Sprite je asi momentálně nejmenší funkční satelit všech dob. Kredit: Breakthrough Prize.

Není to tak dlouho, co jsme na cesty k blízkých hvězdám nepomýšleli ani z legrace. Jenže pak se objevil program Breakthrough Starshot, dotovaný 100 miliony dolarů, a všechno je jinak. Nebude to sice jednoduché, ale v zásadě si lze představit, že takový let bude možné v jakž takž dohledné době realizovat.

Breakthrough Starshot.

A lidé programu Breakthrough Starshot to zjevně myslí vážně. Když indická nosná raketa PSLV-XL letos 23. června vynesla hejno malých satelitů, včetně českého VZLUSat-1 a slovenského skCUBE, tak měla na polubě i první technologii Breakthrough Starshot. K lotyšskému satelitu Venta a italskému satelitu Max Valier byl připojen vždy jeden maličký nanosatelit Sprite. A na palubě satelitu Max Valier byly ještě čtyři další sprity. V rámci tohoto letu se tedy do vesmíru dostalo celkem 6 nanosatelitů Sprite.

Hejno satelitů Sprite. Kredit: Ben Bishop.

Každý nanosatelit Sprite má velikost čtverečku o straně 3,5 cm a váží pouhé 4 gramy. Navzdory nepatrné velikosti je ale přitom Sprite vybavený počítačovým procesorem, solárními panely, magnetometrem, gyroskopem, a také rádiem pro komunikaci se Zemí.

Přísně vzato, první mise nanosatelitů Sprite nebyla právě oslnivá. Satelit Max Valier nenavázal spojení se svými operátory, zřejmě kvůli problémům s anténou. Nemohl tím pádem přijmout pokyn k vypuštění čtyř Sprite, takže zůstaly uvnitř nákladového miniprostoru. Ze dvou Sprite připevněných k satelitům Venta a Max Valier se pozemní kontrole ozval jenom jeden.

Šéf projektu Zac Manchester z Harvardu ale přesto označil jediného úspěšného Sprite ze šesti za triumf. Prý to jenom zkusili a jsou nadšeni, že navázali komunikaci alespoň v jednom případě. Dokázali tím totiž jednou provždy, že i takto nepatrné satelity vybavené soudobou technologií mohou fungovat.

První lotyšský satelit Venta. Kredit: VSRC.

Co bude dál? Relativně brzy by se mohla objevit hejna stovek nebo i tisíců nanosatelitů typu Sprite, které je možné vyrábět jako na běžícím pásu. Pokud k tomu dojde, tak ve vesmíru vytvoří rozsáhlou síť senzorů, která pak bude studovat atmosféru Země, magnetické pole planety nebo i další zajímavé jevy v blízkém vesmíru. Podle Aviho Loeba, který je šéfem vědeckých poradců Breakthrough Starshot, by k tomu mohlo dojít někdy v příštím desetiletí.

Podle Manchestera se hejna Sprite nebo podobných maličkých satelitů mohou uplatnit i na misích k dalším planetám či tělesům Sluneční soustavy. Takové hejno totiž můžeme poslat i do docela rizikových situací, pokud je rozumná šance, že alespoň nějaké satelity Sprite přežijí a pošlou data. O kosmické lodě v ceně milionů až miliard dolarů se jistě budeme vždycky bát, satelity Sprite v ceně cca 25 dolarů za jeden kus ale nikoho moc bolet nebudou.

A když budou programu Breakthrough Starshot vycházet plány a finance, tak za nějaký čas miniaturní satelity vyrazí za hranice Sluneční soustavy. Do plachet se jim opře extrémně energetický paprsek výkonného laseru, který by je měl urychlit až na pětinu rychlosti světla. S takovým pohonem doletí k nejbližším hvězdám za 20 let a nějaké drobné. Taky se už těšíte na první snímky exoplanet zblízka?

Video:  Breakthrough Starshot Animation


Video:  Stephen Hawking Discusses Breakthrough Starsho

Literatura
New Scientist 16. 7. 2017.