„Vylili jsme téměř milion galonů naprosto skvělého piva Dow Ale. Bylo to nezbytné?

Jedna věc je jistá – to pivo bylo úplně v pořádku. Věřili jsme tomu od samotného začátku. Provozní testy, jimž byla podrobena každá várka našeho produktu, to říkaly jasně. Ale nyní to bylo prokázáno nade vší pochybnost pomocí nejpřísnějších testů, jaké kdy byly v historii pivovarnictví provedeny. Tyto testy realizované federálními i provinciálními úřady prokázaly, že při výrobě našich produktů používáme nejlepší možnou technologii, a dosahujeme nejvyšších standardů kvality, čistoty a chuti. Přestože jsme si byli naprosto jisti, že naším produktům nelze nic vytknout, městem Quebec City se jako lavina šířily fámy, které tvrdě dopadaly na náš podnik. Byli jsme přirozeným cílem těchto fám, jelikož jsme jediným pivovarem ve městě a objem prodeje naší značky převyšuje celkový objem prodeje všech ostatních značek. Jako lídr daného průmyslového odvětví jsme cítili, že je naší odpovědností, poskytnout zákazníkům nezbytné záruky. Takže z pohledu naší firmy existovala pouze jediná správná věc, jíž bylo třeba učinit. V zájmu veřejnosti, v zájmu našich zákazníků, v zájmu celého pivovarnického průmyslu, v zájmu nepřeberného počtu hostinských, majitelů hotelů a maloobchodníků, jejichž živobytí závislí na prodeji piva, jsme museli vyloučit sebemenší pochybnost z mysli každého jednoho zákazníka. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, bylo stažení našeho produktu z prodeje. Tuto akci jsme provedli zcela dobrovolně. Pravděpodobně proto, že jsme byli jediným pivovarem, který přijal takové opatření (připomínáme, že vládní dokumenty jasně prokázaly, že náš závod by neměl být nijak vyčleňován ze skupiny ostatních pivovarů), byla naše akce pochopena chybně. Lidé si zjevně pomysleli, že něco muselo být špatně - proč by jinak došlo k vylití všeho toho skvělého Dow Ale? Fámy o naší značce a podivné situaci v Quebec City se šířily dál a vážně zasáhly naše prodeje dokonce i v Torontu, kde je Dow Ale vařen speciálně pro Ontario. Přesto: pokud naše akce sloužila k vyloučení pochybností o kvalitě piv značky Dow; pokud naše akce pomohla obnovit důvěru v pivovarnický průmysl; pokud pomohla úřadům při vyšetřování skutečné příčiny nemoci; pokud odstranila jakoukoli pochybnost z Vaší mysli; pokud prokázala, že nám záleží na Vaší důvěře, potom jsme měli dostatečný důvod udělat, co jsme udělali, jakkoli to bylo nákladné. Takže, bylo třeba vylít téměř milion galonů onoho skvělého Dow Ale? My věříme, že ANO.

Dawes plant, 1878. (Kredit: Musée de Lachine archives)

Kdybych v sobotu 7. května 1966 četl v montrealské Gazzete podobný text já, a měl v lednici byť jen jedinou lahev Dow Ale, určitě bych ji vylil do kanálu (mimochodem – oněch milion galonů, nebo chcete-li 3,79 milionu litrů, zcela nezávadného piva údajně skončilo ve vodách St. Lawrence River, což muselo jistě nesmírně potěšit tamní rybí populaci). Ve věci kanalizace piva bych určitě nebyl sám. Jak ukázal další vývoj, podobný inzerát je labutí písní i v případě, že se pomocí něho pokouší zvrátit odliv zákazníků podnik ovládající více něž 80% lokálního trhu a jehož historie se počítá na staletí. První pivovar v místě, kde se v Quebec City v 60-tých letech 20. st. nacházel závod Dow, údajně zřídil v roce 1668 pověřenec krále Ludvíka XIV Jean Talon (1626-1694) a učinil tak prý proto, aby tak pomohl boji proti alkoholismu francouzských osadníků. Zda a jak moc byl úspěšný, historici neuvádějí.

Jestliže byl výše zmíněný inzerát hořkým koncem příběhu, kde potom hledat jeho začátek? Odpověď lze nejspíše nalézt v článku kanadského kardiologa, lékaře, vědce a později i senátora Yvese Morina (1929- ) nazvaném „Quebec Beer-Drinkers Cardiomyopathy: Etiological Considerations“. Článek vyšel 7. října 1967 v Canadian Medical Association Journal a diskutuje možné příčiny nezvyklého srdečního onemocnění, které mezi srpnem 1965 a dubnem 1966 postihlo 48 pacientů v oblasti Quebec City a pro 20 z nich mělo fatální následky. Poté co byla jako možná příčina onemocnění vyloučena virová infekce, zvažovali lékaři možnost, že se potýkají s lavinovitým nárůstem případů alkoholové kardiomyopatie. Dlouhodobá závislost na alkoholu (80 g/den, min 5 let) totiž může vézt k atrofii srdečních svalových vláken, zvětšení srdce a snížení jeho kontraktility. Podezření na tuto chorobu umocňovala skutečnost, že většina pacientů uváděla velmi vysokou denní spotřebu piva (až 24 pint – tedy až 11,3 litrů) a mnozí trpěli silnou anorexií. Nicméně quebecký syndrom, podrobněji popsaný i v práci belgických autorů (Kesteloot a kol., 1968), vykazoval i nezvyklá specifika. K nejdůležitějším z nich patřilo hromadění tekutiny v osrdečníku (perikardiální výpotek), vysoký centrální žilní tlak způsobený vysokou koncentrací červených krvinek (polycitemie), a nízký objem krve přečerpaný srdcem za jednotku času (srdeční výdej). Uvedené symptomy ukázaly na jiného „sprostého podezřelého“ a tím byl kobalt.

Síran kobaltnatý, CoSO₄ ( Kredit: Ondřej Mangl, volné dílo)

Soli kobaltu se prý začali v Kanadě přidávat do piva hlavně kvůli ženám. Alespoň to ve své práci tvrdí doktor Morin. Uvolnění mravů v 60-tých letech minulého století mělo za následek i častější přítomnost zástupkyň něžného pohlaví v pivních barech a hospodách, kde po nich pak na sklenicích zůstávaly těžko smytelné stopy rtěnek. Obsluze již nestačilo vyráchat použité sklenice v čisté vodě, ale o jejich lesk bylo třeba bojovat s pomocí účinnějších zbraní - saponátů. Jenže ty rovněž ulpívaly na nedostatečně opláchnutém nádobí a následně devastovaly pivní pěnu. Vlna srdečních selhání se v Quebec City objevila necelý měsíc poté, co začala firma Dow používat síran kobaltnatý jako stabilizátor pěny a skončila krátce poté, co od této praxe upustila.

Použití kobaltu jako prostředku proti „přepěňování“ (angl. gushing) piva a pro stabilizaci pivní pěny bylo již v roce 1957 patentováno laboratořemi A. Jørgensena v Kodani a např. v Belgii byl chlorid kobaltnatý považován za běžné pivovarské aditivum již v roce 1959. Takže technologický krok zvolený firmou Dow nebyl v té době nijak výjimečný – a to ani z kvantitativního hlediska. Jestliže belgická piva v té době běžně obsahovala 0,5 – 1,5 mg Co/litr (max. 5,5 mg/litr), pak průměrný obsah daného prvku v Dow Ale byl okolo 1,2 mg/litr. Jaké další okolnosti tedy vedly k tomu, že se situace v Quebec City tak vyhrotila?

Jean Talon (1626-1694), pověřenec krále Ludvíka XIV.

Biochemický mechanismus toxického účinku kobaltu je založen především na jeho schopnosti blokovat buněčné dýchání prostřednictvím inhibice mitochondriálních dehydrogenáz. Ve vztahu k činnosti srdce nelze zanedbat ani jeho negativní vliv na tok vápenatých kationtů přes buněčnou membránu a následně na vznik membránových potenciálů. Prostřednictvím interakce kobaltnatých iontů s hypoxií indukovanými transkripčními faktory (HIF) dochází k zvýšení exprese genu pro hormon erytropoetin (EPO) v kůře nadledvin a poté i ke zvýšení produkce červených krvinek v kostní dřeni. Kobalt rovněž blokuje ukládání jodu ve štítné žláze a ve vysokých koncentracích může způsobit její zvětšení (struma, vole). Při experimentech na zvířatech byla opakovaně prokázána schopnost kobaltu poškozovat srdeční sval, přičemž perikardiální výpotek patřil k běžným klinickým nálezům. Je tedy zřejmé, že známé projevy toxických účinků kobaltu dokáží vysvětlit velkou většinu potíží hospitalizovaných quebeckých pivařů. Kobalt však zjevně nebyl jediným významným činitelem – pokud by byl, nezůstalo by patrně jen u necelých 50-ti případů a daný syndrom by se musel v daleko větší míře projevit již dříve u pacientů, kteří užívali kobaltnaté soli jako lék na anemii (nedostatek červených krvinek). Denní příjem kobaltu z piva byl v případě notorických pijanů odhadován na 6 – 8 mg, přičemž pacienti užívající lék Rencovite (15 mg CoCl₂, 100 mg FeSO₄) mohli být denně exponováni dávce až 60 mg a to i po dobu několika měsíců. Takže?

Poznámka redakce: Autor článku je autorem knihy Kalich hořkosti. Podrobnosti ZDE.

Anorexie. Pouze 16 ze 48 quebeckých pacientů, u nichž se vyvinulo onemocnění srdce, konzumovalo adekvátní množství a složení potravy. Ve srovnatelné belgické studii neměl vyhovující příjem živin dokonce žádný ze 17 studovaných případů, navzdory tomu, že téměř všichni vykonávali namáhavou fyzikou práci. Potrava bohatá na proteiny však může výrazným způsobem snížit toxicitu kobaltu. Ionty daného prvku se snadno váží na –SH skupiny příslušných aminokyselin a nedochází tak k jejich distribuci na místo toxického účinku. Experimentálně bylo např. prokázáno, že dieta obohacená aminokyselinou cysteinem, ale metioninem či cystinem dokáže i při dávce 50 mg Co/kg/den zabránit u potkanů vzniku polycytemie. Pivaři, jejichž prakticky veškerý kalorický příjem pocházel jen a pouze z pěnivého moku tedy podstupovali mnohem vyšší zdravotní riziko, než ti kteří dbali dobrých mravů a pořádně se najedli – v pivu se totiž nenacházela žádná látka, která by dokázala kobalt účinně vázat.

Zabil tedy pivovar pivaře nebo naopak? Odpověď na tuto otázku je sporná. Ale bezesporu je dobré historku o pivařích z Quebec City znát. Pacient zmíněný v kazuistice publikované v roce 2014 v prestižním lékařském časopise Lancet (Dahms a kol., 2014) a široce reflektované ve všemožném denním tisku by s tím jistě souhlasil. A to i přesto, že se v jeho případě jednalo o otravu kobaltem uvolněným z kovové endoprotézy…..

Literatura:

1. Morin, Y., & Daniel, P. (1967). Quebec beer-drinkers' cardiomyopathy: etiological considerations. Canadian Medical Association Journal, 97(15), 926.

2. Kesteloot, H., Roelandt, J., Willems, J., Claes, J. H., & Joossens, J. V. (1968). An enquiry into the role of cobalt in the heart disease of chronic beer drinkers. Circulation, 37(5), 854-864.

3. Seghizzi, P., D'adda, F., Borleri, D., Barbic, F., & Mosconi, G. (1994). Cobalt myocardiopathy. A critical review of literature. Science of the total environment, 150(1-3), 105-109.

4. Sneath, A. W. (2001). Brewed in Canada: The Untold Story of Canada's 350-year-old Brewing Industry. Dundurn.

5. Dahms, K., Sharkova, Y., Heitland, P., Pankuweit, S., & Schaefer, J. R. (2014). Cobalt intoxication diagnosed with the help of Dr House. The Lancet, 383(9916), 574.