrchu při otáčení asteroidu okolo vlastní osy.
Paradoxně máme svůj osud ve svých rukách protože kdyby miliarda lidí v pravý čas posvítila na asteroid pomocí většího vlastního zrcadla umístěného v domácnosti v určitě by ho osvětlila natolik že by se začal na straně přivrácené k zemi odpařovat více než na straně jiné a tím vytvořit chemický reaktivní proces, který by mohl zabránit katastrofě.A při určitém úhlu dokonce vytvořit polštář, který by odrazil asteroid od "husté" atmosféry země.A místy zatažená obloha by ani nevadila.
Re: Myslím si že by se mělo pracovat,
Petr Kr,2017-08-01 17:12:26
Za komunistů se šetřilo a v TV běželo často: Nesvítí někde zbytečně?
Můj strýc na to odpovídal, že schválně svítí na WC, aby se komunismus zhroutil. A ono se mu to povedlo! A teď podobný nápad na likvidaci ne ideje, ale hmoty!
Já jsem ochoten na ten asteroid svítit svým mobilem a pomoci tak zachránit celé lidstvo. Jako můj strýc také netrvám na tom, aby mi za to někdo nechal vytesat poděkování na hrob.
Navíc dodávám, že podle zákona akce a reakce, bude svícením reflektorů v jednom směru rovněž urychlována Země opačným směrem, což by mohlo pomoci zmírnit srážku nebo ji dokonce odvrátit. Odrazem světla ze Slunce v pravý čas, by se stejného efektu dosáhlo bez použití energie. Takže dle mne bychom mohli kašlat na asteroid a manipulovat dle potřeby Zemí. Prosím, toto je moje myšlenka a nechávám si jí patentovat.
Re: Re: Myslím si že by se mělo pracovat,
Karel Rabl,2017-08-01 21:25:55
Už Archimédes před mnoha staletími dokázal zapálit pomocí naleštěných štítů nepřátelské lodě a to bylo několik set málo účinných zrcadel na vzdálenost mnoha kilometrů a nyní si představte miliardu možná půlmetrových a více účinných dnešních zrcadel, namířených od slunce k jednomu bodu ukázaného silným laserem na obloze (odkud by byl přílet asteroidu očekáván v nejpříhodnější pozici k odrazu ideální by byla na té pozici nějaký vysoce odrazný materiál) na osvětlené polokouli země. Nemyslel jsem svícení baterkou nebo mobilem, ale odraz zrcadla od slunce, vždyť "pár" zrcadel ve Španělsku pohání celou elektrárnu. Nakonec máme příležitost se domluvit a vyzkoušet to při nejbližší příležitosti nebo třeba namířit zrcadla na nějaký kráter měsíce je (vidět i ve dne) a věřím že se z něj také něco málo odpaří a na zkoušku odparu materiálu z měsíce by stačilo "pouhých" 50 miliónů zrcadel.
Re: Re: Re: Myslím si že by se mělo pracovat,
Karel Rabl,2017-08-01 21:35:39
Samozřejmě jsem myslel co největší zrcadlo v domácnosti a vynesené ven, někam kde je výhled na slunce a potenciální cíl.
Re: Re: Re: Myslím si že by se mělo pracovat,
Petr Kr,2017-08-01 22:31:47
Archimedes ještě neuznával SI jednotky, takže to byly možná stopy. Tedy na vzdálenost mnoha stop, praví pověst, zapaloval lodě.
Komety se při přiblížení ke Slunci odpařují více než Měsíc a neslyšel jsem, že by se směrem ke Slunci zpomalovaly.
Elektrárna Gemasolar má 2650 solárních panelů (v podstatě zrcadel), z nichž každý má 120 metrů čtverečních. Rozmístěny jsou v obrovském kruhu o 195 hektarech. Má výkon 20MW.
(http://technet.idnes.cz/unikatni-solarni-elektrarna-v-srdci-spanelske-andalusie-pkw-/tec_technika.aspx?c=A120321_112809_tec_reportaze_kot)
Zkuste tento výkon poslat na 10x větší vzdálenost než je Měsíc a to dokonce tak, že určíte laserem bod na mraku do kterého se budete trefovat 20 MW z Pardubic a 20 MW z Hradce. Ti co to pošlou z Ostravy, vystřelí oko těm v Hradci.
A potom tu jinde někdo spočítal, že "...Uragán 100 GW /16 m2 bude tlačit do plachtoví tlakem 42 Pa" (Josef Hrncirik,2017-07-31 12:21:51) Poznáte na svém těle tlak 42 Pa navíc? Co to udělá se 100kg a co se 100 tis. tunami?
Zkusil jste zastavit lokomotivu házením kamení? A teď na to sviťte reflektorem. Možná se zastaví v Pekingu.
Re: Re: Re: Re: Myslím si že by se mělo pracovat,
Milan Krnic,2017-08-01 23:28:17
A což to rozbít jednotným harmonickým "ohmmmm"?
Nebo vlastně počat ... prázdno. :-D
Re: Re: Re: Re: Myslím si že by se mělo pracovat,
Karel Rabl,2017-08-04 03:29:24
Pokud by ta lokomotiva obíhala okolo země dala by se neustálým házení kamení vychýlit dokonce na to stačí iontové částice(iontový motor), a opět opakuji, nemyslím tím tlakem tlak záření ze zrcadel, ale o chemickou reakci které toto záření vyvolá, kdy se začnou odpařovat částice hmoty zejména zmrzlý dusík, kysličník uhličitý, led který obsahuje téměř každý meteorit a reaktivní pohon již vykoná zbytek, a může ale taky nemusí to být dost účinné, ale je to také jedna z možností,která se může přidat k těm ostatním. Takže panel by nahradilo asi 240 zrcadel(240 lidí) takže na 20MV (3000 stupňů celsiových) světelného výkonu stačí pouhých 636tisíc lidí vynásobte si to 1300x tedy téměř 3tisíce MW ve světelném výkonu (vzdálenost hraje roli u bodového zdroje, ale tohle je parabola velká téměř jako zem) namířených na jeden bod ve vesmíru třeba velkou plachtu s vysokou odrazivostí, viditelnou i ve dne (namířený na trajektorii příletu), a i když se polovina lidí netrefí tedy (půl miliardy) přesně do tohoto bodu bude to výkon dostatečný, k odpaření části meteoritu a možnému vychýlení.
Re: Re: Re: Re: Re: Myslím si že by se mělo pracovat,
Petr Kr,2017-08-04 07:07:46
Je vidět, že už jste svítil někdy doma baterkou, že dokážete posvítit přes fotbalové hřiště a nyní to chcete zkusit z Brna do Prahy. Ale ten asteroid bude o dost dál a bude v pohybu. Rozptyl světla bude ohromný. Kdo tam dá tu plachtu? A kdy ji tam dá?
Lokomotivu můžu bombardovat ionty, ale nevím kolik toho zvládnu za pár dní. Máte představu o potřebné energii? A řešíme objekt velikosti a váhy lokomotivy nebo celého vlaku a více?
Velikost impaktoru
Tomáš Novák,2017-08-01 07:56:03
Cokoliv nad 1 kilometr na kolizní dráze (při nedostatku času) a nemáme zatím šanci...
Re: Velikost impaktoru
Anton Matejov,2017-08-01 09:35:46
Šancu máme.
Lenže zatiaľ to nebolo prioritou obrany našich podarených veľmoci, politikov a podobne.
Keď stovky miliárd investujeme do protiraketových obran, štítov, stealt techník neviditeľnosti.
Ďalšie stovky miliárd potrebujú naše podarené veľmoci investovať do celoplošného špehovania sveta a spojencov. Iba o NSA prepuklo, že okolo roku 2013 monitorovala 6 miliárd mobilov denne a desiatky miliárd aktivít na Internete. Snowden uviedol, že nám špehujú aj deti na internetových hrách. Amnesty uvádzala, že v takej Číne sa podieľa na monitorovaní Internetu cez dva miliónov pracovníkov. Ak by tak špehovali naše štáty nové technológie, tak by sa vyriešila aj nezamestnanosť v našich štátov a špičkové technológie.
Ak ľudstvo pustí do problémov, takmer vždy sa našli nejaké technológie, postupy, monitorovanie. Je to len otázka priorít, peniazi monitoringu a počtu pracovníkov. Ale keď toľko milárd denne monitorujú ľudí vo svete, tak to určite pôjde aj u asteroidov, komét.
Tiež som napríklad už dávnejšie navrhoval zriadiť v libračnom bode L1 magnetické pole, ktoré by odklonilo supererupcie zo Slnka. Vyskúšať by sme si to mohli už v Marsovom poli L1, lebo Mars stratil magnetické pole a následkom aj veľkú časť atmosféry. Projekty by až tak neboli drahé a Mars chceme osídliť. Netreba len čakať kedy našu Zem zasiahne supererupcia zo Slnka. Alebo naša Zem začne prepolovať. Prepolovanie už nezvyklo dlho nebolo a z posledných výskumov dospeli k záveru, že prepolovanie môže trvať oveľa dlhšie. Zem bude mimoriadne ohrozená z viacero smerov,otázka je len kedy.
Vlani sa už zobudila aj NASA a navrhovala projekt zriadiť v libračnom bode Marsu magnetické pole.
Aj OSN sa čosi zobudila a navrhla vlastný ďalekohľad na monitorovanie krížičov Zeme.
Šlo aj o podozrenie, že ak si to už nejaký asteroid zamieri na Zem. Aby ho napríklad neodklonili trošku naše podarené veľmoci na iný kontinent, štát.
OSN už zahájila projekt vývoja vlastných rakiet do vesmíru. Čosi pochybujem, že to bude lacnejšie vynášanie tovaru ako súkromníci napríklad SpaceX. Ide o to aby neboli zámienky našich veľmoci terorizovať nepohodlné štáty, z vývoja nosičov zbraní hromadného ničenia. Ako naposledy sa vyskakovalo na Irán za vynesenie rakety do vesmíru.
To potom onedlho budú zakazovať nepohodlným štátom vývoj dronov? Lebo aj tie sú čoraz lepšie a môžu byť použité ako nosiče. Naše veľmoci dobre vedia, že budú musieť expandovať do blízkého vesmíru, aj so svojimi armádami. Svojich špehovacích satelitov tam majú už priveľa. Ak si chcú udržať svoje vedúce postavenia a hrať sa na výklad demokrácie, svetových policajtov.
Ja im od srdca prajem, aby v blízkom vesmíre už rozbehli aj nejakú infraštrukturu na výrobu alebo ťažbu z blízkych asteroidov. Napríklad ťažba platiny z blízkych asteroidov by reštartovala našu svetovú ekonomiku cez 500 biliónov $. A nemuseli by sme čakať na tretiu hospodársku krízu. Zvládnutie ťažby z blízkych asteroidov by aj vylepšilo určite naše šance čeliť takým križičom Zeme!
Odľahlo by niečo aj naším ekosystémom, ktorým hrozia zrútenia z viacero smerov.
Výpočetna technika, automatizácia zoberie v blízkej budúcnosti veľa práce. Možno narastne nezamestnanosť vo svete cez 50%.
V blízkom vesmíre je možné vytvoriť mnoho pracovných miest!
Re: Re: Velikost impaktoru
Petr Kr,2017-08-01 12:15:42
Pravděpodobnost 10 na -9:
Optimista: Šanci máme.
Pesimista: Šanci nemáme.
Realista: Vybere úspory a užije zbytek života, nakoupí zásoby zboží pro případ, že to trefí Čínu.
Blázen: Jde vsadit sportku, aby až vyhraje, mohl začít na spáleništi nový život.
Fanatik: Věří NASA, že oznámí místo dopadu a pokud to bude na jeho dům, začne stavět odpalovací rampu ke startu rakety, která trefí asteroid a tím, že ho zpomalí, zmírní následky poškození domu, na který pro jistotu ještě dá matrace.
PS. Kolik asi přežije lidí při pravděpodobnosti 10 na -9 přežití lidstva.
Re: Re: Re: Velikost impaktoru
Jiří Kocurek,2017-08-01 12:44:57
Kdepak. Fanatik se bude snažit zabránit jakékoliv akci, která by srážku odvrátila. A když to bude vypadat, že by to Zemi mohlo minout, tak se bude snažit ten asteroid na Zemi namířit.
Kladivo Boží, autorem je A. C. Clarke.
Re: Re: Velikost impaktoru
Alexandr Kostka,2017-08-01 14:12:46
Na hraní s magnetickými poli, která z L1 dokáží odklonit tělesa o homtnosti byť jen "slabých" pár tisíc tun nemáme "tak trochu" dost energie. Co bychom dovedli je, dopravit na oběžnou dráhu (třeba na ISS) raketu s jadernou hlavicí a poslat jí proti nevítanému návštěvníkovi. Ovšem že by jakákoliv vláda uvolnila atomovku k něčemu tak banálnímu, jako je záchrana lidstva?
PS: Hodně záleží na materiálu, ze kterého by dotyčný asteroid byl. Pevná skála je docela odolná, ovšem dost asteroidů je tvořeno kusy skály dohromady ne zrovna dokonale slepenými kusy ledu. U takového je slušná čance, že by se po jaderném úderu rozpadl a většina kousků by následně zemi minula.
Re: Re: Re: Velikost impaktoru
Petr Kr,2017-08-01 14:25:03
Doplním pro AM (Tonda M.):
Mt TNT - efekt
3 - Energie všech výbušnin použitých v druhé světové válce, včetně jaderných zbraní použitých v Japonsku
15 - Nejsilnější americký jaderný výbuch - Castle Bravo
50 - Nejsilnější sovětský jaderný výbuch - Car-bomba
26,3 - Energie uvolněná na povrchu Země při zemětřesení v Indickém oceánu 2004
540 - Součet všech dosud odpálených jaderných zbraní
7 000 - Celkové světové zásoby jaderných zbraní
62 500 - Množství sluneční energie, která dopadne na Zemi za minutu
6 000 000 - Impakt největšího úlomku komety Shoemaker–Levy 9 na Jupiter
9 560 000 - Celková uvolněná energie při zemětřesení v Indickém oceánu 2004
100 000 000 - Přibližná energie uvolněná při dopadu tělesa, při kterém se vytvořil Chicxulubský kráter
(zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekvivalent_TNT)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
