Embryo. Kredit: CC0 Public Domain.

V dnešní době se už nezávodí v kosmickém prostoru, alespoň ne tolik, jako kdysi. Světový závod současných supervelmocí, tedy USA a Číny probíhá na Zemi a týká se biomedicíny. USA se podle všeho vyrovnávají hned s několika hendikepy najednou. Ultrakonzervativní politici raději nechají lidi trpět, než aby strpěli medicínské postupy, které nepasují na jejich vnímání světa. A biomedicína to v USA schytává i zleva, protože prý ohrožuje beztak iluzorní rovnost mezi lidmi. Navzdory tomu se už konečně USA pohnuly vpřed a po třech čínských pokusech rovněž přicházejí s editováním lidských embryí.

Šukrat Mitalipov. Kredit: OHSU.

Podle dobře informovaných zdrojů by měl být brzy publikován v pořadí již čtvrtý výzkum, který zahrnuje editování lidských embryí. A říká se, že by měl být zatím nejslibnější ze všech, i když zatím není možné posoudit, jestli tomu tak skutečně je.

Není žádným tajemstvím, že v této chvíli pracuje na editaci DNA lidských embryí obdivovaným editorem CRISPR stále více výzkumných týmů po světě. Někteří vědci to dělají kvůli výzkumu zárodečného vývoje embryí, což by mělo přinést nové léčebné postupy pro neplodnost. Další týmy pracují na opravách genetických poruch, aby tím jednou provždy vyřešili dědičná onemocnění.

CRISPR. Kredit: MRS Bulletin.

Do této doby se objevily tři studie s editováním lidských embryí. Všechny v Číně. V prvních dvou studiích vědci používali defektní embrya a jejich výsledky nestály za mnoho. Třetí studie je prý o něco lepší, ale je postavená na editování pouhých 6 embryí, což není úplně věrohodné. Nový výzkum uskutečnil tým Šukrata Mitalipova z Oregon Health and Science University (OHSU). Jestli nelžou dostupné informace, tak prý editovali mnoho desítek embryí. To slibuje mnohem tvrdší data, než v případě čínských editorů embryí. Mitalipov je navíc hvězda oboru. V roce 2013 jako první v historii získal kmenové buňky z lidských embryí vytvořených klonováním buněk dospělých lidí.

Oregon Health and Science University.

Zákulisní informace rovněž říkají, že Mitalipov s kolegy značně pokročil v řešení asi nejožehavějšího problému editování lidských embryí, čili genetických mozaik. Taková mozaika vznikne, když editování DNA embrya proběhne až po tom, co se oplozené vajíčko začne dělit. Mozaika má některé buňky editované, některé nikoliv, a když se narodí dítě, tak může trpět genetickou poruchou, kterou měl editor odstranit.

Všechny tři zmíněné čínské studie s editováním lidských embryí tvrdě zasáhl genetický mozaicismus, Mitalipovův tým to údajně vylepšil tím, že použili CRISPR v nejranější fázi vývoje. Vpíchli ho do budoucího zárodku v době, kdy spermie oplodnila vajíčko.

Až bude nová studie konečně zveřejněna, dozvíme se víc. Zatím to vypadá, že američtí editoři dotáhli a možná i předehnali ty čínské. Biomedicínský světový závod každopádně pokračuje s neztenčenou intenzitou.

Video:  Stem Cell Breakthrough Summarized by OHSU's Shoukhrat Mitalipov.

Literatura
New Scientist 27. 7. 2017.